28 Cdo 990/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z
předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Josefa
Rakovského a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce Bytového družstva –
N., O., zastoupeného advokátem, proti žalované E. K., zastoupené advokátkou, o
určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 16 C
116/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky
v Olomouci ze dne 30. 11. 2005, č.j. 12 Co 1065/2005-39, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30.
11. 2005, č.j. 12 Co 1065/2005-39, jakož i usnesení Okresního soudu v Olomouci
ze dne 4. 10. 2005, č.j. 16 C 116/2005-32, se zrušují a věc se vrací Okresnímu
soudu v Olomouci k dalšímu řízení.
Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci bylo potvrzeno
usnesení Okresního soudu v Olomouci (obé označeno výše) o zamítnutí návrhu
žalobce o připuštění vstupu do řízení S. B., namísto dosavadní žalované.
Odvolací soud vyšel ze skutečností, že žalobce podal žalobu dne 23. 5.
2005 a žalovaná kupní smlouvou již ze dne 13. 5. 2005 nemovitosti,
které jsou předmětem žaloby, převedla na S. B.; právní účinky vkladu nastaly
dne 18. 5. 2005, jak rozhodl příslušný katastrální úřad při povolení vkladu dne
10. 6. 2005. Rozhodné právní skutečnosti se tedy, podle odvolacího soudu,
odehrály ještě před zahájením soudního řízení (viz zejména § 2 odst. 3 zákona
č. 265/1992 Sb., pokud jde o nabytí vlastnictví), proto nelze postupovat podle
ustanovení § 107a o. s. ř. a konstatovat vstup (sukcesi) v osobě účastníka na
straně žalované.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítal
nesprávné právní posouzení věci. Dovolatel považoval za podstatné zodpovězení
otázky, kdo byl ke dni 23. 5. 2005, kdy bylo zahájeno řízení, pasivně
legitimován. Měl zato, že touto osobou mohla být pouze žalovaná, neboť byla k
uvedenému dni vlastníkem předmětné nemovitosti zapsaným v katastru; nebylo
ještě jisté, zda bude návrh na vklad St. B., jako nabyvatele z kupní smlouvy,
povolen. Dovolatel proto žádal, aby dovolací soud zrušil usnesení obou nižších
instancí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaná se ve vyjádření k dovolání ztotožnila s právním názorem odvolacího
soudu.
Nejvyšší soud zjistil, že dovolání podala včas k němu oprávněná osoba,
zastoupená advokátem. Dovolání bylo přípustné podle § 239 odst. 2 písm. b/ o.
s. ř. a dovolací důvod byl vymezen v intencích § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.
Dovolání je opodstatněné.
Kupní smlouva mezi žalovanou a panem B. i datum vkladu vlastnického práva
nabyvatele do katastru nemovitostí zajisté předcházely dni zahájení řízení.
Nicméně nelze přehlédnout, že v době podání žaloby ještě nebyl vklad, ve smyslu
§ 2 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., povolen. Žalobci tedy nelze poprávu
vytknout, že označil jako žalovanou ještě kupující. Ostatně Nejvyšší soud již
judikoval, že za „den vkladu“ je možné – s působením inter partes – považovat
den, kdy byl povolen (proveden), nikoli zpětně den, v němž nastaly jeho právní
účinky (srov. rozsudek ze dne 16. 1. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1625/2001, uveřejněný
v Souboru rozhodnutí NS, sv. 23, C 1655).
Odvolací soud také nevzal dostatečně v úvahu ustanovení § 154 odst. 1
ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř., podle nichž je i při vydání usnesení
rozhodný (právní) stav v době jeho vydání. Tehdy již byl nepochybně sukcesorem
do vlastnického práva k nemovitosti nabyvatel z kupní smlouvy.
Jestliže odvolací soud nadmíru restriktivně upřednostnil znění §
107a odst. 1 o. s. ř. v té části, podle níž musí účinky singulární
sukcese nastat po zahájení řízení, pak měl – z důvodu hospodárnosti řízení –
zvážit, zda stranu žalující nepoučit, namísto uplatnění procesního
nástupnictví, o možnosti navrhnout záměnu účastníků na straně žalované.
Nejvyšší soud zrušil, vzhledem k jejich stejnému procesnímu závěru,
usnesení obou nižších instancí, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu
řízení (§ 243b odst. 2, 3 o. s. ř.).
V dalším průběhu řízení tedy soud prvního stupně vydá usnesení podle §
107a odst. 2 o. s. ř. a bude pokračovat v řízení již s nově označeným
žalovaným; později budou zohledněny též náklady stran, vzniklé v dovolacím
řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle
občanského soudního řádu.
V Brně dne 23. listopadu 2006
JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.
předseda senátu