28 Cdo 2273/2024-347
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobce P. B., zastoupeného Mgr. Jiřím Kuncem, advokátem se sídlem v Kladně, Dobrovského 1463, proti žalované D. K., zastoupené JUDr. Vladimírem Kyselákem, advokátem se sídlem v Příbrami, Pražská 140, o vydání věci, eventuálně zaplacení částky 10.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 7 C 37/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. listopadu 2023, č. j. 23 Co 234/2023-247, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
popřípadě zaplacení částky 10.000 Kč s příslušenstvím (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II). Podle soudu se žalobci v řízení nepodařilo prokázat tvrzení, že s právním předchůdcem žalované uzavřel smlouvu o dodání sporného boxu s CD a že údajnému prodávajícímu zaplatil 10.000 Kč jako zálohu na kupní cenu. Žalobnímu požadavku proto nebylo možno vyhovět ani na smluvním základě, ani za použití pravidel o bezdůvodném obohacení.
2. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. 11. 2023, č. j. 23 Co 234/2023-247, k odvolání žalobce rozsudek soudu prvého stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II). Odvolací soud aproboval závěr, že se žalobci nepodařilo prokázat smlouvu s právním předchůdcem žalované, odlišně od okresního soudu však konstatoval, že bylo v řízení postaveno najisto vložení částky 10.000 Kč na účet právního předchůdce žalované. Žalobci by proto mohlo svědčit právo na vrácení uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení, toto právo je však již promlčeno, jak důvodně namítla žalovaná. Zamítnutí žaloby bylo tudíž namístě.
3. Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Praze podal žalobce vlastním jménem dovolání (včas doplněné zástupcem, který mu byl soudem ustanoven), v němž uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu napadá v celém rozsahu, přičemž důvod dovolání spatřuje v nesprávném právním posouzení věci odvolacím soudem. Krajský soud neprovedl důkazy, jež žalobce řádně označil, konkrétně neuložil České spořitelně a. s. povinnost k identifikaci platby, čímž by bylo jednoduše prokázáno tvrzení žalobce o složení zálohy na kupní cenu ve prospěch právního předchůdce žalované. Obdobná výtka směřuje též k formalisticky zdůvodněnému nepředvolání svědka, jejž žalobce označil e-mailovou adresou a telefonním číslem. Z naznačených důvodů žalobce navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
4. Při rozhodování o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
5. Nejvyšší soud se jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, zastoupenou podle § 241 odst. 1 o. s. ř., zabýval jeho projednatelností.
6. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
7. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2925/2016, ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. 28 Cdo 2426/2023, a ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. 23 Cdo 2039/2024).
8. Dovolatel [jenž netvrdí, že by byl vybaven právnickým vzděláním ve smyslu § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.] v projednávané věci nejprve podal k Okresnímu soudu v Kladně dovolání, k jehož obsahu ovšem dovolací soud v souladu s § 241a odst. 5 o. s. ř. není oprávněn přihlížet. Následně mu byl ustanoven zástupcem advokát, jenž dovolání doplnil podáním ze dne 12. 6. 2024. V této písemnosti však vymezení předpokladů přípustnosti ve smyslu § 237 o. s. ř. zcela absentuje a splnění uvedené náležitosti z dotčeného podání nelze dovodit ani výkladem.
9. Není přitom významné, že soud prvého stupně dovolatele ve výzvě ze dne 31. 5. 2024, č. j. 7 C 37/2021-316, výslovně nevyzval k vymezení předpokladů přípustnosti dovolání, neboť § 43 o. s. ř. se v dovolacím řízení vůbec neuplatňuje (§ 243b o. s. ř.). Je tedy úlohou advokáta (kterým musí být fyzická osoba podávající dovolání zastoupena, není-li sama vybavena právnickým vzděláním), aby i bez poučení ze strany soudu podal dovolání splňující zákonem předepsané náležitosti (viz usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 14/18, bod 40).
10. Dovolání žalobce tudíž trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, pročež Nejvyššímu soudu nezbylo než přistoupit k jeho odmítnutí (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
11. Toliko nad rámec nezbytného Nejvyšší soud dodává, že vytýká-li dovolatel odvolacímu soudu neprovedení důkazů, pomocí nichž žalobce zamýšlel prokázat poskytnutí zálohy právnímu předchůdci žalované, je jeho argumentace též věcně bezpředmětná, protože krajský soud měl zaplacení dané částky prodávajícímu za prokázané. Důvodem procesního neúspěchu žalobce tedy nebylo neunesení důkazního břemene ohledně provedení platby ve prospěch právního předchůdce žalované.
12. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 243c odst. 3, věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, části věty před středníkem, a § 146 odst. 3 o. s. ř. s tím, že dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 1. 2025
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu