28 Nd 46/2025-1628
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobce: T. S., zastoupený JUDr. Zorkou Černohorskou, advokátkou se sídlem v Příbrami, Balbínova 384, proti žalované: Česká republika – Státní pozemkový úřad, identifikační číslo osoby 013 12 774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, zastoupená JUDr. Martinem Páskem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1284/37, o převodu zemědělských pozemků oprávněné osobě, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 7 C 134/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 8. 2024, č. j. 7 Co 697/2024-1606, o návrhu žalované na odložení právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, takto:
Návrh na odložení právní moci a vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 8. 2024, č. j. 7 Co 697/2024-1606, se zamítá.
1. Prvním výrokem (bod I) shora označeného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „odvolací soud“) byl rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově („soud prvního stupně“) ze dne 1. 3. 2024, č. j. 7 C 134/2022-1512, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 5. 2024, č. j. 7 C 134/2022-1569, potvrzen v odvoláním dotčených výrocích III, IV a VI, jimiž byl nahrazen projev vůle žalované (jako převádějící) uzavřít s žalobcem (nabývající oprávněnou osobou) smlouvu o bezúplatném převodu tam označených zemědělských pozemků [k uspokojení žalobcova restitučního nároku podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů] a rozhodnuto o nákladech státu. Druhým výrokem (bod II) byl rozsudek soudu prvního stupně změněn ve výroku V o nákladech řízení a dále bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení (výrok III rozsudku odvolacího soudu).
2. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání (datované 9. 1. 2025), v němž – co do jeho přípustnosti – toliko ocitovala znění § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), co do důvodu odkázala na § 241a odst. 1 o. s. ř., avizujíc doplnění dovolání v průběhu trvání lhůty k podání tohoto opravného prostředku.
3. V podaném dovolání žalovaná současně navrhla odložení právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku, odkazujíc na § 243 o. s. ř. a ohlašujíc, že je závažně ohrožena na svých právech, v důsledku možného převodu vlastnického práva k předmětným pozemkům před rozhodnutím o dovolání, což může vést (bude-li dovolání vyhověno) ke vzniku dalších sporů.
4. Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
5. V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení.
6. V R 144/2018 Nejvyšší soud dále doplnil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.
7. K předpokladům, za nichž může soud odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí [případně jeho právní moc, nelze-li negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovat odkladem jeho vykonatelnosti], patří mimo jiné, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a že podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že bude úspěšné.
8. Na podkladě ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti, potažmo právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, podle něhož je o návrzích dle § 243 o. s. ř. nutno rozhodnout bezodkladně), že předpoklady pro odložení právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí nelze mít v dané věci za splněné. Jednak nelze odhlédnout od toho, že žalovanou podané dovolání neobsahuje veškeré obligatorní náležitostí [není v něm uvedeno, v čem dovolatelka spatřuje jeho přípustnost, a není v něm ani vymezen (konkretizován) dovolací důvod]. O tom, že dovolání může být přípustné a úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však není splněn tam, kde dovolání postrádá důvody dovolání (kdy dovolatel podal toliko blanketní dovolání, které do doby rozhodnutí o návrhu na odložení vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí nedoplnil) a kdy tak nelze učinit závěr o možné úspěšnosti dovolání (shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. 33 Nd 308/2021, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2023, sp. zn. 28 Cdo 3748/2023).
9. V situaci, kdy i v nyní posuzované věci žalovaná návrh na odložení právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí učinila součástí jí podaného blankentního dovolání (jež dosud nedoplnila) a kdy tak nelze činit ani pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné přípustnosti a důvodnosti dovolání (při chybějícím vymezení dovolacího důvodu), Nejvyšší soud návrh na odložení právní moci a vykonatelnosti napadeného rozsudku zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 2. 2025
Mgr. Petr Kraus předseda senátu