28 Nd 379/2024-38
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobkyně E.ON Energie, a. s., se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151/6, identifikační číslo osoby: 26078201, zastoupené Mgr. Pavlem Vincíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, proti žalované KATRING, spol. s r. o., se sídlem v Praze 10, Přátelství 1084/5, identifikační číslo osoby: 40765091, zastoupené JUDr. Václavem Veselým, advokátem se sídlem v Praze 10, Gutova 3297/4, o zaplacení částky 2.599.813,24 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 9 C 137/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. srpna 2024, č. j. 53 Co 164/2024-227, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. srpna 2024, č. j. 53 Co 164/2024-227, takto:
Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. srpna 2024, č. j. 53 Co 164/2024-227, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Obvodní soud pro Prahu 10 (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 1. 11. 2023, č. j. 9 C 137/2022-162, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2.599.813,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 25. 3. 2022 do zaplacení (výrok I.). Žalované dále uložil povinnost nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 268.499,- Kč (výrok II.). Rozhodl rovněž o vrácení nespotřebované části uhrazené zálohy na provedení důkazu ve výši 3.432,- Kč žalobkyni (výrok III.). K odvolání žalované proti výrokům I. a II. rozsudku soudu prvního stupně Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 8. 8. 2024, č. j. 53 Co 164/2024-227, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a žalované uložil povinnost nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady odvolacího řízení ve výši 45.980,- Kč (výrok II.).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovolání, jež bylo dodáno do datové schránky Nejvyššího soudu dne 21. 8. 2024. Dovolatelka obsahově vymezuje přípustnost dovolání odkazem na ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“), přičemž předkládá k posouzení otázky hmotného práva, při jejichž řešení se odvolací soud měl jednak odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a dále jež nebyly dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešeny; tyto otázky pak v textu dovolání detailně vymezuje a uvádí důvody, pro které je pro jejich řešení dovolání přípustné; současně uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci.
V rámci podaného dovolání žalovaná navrhla odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Návrh odůvodnila újmou, která by jí neprodlenou exekucí či výkonem rozhodnutí vznikla vzhledem k výši plnění přiznaného žalobkyni oběma vykonatelnými výroky rozsudku odvolacího soudu, proti nimž dovoláním brojí. Poukázala na tyto - dle jejího mínění zohlednitelné - faktory: oblast podnikání (odvětví automotive) je postižena v souvislosti s přechodem na elektromobilitu odbytovou krizí, nepřiznivé ekonomické ukazatele za první pololetí roku 2024 vyplývající z přiložené bilance zisku a ztráty, objem peněžních prostředků v hotovosti a na bankovních účtech, objem obligatorně vynakládaných mzdových prostředků, včetně povinných odvodů na sociální a veřejné zdravotní pojištění, za zaměstnance.
Dovozovala, že neprodlené zaplacení přisouzené pohledávky žalobkyni ve výši cca 4 milióny korun (částka včetně příslušenství) by pro dovolatelku fakticky znamenalo vznik druhotné platební neschopnosti, omezení výroby, propouštění zaměstnanců a postupnou likvidaci podniku. Na druhé straně, žalobkyně nebude odkladem vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu nijak vážně poškozena, neboť v jeho důsledku bude být žalovaná možnost alokovat peněžité zdroje bez toho, aby došlo k nevyhnutelnému útlumu provozu podniku.
Podle ustanovení § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení. S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné,
2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v § 237 o. s. ř. a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v § 241a odst. 1 o. s. ř.,
5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby). Závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost újmy posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu.
Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud uzavírá (v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dostupný na internetových stránkách Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz), že dovolání žalované nemá zřejmé vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné (dovolání žalovaná podala již po třinácti dnech od vydání rozhodnutí odvolacího soudu), bylo podáno oprávněnou osobou [podala jej žalovaná jako účastník řízení, v jejíž poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (shodně srovnej např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6.
2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3526/2017, jež je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz, a judikaturu dovolacího soudu v tomto rozhodnutí uvedenou)], není vyloučeno, že může být přípustné se zřetelem na některé z hledisek upravených v ustanovení § 237 o. s. ř., pro dovolání žalované neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř.) a důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení § 237 a § 241a odst. 1 o.
s. ř. Dovolatelce je věcným výrokem rozsudku odvolacího soudu, proti němuž dovoláním brojí, uložena povinnost k zaplacení peněžitého plnění ve značné výši, jež může být - v případě, že by nebyla splněna dobrovolně - vymožena v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekučním řízení s obtížně reparovatelnými následky. Na druhé straně, žalobkyně nebude odkladem vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu nijak vážně poškozena, neboť je obecně známou skutečností, že patří k jednomu z nejvýznamnějších obchodníků s elektřinou a plynem na území České republiky (zapsaný základní kapitál dosahuje výši přes 1,5 mld korun) a posečkání se zaplacením pohledávky v jednotkách miliónu korun její podnikání nijak neohrozí.
Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoliv předjímal rozhodnutí o dovolání, jež směřuje proti rozhodnutí ve věci samé) na základě shora uvedeného návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. srpna 2024, č. j. 53 Co 164/2024-227, jako opodstatněnému vyhověl [§ 243 písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. 9. 2024
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D. předseda senátu