Nejvyšší soud Usnesení obchodní

29 Cdo 2751/2012

ze dne 2014-09-30
ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.2751.2012.1

29 Cdo 2751/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa

Cilečka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Petra Šuka v právní věci

navrhovatelů a) Ing. J. S., b) Ing. M. N., c) Ing. B. H., d) Ing. V. R. a e)

Ing. L. V., za účasti 1) Ing. I. P. H., CSc., všech zastoupených Mgr. Ing.

Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v Brně, tř. Kpt. Jaroše 1844/28, PSČ

602 00, a 2) LIGNA a. s., se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Vodičkova 791/41,

PSČ 112 09, identifikační číslo osoby 00000914, zastoupené prof. JUDr. Janem

Dědičem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Jungmanova 745/24, PSČ 110 00, o

jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami,

vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Nc 4810/2010, o dovolání

navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. ledna 2012, č. j.

14 Cmo 446/2010-79, takto:

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. ledna 2012, č. j. 14 Cmo

446/2010-79, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. června 2010, č. j. 2 Nc 4810/2010-42,

jmenoval Ing. I. P. H., CSc., znalkyní k přezkoumání zprávy o vztazích mezi

ovládající a ovládanou osobou a vztazích mezi ostatními osobami ovládanými

stejnou ovládající osobou („propojené osoby“) společnosti LIGNA a. s. za rok

2008 (dále jen „zpráva o vztazích“) [výrok I.], znalkyni uložil, aby tuto

zprávu přezkoumala [výrok II.], společnosti LIGNA a. s. uložil poskytnout

znalkyni veškerou potřebnou součinnost [výrok III.] a rozhodl o nákladech

řízení [výrok IV.].

K odvolání společnosti LIGNA a. s. (dále též jen„společnost“) Vrchní soud v

Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak,

že návrh na jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích zamítl, a

rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Vyšel přitom z toho, že:

1) Zpráva o vztazích uvádí jako ovládající osobu toliko P. M., BBA.

2) P. M., BBA, Ing. M. M., M. M., JUDr. R. B. a Ing. M. M. jsou akcionáři

společnosti disponující podle prezenční listiny z valné hromady konané dne 10.

června 2008 40.499 hlasy z celkového počtu 60.000 hlasů (z toho P. M., BBA

vlastní více než 50 % akcií společnosti) a zároveň jsou členy představenstva

společnosti.

3) P. M., BBA, Ing. M. M. a M. M. jsou „blízcí příbuzní“.

4) V žádné ze 12 obchodních společností označených navrhovateli [1. Soukenická

s. r. o.; GAMES WORLD spol. s r. o.; SVĚTOZOR, s. r. o.; Pragocork, spol. s r.

o. (od 6. ledna 2011 Pragocork, spol. s r. o. v likvidaci); SIFON s. r. o.;

AMIZ, spol. s r. o. (od 26. července 2008 AMIZ, spol. s r. o., v likvidaci);

Klub Stolních Her, spol. s r. o. (od 24. března 2009 Z. R. DOMOV, s. r. o.);

baba-osada bydlení s. r. o. (od 20. října 2008 NÁRODNÍ PIVOVAR s. r. o.);

Františkánská zahrada s. r. o. (od 20. prosince 2013 Františkánská zahrada s.

r. o. v likvidaci); baba s. r. o.; VÁCLAVSKÁ TRAMVAJ s. r. o.; KULŠTRUNK spol.

s r. o.] neměl P. M., BBA, v roce 2008 více než 50% obchodní podíl a spolu s

ním dalšími společníky v těchto společnostech byly osoby odlišné od Ing. M. M.

a M. M.

Na tomto základě odvolací soud uzavřel, že členové představenstva P. M., BBA,

Ing. M. M., M. M., JUDr. R. B. a Ing. M. M. nejsou osobami jednajícími ve shodě

se společností ve smyslu § 66b odst. 2 písm. a) zákona č. 513/1991 Sb.,

obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), neboť společnost nemůže prosazovat

vliv na řízení nebo provozování vlastního podniku. Toto ustanovení dopadá na

případy jednání v něm uvedených osob vůči třetím osobám - např. pokud by

společnost LIGNA a. s. a zároveň členové jejího představenstva byli společníky

jiné právnické osoby.

Dále odvolací soud uzavřel, že shora uvedené obchodní společnosti nejsou ve

smyslu § 66a obch. zák. dalšími ovládanými společnostmi týmiž ovládajícími

osobami jako společnost LIGNA a. s., neboť P. M., BBA, sám, ale ani s

předpokládanými příbuznými Ing. M. M. a M. M., nejsou v těchto společnostech

většinovými společníky.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali navrhovatelé dovolání, odkazujíce co

do jeho přípustnosti na § 237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb.,

občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dovozujíce jeho důvodnost z §

241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř.

Navrhovatelé odvolacímu soudu vytýkají, že sice vyšel z předpokladu, že P. M.,

BBA, Ing. M. M. a M. M. jsou blízcí příbuzní, proto i osoby blízké, avšak věc

nesprávně právně posoudil, neboť zcela opomněl aplikovat zákonné domněnky dle §

66b odst. 3 písm. d) a § 66a odst. 4 obch. zák., podle kterých jsou tyto osoby

osobami jednajícími ve shodě a ve vztahu ke společnosti (s přihlédnutím k

jejich podílu v ní) osobami ovládajícími.

Odvolací soud tímto opomenutím zatížil řízení vadou, která mohla mít za

následek nesprávné rozhodnutí ve věci - nevypořádal se totiž s veškerou

argumentací navrhovatelů, ani s jejich důkazními návrhy k tvrzení o „čilých

vztazích o nemalém významu“ mezi osobami uvedenými v předchozím odstavci, neboť

tyto důkazy odmítl provést „pro zjevnou nesouvislost s předmětem řízení“.

Napadené rozhodnutí je nedostatečně odůvodněné, a tedy nepřezkoumatelné.

Dovolatelé navrhují, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího

soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Společnost LIGNA a. s. se ve vyjádření k dovolání ztotožnila se závěry

odvolacího soudu včetně výkladu § 66b odst. 2 písm. a) obch. zák. a navrhla

zamítnutí dovolání.

Dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a je i důvodné, byť

argumentaci dovolatelů lze přisvědčit jen zčásti.

S ohledem na skutečnost, že je navrhováno jmenování znalce k přezkoumání zprávy

o vztazích za rok 2008, je pro další úvahy Nejvyššího soudu rozhodné znění níže

uvedených ustanovení obchodního zákoníku účinné v roce 2008, tedy naposledy ve

znění zákona č. 296/2007 Sb.

Podle § 66b odst. 1 obch. zák. jednáním ve shodě je jednání dvou nebo více osob

uskutečněné ve vzájemném srozumění s cílem nabýt nebo postoupit nebo vykonávat

hlasovací práva v určité osobě nebo disponovat jimi za účelem prosazování

společného vlivu na řízení nebo provozování podniku této osoby anebo volby

statutárního orgánu nebo většiny jeho členů anebo většiny členů dozorčího

orgánu této osoby nebo jiného ovlivnění chování této osoby.

Podle § 66b odst. 2 och. zák. není-li prokázán opak, má se za to, že osobami,

jež jednají ve shodě podle odstavce 1 jsou

a) právnická osoba a její statutární orgán nebo jeho člen, osoby v jejich přímé

řídící působnosti, člen dozorčího orgánu, likvidátor, insolvenční správce nebo

nucený správce anebo jakýkoliv okruh těchto osob,

b) ovládající osoba a jí ovládané osoby,

c) osoby ovládané stejnou ovládající osobou, nebo

d) osoby tvořící koncern.

Podle § 66b odst. 3 och. zák. není-li prokázán opak, má se za to, že osobami,

jež jednají ve shodě podle odstavce 1 jsou i

a) společnost s ručením omezeným a její společníci nebo pouze její společníci,

b) veřejná obchodní společnost a její společníci nebo pouze její společníci,

c) komanditní společnost a komplementáři nebo pouze její komplementáři,

d) osoby blízké,

e) investiční společnost a jí obhospodařovaný investiční fond či penzijní fond

nebo pouze jí obhospodařované fondy.

Ustanovení § 66b odst. 1 obch. zák. obecně definuje (pro oblast práva

obchodních společností) jednání ve shodě. Naplní-li jednání dvou či více osob

zde popsané znaky, půjde o jednání ve shodě ve smyslu citovaného ustanovení bez

ohledu na to, které osoby takto jednají [srov. k tomu i důvody rozsudku

Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 3619/2009, uveřejněného

pod číslem 106/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupného

veřejnosti (stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu

2001) též na webových stránkách Nejvyššího soudu].

V § 66b odst. 2 a 3 obch. zák. jsou pak upraveny vyvratitelné právní domněnky

jednání ve shodě, založené na „kvalifikovaných“ vztazích tam vypočtených osob,

jež odůvodňují závěr, že jejich jednání (neprokážou-li dotčené osoby opak)

naplňuje znaky jednání ve shodě ve smyslu § 66b odst. 1 obch. zák.

Domněnka formulovaná v § 66b odst. 2 písm. a) obch. zák. spatřuje takový

kvalifikovaný vztah mezi právnickou osobou a tam vypočtenými ostatními osobami;

vychází z předpokladu, že shoda zájmů právnické osoby a zde vypočtených

ostatních osob povede k jejich jednání ve shodě ve vztahu k cílové společnosti

[tedy ve vztahu ke třetí osobě odlišné od právnické osoby uvedené v § 66b odst.

2 písm. a) obch. zák.]. Jak správně uzavřel odvolací soud, citované ustanovení

nezakládá domněnku jednání členů představenstva akciové společnosti ve shodě ve

vztahu ke „své“ akciové společnosti. Jinými slovy právnická osoba, jíž svědčí

vyvratitelná domněnka jednání ve shodě podle citovaného ustanovení, nemůže být

současně cílovou společností, vůči níž má jednání ve shodě směřovat.

Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že z § 66b odst. 2 písm. a)

obch. zák. nelze dovozovat vyvratitelnou domněnku jednání ve shodě členů

představenstva společnosti LIGNA a. s. vůči této akciové společnosti.

Dovolání je však přesto důvodné.

Je tomu tak proto, že odvolací soud, vycházeje z pouhého předpokladu „blízkého

příbuzenství“ P. M., BBA, Ing. M. M. a M. M., opomněl posoudit, zda na tento

jejich blíže nespecifikovaný příbuzenský vztah dopadá definice osob blízkých

dle § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“).

Pokud by tomu tak bylo, svědčila by těmto osobám domněnka jednání ve shodě dle

§ 66b odst. 3 písm. d) obch. zák. V takovém případě by bylo nezbytné aplikovat

§ 66b odst. 4 obch. zák., podle kterého osoby jednající ve shodě, které

společně disponují většinou hlasovacích práv na určité osobě, jsou vždy

ovládajícími osobami. Pak by ovšem byl výčet osob ovládajících společnost

uvedený ve zprávě o vztazích neúplný, neboť podle zjištění odvolacího soudu je

v ní uveden jako osoba ovládající společnost toliko P. M., BBA. V důsledku této

neúplnosti pak není (nemusí být) ve zprávě uvedený úplný a správný výčet

propojených osob.

Protože odvolací soud po právní stránce věc nesprávně posoudil, Nejvyšší soud

usnesení odvolacího soudu podle § 243b odst. 2 věty za středníkem o. s. ř.

zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta

první o. s. ř.).

V dalším řízení odvolací soud zjistí, zda konkrétní příbuzenský vztah mezi P.

M., BBA, Ing. M. M. a M. M. zakládá vztah osob blízkých ve smyslu § 116 obč.

zák. Bude-li tomu tak, odvolací soud posoudí, zda jsou ve zprávě o vztazích

správně uvedeny ovládající osoby a osoby propojené (§ 66a odst. 9 obch. zák.) a

zda případné zjištěné nedostatky představují závažné důvody pro přezkoumání

zprávy o vztazích dle § 182 odst. 3 obch. zák. (k tomu viz usnesení Nejvyššího

soudu ze dne 28. března 2013, sp. zn. 29 Cdo 799/2012, jakož i další

rozhodnutí, na něž Nejvyšší soud v jeho odůvodnění odkazuje).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1 věta

za středníkem a § 226 odst. 1 o. s. ř.).

V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení

dovolacího (§ 243d odst. 1, věta druhá o. s. ř.).

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince

2012) se podává z bodu 7, článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění

zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a

některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. září 2014

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu