29 Cdo 1418/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra
Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci
žalobce JUDr. P. H., jako správce konkursní podstaty úpadkyně AB - BETON PRAHA
a. s. v likvidaci, identifikační číslo 25 84 09 24, zastoupeného JUDr. Markem
Dufkem, advokátem, se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Spálená 21, PSČ 110 00,
proti žalované JUDr. H. N., jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně
KOPPREA-INVEST a. s., identifikační číslo 61 85 80 72, zastoupené Mgr. PaedDr.
Josefem Neštickým, advokátem, se sídlem v Praze 2, Ječná 1, PSČ 120 00, o
zaplacení částky 1,673.162,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v
Praze pod sp. zn. 33 Cm 130/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního
soudu v Praze ze dne 11. prosince 2008, č. j. 11 Cmo 230/2008-100, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 11. prosince 2008,
č. j. 11 Cmo 230/2008-100, potvrdil ve výroku ve věci samé rozsudek ze dne 23.
června 2008, č. j. 33 Cm 130/2007-75, jímž Městský soud v Praze zamítl žalobu o
zaplacení částky 1,673.162,- Kč s příslušenstvím.
Odvolací soud shledal rozhodnutí soudu prvního stupně v zamítavém výroku ve
věci samé věcně správným, uzavíraje, že žalobkyně (respektive AB - BETON PRAHA
a. s. – kupující) nemohla odstoupit od smlouvy uzavřené mezi kupující a
KOPPREA-INVEST a. s. (prodávající) podle ustanovení § 14 odst. 2 zákona č.
328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“), když nebyl splněn
předpoklad, podle něhož k datu prohlášení konkursu na majetek jedné ze
smluvních stran ještě smlouva nebyla zcela splněna žádnou ze smluvních stran.
Nezanikla-li smlouva odstoupením, nemohla žalované (respektive prodávající)
vzniknout povinnost k vrácení kupní ceny.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, namítaje, že spočívá na
nesprávném právním posouzení věci, tj. uplatňuje dovolací důvod podle
ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s.
ř.“).
Dovolatel akcentuje, že smlouva nebyla k datu prohlášení konkursu na jednu ze
smluvních stran splněna smluvními stranami ani z části a tudíž byly dány
zákonné důvody pro odstoupení od smlouvy podle ustanovení § 14 odst. 2 ZKV. V
situaci, kdy smlouva zanikla odstoupením, bylo povinností smluvních stran
vypořádat vzájemná práva a závazky podle zásad o bezdůvodném obohacení ve
smyslu ustanovení § 457, respektive § 451 občanského zákoníku (dále jen „obč.
zák.“).
Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc
vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání žalobce proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci
samé, které není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř.,
Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c)
o. s. ř.; proto je podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř.
odmítl.
Učinil tak proto, že ani v případě, kdyby Nejvyšší soud akceptoval argumentaci
dovolatele ohledně zániku smlouvy odstoupením podle ustanovení § 14 odst. 2
ZKV, by žalobce nemohl být ve sporu o zaplacení pohledávky vzniklé v důsledku
zániku smlouvy odstoupením úspěšný. Takovou pohledávku by totiž žalobce musel
uplatnit přihláškou do konkursu vedeného na majetek prodávající (KOPPREA –
INVEST a. s.), popřípadě došlo-li by k odstoupení od smlouvy až po
uplynutí propadné lhůty k přihlášení pohledávky (§ 22 odst. 2 ZKV), považovala
by se taková pohledávka za přihlášenou s tím, že se uspokojí podle své povahy
stejně jako ostatní přihlášené pohledávky (k tomu srov. např. důvody rozhodnutí
uveřejněných pod čísly 30/2007 a 42/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek, jakož i důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2009,
sp. zn. 29 Cdo 2972/2007).
Z výše citovaných rozhodnutí je přitom nepochybné, že taková pohledávka nemá
povahu pohledávky za podstatou a jiným než shora specifikovaným způsobem její
úhrady v době trvání konkursu dosáhnout nelze.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5,
§ 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a
žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Rozhodné znění občanského soudního řádu se podává z bodu 12., části 1, článku
II., zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. června 2010
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu