29 Cdo 1350/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v konkursní věci dlužníka J. K., o návrhu věřitelů a/ Coca - Cola HBC Česká republika, s. r. o., se sídlem v Praze 9, Českobrodská 1329, PSČ 198 21, identifikační číslo osoby 41189698, b/ Philip Morris ČR a. s., se sídlem v Kutné Hoře, Vítězná 1, PSČ 284 03, identifikační číslo osoby 14803534 a c/ České spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45244782, na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. března 2005, č. j. 1 Ko 81/2005-3020, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Usnesením ze dne 20. října 1998, č. j. 52 K 92/97-83, Městský soud v Praze (dále též jen „konkursní soud“) prohlásil konkurs na majetek dlužníka. K odvolání dlužníka ze dne 7. ledna 1999 (č. l. 97), jež dlužník doplnil podáními došlými soudu 1. února 1999, (č. l. 107-107a), 26. února 1999 (č. l. 130-131) a 13. května 1999 (č. l. 293), Vrchní soud v Praze usnesením ze dne
29. července 1999, č. j. 2 Ko 60/99-304, které nabylo právní moci 18. srpna 1999, potvrdil usnesení konkursního soudu o prohlášení konkursu. Usnesením ze dne 1. března 2005, č. j. 1 Ko 81/2005-3020 (dříve žurnalizovaným na č. l. 2977), Vrchní soud v Praze odmítl jako nepřípustné v pořadí druhé odvolání dlužníka (ze dne 23. ledna 2002, č. l. 1692-1696). Učinil tak poté, co Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. června 2004, sp. zn. 29 Odo 202/2003-2238, zrušil jeho první usnesení (ze dne 22. března 2002, č. j. 1 Ko 88/2002-1761) o zastavení řízení o (druhém) odvolání dlužníka.
Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání (č. l. 4635-4638). Při podání dovolání však dovolatel nebyl zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání (§ 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále též jen „o. s. ř.“).
O žádosti dlužníka o ustanovení zástupce pro dovolací řízení rozhodl konkursní soud usnesením ze dne 16. dubna 2009, č. j. 52 K 92/97-4648, tak, že ji zamítl (srov. bod V. výroku usnesení), přičemž odvolání dlužníka proti tomuto usnesení (č. l. 4695-4697) se uvedeného výroku netýkalo (srov. i usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. října 2009, č. j. 2 Ko 55/2009-5453). Jelikož dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, který je nedostatkem podmínky dovolacího řízení, ani ve lhůtě k tomu určené v usnesení soudu prvního stupně ze dne 9. listopadu 2009, č. j. 52 K 92/97-5488, doručeném mu 19. října 2010 (srov. č. l. 6562) ani později, Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání zastavil. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2000) plyne z bodů 15. a 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. května 2011
JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu