29 Cdo 1437/2025-322
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce P. M., zastoupeného Mgr. Pavlem Pernickým, advokátem, se sídlem v Sušici, nábřeží Karla Houry 180, PSČ 342 01, proti žalovaným 1/ České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, PSČ 128 10, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, PSČ 128 00, a 2/ Insolvenční agentuře v. o. s., se sídlem v Karlových Varech, Západní 1448/16, PSČ 360 01, identifikační číslo osoby 29115540, zastoupené Mgr. Kateřinou Lukešovou, advokátkou, se sídlem v Mladé Boleslavi, Klaudiánova 135/1, PSČ 293 01, o zaplacení částky 5 773 680 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 47 C 17/2023, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. listopadu 2024, č. j. 17 Co 352/2024-235, o návrhu žalobce na odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. listopadu 2024, č. j. 17 Co 352/2024-235, se zamítá.
1. Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 4. června 2024, č. j. 47 C 17/2023-195, zastavil řízení co do částky 2 023 680 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,5 % ročně z této částky od 27. ledna 2023 do zaplacení (bod I. výroku), zamítl žalobu, kterou se žalobce (P. M.) domáhal, aby žalovaní (1/ Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti a 2/ Insolvenční agentura v. o. s.) společně a nerozdílně zaplatili žalobci částku 3 750 000 Kč spolu s
příslušenstvím (bod II. výroku), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod III. výroku).
2. K odvolání žalobce a druhého žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. listopadu 2024, č. j. 17 Co 352/2024-235, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně v bodě II. výroku a změnil (nákladový) bod III. výroku jen ohledně výše nákladů řízení druhého žalovaného, jinak jej rovněž potvrdil (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Současně navrhl, aby Nejvyšší soud odložil právní moc a vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí. Tento návrh odůvodnil tím, že podle dovolání napadeného výroku by bylo možno zahájit exekuční řízení a hrozí mu „na majetkové podstatě“ závažná a nevratná újma.
4. Pro dovolací řízení, a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí je rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v aktuální znění.
5. Podle ustanovení § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
6. Právní moc nebo vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu lze odložit (za podmínek uvedených v § 243 o. s. ř.) jen ve vazbě na ty výroky napadeného rozhodnutí, proti nimž dovolání je (může být) přípustné (subjektivně i objektivně). Srov. shodně např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněného pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (jehož závěrů se R 144/2018 výslovně dovolává). Tato podmínka pak není splněna ve vztahu k té části dovolání, kterou dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu v té části prvního výroku, kterou odvolací soud částečně změnil (nákladový) bod III. výroku a jinak jej potvrdil, jakož i ve vztahu k té části dovolání, kterou dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu ve druhém a třetím výroku (o nákladech odvolacího řízení). Potud totiž přípustnost dovolání (podle ustanovení § 237 o. s. ř., jež jediné přichází v úvahu) vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.
7. Zbývá určit, zda je důvod odložit právní moc nebo vykonatelnost napadeného rozhodnutí v části prvního výroku, jímž odvolací soud potvrdil bod II. výroku rozsudku soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 3 750 000 Kč spolu s příslušenstvím.
8. Materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. K tomu viz opět R 144/2018.
9. Jedním z předpokladů, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci. Z tohoto pohledu u části prvního výroku, jímž odvolací soud potvrdil bod II. výroku rozsudku soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 3 750 000 Kč spolu s příslušenstvím, nepřichází v úvahu výkon rozhodnutí nebo exekuce, a tudíž ani odklad vykonatelnosti. Dále se proto Nejvyšší soud zabýval posouzením návrhu na odklad právní moci.
10. V poměrech projednávané věci Nejvyšší soud shledal, že předpoklady pro odklad právní moci rozhodnutí odvolacího soudu v části prvního výroku, jímž odvolací soud potvrdil bod II. výroku rozsudku soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 3 750 000 Kč spolu s příslušenstvím nejsou (poměřováno důvody uváděnými dovolatelem a kritérii obsaženými v označeném usnesení Nejvyššího soudu) splněny. Odložením právní moci by totiž nikterak nedošlo k zamezení dovolatelem tvrzené újmy „na majetkové podstatě“, neboť výrok dovolateli (ani účastníkům) nepřiznává žádné práva a povinnosti. Nadto je zjevné, že tvrzení dovolatele o „závažné a nevratné újmě“ je zcela neurčité, což samo o sobě činí jeho návrh nedůvodný.
11. Jelikož důvod odložit právní moc ani vykonatelnost napadeného rozhodnutí neshledal Nejvyšší soud ve vztahu k žádnému z dovoláním napadených výroků, zamítl dovolatelův návrh jako celek. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 7. 2025
Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu