29 Cdo 2400/2024-346
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobkyně Ing. Evy Procházkové, se sídlem ve Znojmě, Náměstí Svobody 1548/5, PSČ 669 02, jako insolvenční správkyně dlužníka M. Z., zastoupené JUDr. Pavlem Procházkou, advokátem, se sídlem v Šatově 511, PSČ 671 22, proti žalované J. Ž., zastoupené Mgr. Štěpánem Ciprýnem, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze, Rumunská 1720/12, PSČ 120 00, o zaplacení částky 180 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 12 C 166/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 7. března 2024, č. j. 72 Co 121/2023-298, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 7. března 2024, č. j. 72 Co 121/2023-298, se zamítá.
1. Rozsudkem ze dne 5. května 2023, č. j. 12 C 166/2017-264, Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou: [1] Zamítl žalobu, jíž se žalobkyně (Ing. Eva Procházková, jako insolvenční správkyně dlužníka M. Z.) domáhala vůči žalované (J. Ž.) zaplacení částky 180 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 13. května 2017 do zaplacení (bod I. výroku). [2] Uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 98 616 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (bod II. výroku). [3] Uložil žalobkyni zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou na náhradě nákladů státu částku 15 737 Kč, do patnácti dnů od právní moci rozsudku (bod III. výroku).
2. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě ve výroku označeným rozsudkem: [1] Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v té části bodu I. výroku, v níž byla žaloba zamítnuta co do částky 82 307 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 13. května 2017 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (první výrok). [2] Změnil rozsudek soudu prvního stupně ve zbývající části bodu I. výroku tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 97 693 s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 13. května 2017 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (druhý výrok). [3] Uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 21 757 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám jejího advokáta (třetí výrok). [4] Uložil žalobkyni zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 3 282 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (čtvrtý výrok). [5] Uložil žalované zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 12 455 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (pátý výrok).
3. Proti druhému, třetímu a pátému výroku rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dovolatelka současně navrhla, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí. Tento návrh odůvodnila tím, že „vykonatelností napadeného rozhodnutí a zahájením a realizací exekuce jí hrozí závažná újma, za níž lze povazovat i skutečnost, že dojde k uspokojení z jejího majetku ve výši, jež přesahuje výrazně 100 000 Kč“, přičemž „možnosti dovolatelky k nápravě takového stavu by byly velmi omezené“.
4. Pro dovolací řízení je rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění.
5. Podle ustanovení § 243 písm. a/ o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
6. Vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu lze odložit (za podmínek uvedených v § 243 o. s. ř.) jen ve vazbě na ty výroky napadeného rozhodnutí, proti nimž dovolání je (může být) přípustné (subjektivně i objektivně). Srov. shodně např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněného pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (jehož závěrů se R 144/2018 výslovně dovolává). Tato podmínka není splněna ve vztahu k té části
dovolání, kterou dovolatelka napadá rozsudek odvolacího soudu ve třetím a pátém výroku (o nákladech odvolacího řízení). Potud totiž přípustnost dovolání (podle ustanovení § 237 o. s. ř., jež jediné přichází v úvahu) vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.
7. Zbývá tedy určit, zda je důvod odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí v rozsahu jeho druhého výroku.
8. Dovolatelka ve své žádosti o odklad vykonatelnosti pouze uvádí, že by jí okamžitým výkonem napadeného rozhodnutí byla způsobena závažná újma. O tom, jak „závažně“ se vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem „neprodleným“ výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit v jejích vlastních majetkových poměrech (coby osoby povinné), však netvrdí ničeho. Přitom závažnost újmy, která ve smyslu § 243 písm. a/ o. s. ř. dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněné pod číslem 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
9. Jelikož důvod odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí neshledal Nejvyšší soud ve vztahu k žádnému z dovoláním napadených výroků, zamítl návrh dovolatelky jako celek.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 3. 2025
JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu