28 Cdo 579/2024-485
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, identifikační číslo osoby 69797111, se sídlem v Praze 2, Nové Město, Rašínovo nábřeží 390/42, proti žalovanému statuárnímu městu Brno, identifikační číslo osoby 44992785, se sídlem v Brně, Dominikánské náměstí 196/1, o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 19 C 1/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2023, č. j. 18 Co 13/2022-451, o návrhu žalovaného na odložení právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí, t a k t o :
Právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2023, č. j. 18 Co 13/2022-451, se odkládá do právní moci rozhodnutí o žalovaným v této věci podaném dovolání.
1. Shora označeným rozsudkem odvolacího soudu, výrokem v bodu I, byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2021, č. j. 19 C 1/2015-401, ve znění opravného usnesení ze dne 26. 8. 2021, č. j. 19 C 1/2015-426, jímž bylo určeno, že vlastníkem tam označených nemovitých věcí (pozemků) v katastrálním území Veveří je žalobkyně, a jímž bylo současně rozhodnuto o nákladech řízení a povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek za řízení; zároveň bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
2. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním. Co do jeho přípustnosti žalovaný avizuje naplnění kritérií podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), co do důvodu namítá, že v jím formulovaných otázkách spočívá rozsudek odvolacího soudu na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1, věta první o. s. ř.).
3. Spolu s dovoláním žalovaný učinil i návrh na odložení právní moci napadeného rozsudku. K němu uvádí, že o převod předmětných pozemků do svého vlastnictví z vlastnictví státu již požádaly jiné fyzické osoby (v intencích § 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích), kdy případná dispozice s pozemky mohla by mít pak za následek závažné ohrožení práv žalovaného coby dovolatele, jestliže i v případě úspěchu v dovolacím řízení by nebylo možné obnovit původní vlastnické poměry.
4. Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
5. Nejvyšší soud, jako soud povolaný k rozhodnutí o dovolání (§ 10a o. s. ř.), shledal, že předpoklady, za nichž lze odložit právní moc napadeného rozhodnutí, jsou splněny.
6. V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení.
7. V R 144/2018 Nejvyšší soud dále doplnil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) bezezbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.
8. Lze shrnout, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (žalovaným), za kterou před soudem jedná pověřená zaměstnankyně s právnickým vzděláním (§ 241 odst. 2 písm. b/ o. s. ř.), ve lhůtě stanovené § 240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§ 241a odst. 2 o. s. ř.). Dovolání může být za splnění předpokladů podle § 237 o. s. ř. přípustné (když pro něj neplatí žádné z omezení přípustnosti podle § 238 o. s. ř.) a následně i důvodné (uzavře-li dovolací soud, že je naplněn vymezený dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř.). 9. Dovolací soud v poměrech projednávané věci dále přihlédl k tomu, že případná dispozice s označenými pozemky, jejichž vlastníkem byla určena žalobkyně, by mohla mít za následek závažné ohrožení práv dovolatele. Právní vztahy týkající se těchto nemovitostí by měly zůstat – i s ohledem na princip materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí, či ustanovení § 243d odst. 2 o. s. ř. poskytující ochranu třetím osobám, jejichž právní vztahy nemohou být novým rozhodnutím dotčeny – do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí nezměněny. Zároveň platí, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení. 10. Z těchto důvodů Nejvyšší soud k návrhu žalovaného rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé), že se právní moc dovoláním napadeného rozsudku odkládá do právní moci rozhodnutí o žalovaným v této věci podaném dovolání. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 3. 2024
Mgr. Petr Kraus předseda senátu