28 Cdo 279/2026-839
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a
soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobců a) P. P.,
b) E. P. a c) V. P., všech zastoupených JUDr. Martinem Purkytem, advokátem se
sídlem v Praze 5, náměstí 14. října 496/13, proti žalované České republice –
Státnímu pozemkovému úřadu, identifikační číslo osoby 013 12 774, se sídlem v
Praze 3, Husinecká 1024/11a, zastoupené Mgr. Davidem Kroftou, advokátem se
sídlem v Praze 1, Tyršův dům, Újezd 450/40, o uložení povinnosti uzavřít
smlouvu o převodu pozemků, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod
sp. zn. 10 C 75/2024, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v
Hradci Králové ze dne 16. 10. 2025, č. j. 25 Co 163/2025-801, t a k t o :
Právní moc rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 10. 2025, č. j.
25 Co 163/2025-801, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalované
podaném v této věci.
1. Shora označený rozsudek odvolacího soudu (jímž byl potvrzen rozsudek
Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 28. 3. 2025, č. j. 10 C
75/2024-645, kterým byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu
o bezúplatném převodu tam označených pozemků a rozhodnuto o nákladech řízení)
napadla žalovaná dovoláním.
2. Co do přípustnosti dovolání žalovaná avizuje naplnění kritérií podle
§ 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „o. s. ř.“), co do důvodu namítá, že v jí formulovaných
otázkách spočívá rozsudek odvolacího soudu na nesprávném právním posouzení věci
(§ 241a odst. 1, věta první o. s. ř.).
3. Spolu s dovoláním proti shora označenému rozsudku odvolacího soudu
žalovaná současně učinila návrh na odložení právní moci dovoláním napadeného
rozhodnutí, argumentujíc tím, že na základě dovoláním napadeného rozsudku může
dojít k převodu vlastnického práva ke sporným pozemkům, a že dispozice s
pozemky může mít za následek závažné ohrožení jejich práv coby dovolatelky.
4. Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i
bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným
výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní
moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a
nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
5. Nejvyšší soud, jako soud povolaný k rozhodnutí o dovolání (§ 10a o.
s. ř.), shledal, že v posuzované věci jsou předpoklady, za nichž lze odložit
právní moc napadeného rozhodnutí, splněny (viz např. usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018
Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení ze dne 30. 8. 2017,
sp. zn. 29 Cdo 78/2016).
6. Dovolací soud v poměrech projednávané věci přitom přihlédl i k tomu,
že případná dispozice s označenými pozemky, jež byly v nyní projednávané věci
žalobcům přiřknuty jako náhradní (zůstaly-li by zachovány účinky závaznosti
dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu), by mohla mít za následek
závažné ohrožení práv žalované (dovolatelky). Zároveň platí (vycházeje z obsahu
spisu a z něj se podávajících okolností), že odklad právní moci se nedotkne
právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.
7. Z těchto důvodů Nejvyšší soud k návrhu žalované rozhodl (aniž by tím
jakkoli předjímal rozhodnutí o jí podaném dovolání), že se právní moc dovoláním
napadeného rozsudku odvolacího soudu odkládá do právní moci rozhodnutí o jí
podaném dovolání (§ 243 písm. b/ o. s. ř.).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 2. 2026
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu