Nejvyšší soud Rozsudek občanské

28 Cdo 1189/2010

ze dne 2010-11-03
ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.1189.2010.1

28 Cdo 1189/2010

ROZSUDEK

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy

Brožové a soudců JUDr. Josefa Rakovského, a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní

věci žalobce Pozemkového fondu České republiky, se sídlem v Praze 3, Husinecká

1024/11a, zastoupeného JUDr. Jarmilovou Báčovou, proti žalovaným 1) MUDr. K.

R., a 2) MUDr. O. R., zastoupených JUDr. Růženou Valdhansovou, advokátkou se

sídlem v Brně, Jaselská 17, o vydání bezdůvodného obohacení 330 300,- Kč,

vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 36 C 266/2005, proti rozsudku

Krajského soudu v Brně, č. j. 38 Co 225/2008 – 99, takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. 9. 2009, č. j. 38 Co 225/2008,

se zrušuje.

II. Věc se vrací Krajskému soudu v Brně.

A. Předchozí průběh řízení

Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 25. 8. 2005 domáhal po

žalovaných úhrady 330 300,- Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Svůj nárok

odůvodnil tím, že žalovaným vznikl nárok na vydání náhradních pozemků za

nevydané pozemky podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě

vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o

půdě“), ale vydán jim byl náhradní pozemek, jehož hodnota v důsledku

nesprávného znaleckého posudku přesahovala skutečný nárok žalovaných o 330

300,- Kč.

Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 7. 12. 2007, č. j. 36 C 266/2005 - 78,

žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovaným zaplatit žalobci společně a

nerozdílně částku 330 300,- Kč. Dle zjištění soudu prvního stupně byl na

žalované smlouvou o převodu pozemku uzavřené dne 28. 7. 2004 v důsledku

nesprávných znaleckých posudků a z těchto posudků vycházejících rozhodnutí

pozemkového úřadu převeden náhradní pozemek, jehož hodnota přesahovala skutečný

nárok žalovaných o 330 300,- Kč.

K odvolání žalovaných Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 24. 9. 2009, č. j.

38 Co 225/2008 – 99, rozsudek soudu prvního stupně změnil a nárok žalobce

zamítl. Dle názoru odvolacího soudu je právním důvodem plnění poskytnutého

žalobcem smlouva ze dne 28. 7. 2004 a nemůže se proto jednat o plnění

poskytnuté bez právního důvodu. Odvolací soud dále uvedl, že z § 11 odst. 2

zákona o půdě přímo nevyplývá požadavek ekvivalence hodnoty pozemku převáděného

oprávněné osobě ve vztahu k hodnotě pozemků, jež jí nebyly vydány.

B. Dovolání a vyjádření k němu

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost

spatřoval v ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť rozsudkem

odvolacího soudu byl změněn rozsudek soudu prvního stupně. Jako dovolací důvod

uvedl, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci /§ 241a odst.

2 písm. b) o. s. ř./. Konkrétně v dovolání namítal, že plnění poskytnuté

žalovaným bylo učiněno bez právního důvodu.

Žalovaní ve vyjádření k dovolání z 16. 2. 2010 navrhli, aby dovolací soud

dovolání žalobce zamítl, protože dle jejich názorů nedošlo popsaným způsobem k

naplnění žádné ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení.

C. Přípustnost

Dovolací soud zjistil, že dovolání je včasné, podané oprávněnou osobou prostřed­

nictvím advokáta a splňuje formální obsahové znaky předepsané § 241a odst. 1 o.

s. ř.

Žalovaná napadla rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního

stupně ve věci samé změněn. Dovolání je tedy přípustné podle § 237 odst. 1

písm. a) o. s. ř.

D. Důvodnost

Podle § 11 odst. 2 zákona o půdě ve znění do 13. 4. 2006 v případě uvedeném v

odstavci 1 pozemkový fond oprávněné osobě převede bezúplatně do vlastnictví

jiné pozemky ve vlastnictví státu postupem podle § 8 odst. 4 zákona České

národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve

znění pozdějších předpisů, a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází

převážná část pozemků původních, pokud s tím oprávněná osoba souhlasí. Na

žádost oprávněné osoby může být oprávněné osobě převeden i pozemek lesního

půdního fondu s trvalými porosty, a to v ceně přiměřené ceně výměry a kvality

původního pozemku. To vše v cenách ke dni 24. června 1991.

Podle § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se

náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u

věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č.

316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých

s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

Podle § 8 odst. 4 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových

úřadech (dále jen zákon č. 284/1991 Sb.), ve znění do 7. 9. 1997, okresní

pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků podle

výměry a ceny původních pozemků. Tento soupis předloží vlastníkům pozemků k

odsouhlasení a vyloží jej po dobu 15 dnů na určeném obecním úřadě. Připomínky k

soupisu posoudí okresní pozemkový úřad v dohodě se sborem a stanoví další

postup.

Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení

vydat (odstavec 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný

plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z

právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých

zdrojů (odstavec 2).

Účelem restitučních předpisů, mezi něž zákon o půdě rovněž obsahově náleží, je

alespoň částečné zmírnění následků některých majetkových křivd. Restituční

předpisy jsou založeny na zásadě, že oprávněné osoby mají nárok na vrácení

toho, co jim bylo odňato, přičemž přednost má vždy snaha o restituci navrácením

do původního stavu (tj. naturální restituce) před poskytováním náhradních

pozemků či finančních kompenzací. Jelikož v posuzované věci nebylo možné

dosáhnout navrácení do původního stavu tím, že by oprávněným osobám - žalovaným

byly vydány přímo odňaté pozemky, vznikl oprávněným osobám – žalovaným nárok na

bezúplatný převod náhradních pozemků. Tomuto převodu v souladu s 8 odst. 4

zákona č. 284/1991 Sb. předchází soupis nároků oprávněných osob, který obsahuje

výměru a cenu původních pozemků. Cena původních pozemků je určena podle § 28a

zákona o půdě s tím, že při stanovení ceny pozemku, za který má být vydán

náhradní pozemek, se vychází ze stavu ke dni jeho přechodu na stát (srov.

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1518/2007).

Náhrady se poskytují v takto určené výši. To platí nejen pro poskytování

finančních náhrad za odňaté pozemky, ale i v případě, kdy je oprávněným osobám

poskytnut náhradní pozemek. Jinými slovy, hodnota náhradního pozemku

(náhradních pozemků) musí odpovídat hodnotě pozemku odňatého (pozemků odňatých).

V posuzovaném případě smlouva o převodu pozemku uzavřená dne 28. 7. 2004 mezi

žalobcem a oprávněnými osobami – žalovanými, nebyla projevem svobodné vůle

smluvních stran, nýbrž jejím prostřednictvím byla realizována zákonem stanovená

povinnost převést na oprávněné osoby – žalované náhradní pozemky odpovídající

zákonné hodnotě (hodnotě odňatých a nevydaných pozemků). Pokud v posuzovaném

případě žalobce převedl na oprávněné osoby – žalované pozemky v hodnotě vyšší,

učinil tak mimo rámec zákona a proto i bez právního důvodu, čímž se žalovaní na

úkor žalobce bezdůvodně obohatili. Pro úplnost dovolací soud uvádí, že závěr

uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2010, sp. zn. 25 Cdo

2422/99, na posuzovaný případ nelze aplikovat, neboť v této věci se jednalo o

kupní smlouvu uzavřenou na základě svobodné vůle účastníků. O takovou situaci

se však nejedná v případě smlouvy o převodu náhradního pozemku uzavřené na

základě zákona o půdě (srov. např. nález ÚS ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. I. ÚS

755/06).

Citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soud jsou k dispozici na

internetových stránkách www.nsoud.cz a http://nalus.usoud.cz.

Z uvedených důvodů nezbylo Nejvyššímu soudu než rozsudek odvolacího soudu bez

jednání (§ 243a odst. 1 o. s. ř.) podle § 243b odst. 2 věty za středníkem o. s.

ř. zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

V dalším řízení je odvolací vázán právními názory soudu dovolacího (§ 243d

odst. 1 ve sp. s § 226 odst. 1 o. s. ř.) V jeho rámci bude při rozhodování o

nákladech řízení brán zřetel i na náklady dovolacího řízení (§ 243d odst. 1 o.

s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle občanského

soudního řádu.

V Brně dne 3. listopadu 2010