29 Cdo 1685/2025-1200
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce EDHESSA s. r. o., se sídlem v Biskoupkách 33, PSČ 664 91, identifikační číslo osoby 27863816, zastoupeného JUDr. Kateřinou Tomkovou, advokátkou, se sídlem v Biskoupkách 33, PSČ 664 91, proti žalovanému Ing. Vilému Barákovi, jako správci konkursní podstaty úpadce SHARK Brno, s. r. o., identifikační číslo osoby 48529591, zastoupenému JUDr. Zdeňkem Hrouzkem, advokátem, se sídlem v Brně, Pražákova 1008/69, PSČ 639 00, o vyloučení výtěžku zpeněžení z konkursní podstaty, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. (70) 4 Cm 29/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. dubna 2025, č. j. 6 Cmo 5/2024-1060, o návrhu žalobce na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto: Návrh na odklad vykonatelnosti druhého výroku rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. dubna 2025, č. j. 6 Cmo 5/2024-1060, se zamítá.
1. Rozsudkem ze dne 28. května 2024, č. j. (70) 4 Cm 29/2014-916,
Krajský soud v Brně:
[1] Zamítl žalobu, kterou se žalobce (EDHESSA s. r. o.) domáhal vyloučení výtěžku zpeněžení (ve výroku specifikovaných) nemovitostí z konkursní podstaty úpadce (SHARK Brno, s. r. o.) [body I. a II. výroku].
[2] Zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby vyloučená částka výtěžku zpeněžení byla poukázána na účet označený žalobcem (bod III. výroku).
[3] Rozhodl o nákladech řízení (bod IV. výroku).
2. K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 3. dubna 2025, č. j. 6 Cmo 5/2024-1060, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, do kterého vtělil i návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu. Návrh odůvodnil tím, že jinak by nastala „kuriózní procesní situace“, protože by byl nucen jako osoba nemajetná uhradit žalovanému „částku 13 039 Kč“; poukázal přitom na skutečnost, že předchozí exekuce (nařízená podle předchozích rozsudků soudu prvního stupně a odvolacího soudu v této věci) byla zastavena „až na základě“ zrušujícího rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. května 2023, sp. zn. 29 Cdo 1200/2021.
4. Zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčním zákonem), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání [§ 433 bod 1. a § 434 insolvenčního zákona], s přihlédnutím k § 432 odst. 1 insolvenčního zákona se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy [tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i zákon č. 99/1963, občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), ve znění účinném do 31. prosince 2007]. Srov. k tomu též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. 29 Cdo 3375/2010, uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“).
5. Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může soud, který o něm má rozhodnout, odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
6. Dovolatel se podle obsahu svého návrhu domáhá odkladu vykonatelnosti druhého výroku napadeného rozsudku odvolacího soudu, kterým mu byla uložena povinnost uhradit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 13 039 Kč.
7. Odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí v části týkající se nákladů řízení není možné, neboť není naplněna jedna z podmínek pro vyhovění takovému návrhu, a to (subjektivní i objektivní) přípustnost dovolání (k tomu srov. zejména závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sb. rozh. obč., a na ně navazující četnou judikaturu). Dovolání proti nákladovým výrokům totiž není objektivně přípustné (ani) podle občanského soudního řádu ve znění do 31. prosince 2007 (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod číslem 4/2003 Sb. rozh. obč).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 7. 2025
Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu