28 Cdo 2028/2018-296
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČ 697 97 111, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, s adresou pro doručování: Územní pracoviště Brno, Příkop 11, proti žalované Pivovarský dům Poupě s.r.o., IČ 020 58 421, se sídlem v Brně, Dominikánská 342/15, zastoupené Mgr. Petrem Martinů, advokátem se sídlem v Ostopovicích, Sadová 348/15, o 725.409 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 2112 C 41/2015, o dovolání Ústavu oceňování majetku při Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. ledna 2018, č. j. 70 Co 285/2017-289, t a k t o :
Dovolání se odmítá.
Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně změnil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2017, č. j. 2112 C 41/2015-271, tak, že znalci Ústavu oceňování majetku při Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzitě Ostrava za podaný revizní posudek přiznal odměnu (včetně náhrady DPH) ve výši 24.145,55 Kč.
Proti usnesení odvolacího soudu podal znalecký ústav dovolání.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle o. s. ř. ve znění účinném od 30. 9. 2017, které je dle čl. II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.
Dovolací soud ještě před posuzováním podmínek přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. vždy zkoumá, zda dovolání není vyloučeno některou z výluk uvedených v ustanovení § 238 odst. 1 o. s. ř.
Podle § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběžném opatření, pořádkovém opatření, znalečném nebo tlumočném.
V posuzované věci znalecký ústav dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž mu byla změněna výše odměny znalečného. Proti takovému usnesení, jak plyne ze shora citovaného ustanovení zákona, není dovolání přípustné [srov. § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.], a proto je Nejvyšší soud postupem podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Sluší se dodat, že přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání přípustné je (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3511/2013).
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí (§ 243b ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř.).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 12. 2018
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu