29 Cdo 799/2012
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa
Cilečka a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Šuka v právní věci
navrhovatele Ing. P. B., jako správce konkursní podstaty úpadkyně Moravia
Banka, a. s., v likvidaci, identifikační číslo osoby 45192855, zastoupeného
Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kapitána
Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, za účasti 1/ Ing. I. P. H., CSc., 2/ Hasičské
vzájemné pojišťovny, a. s., se sídlem v Praze 2, Římská 2135/45, PSČ 120 00,
identifikační číslo osoby 46973451, zastoupené Dr. JUDr. Miroslavem Zámiškou,
advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 23, PSČ 110 00, a 3/ Výzbrojny
požární ochrany a. s. v likvidaci, se sídlem v Praze, Truhlářská 1108/3, PSČ
110 00, identifikační číslo osoby 47115319, o jmenování znalce, vedené u
Městského soudu v Praze pod sp. zn. 72 Cm 3/2011, o dovolání Hasičské vzájemné
pojišťovny, a. s. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. listopadu
2011, č. j. 7 Cmo 300/2011-117, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. listopadu 2011, č. j. 7 Cmo
300-2011-117, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Usnesením ze dne 4. března 2011, č. j. 72 Cm 3/2011-102, jmenoval Městský soud
v Praze znalcem pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládající osobou a
ovládanými osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (propojené osoby) [dále
též jen „zpráva”] zpracované společností Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. (dále též „společnost“), znalkyni Ing. I. P. H., CSc. (výrok I.), znalkyni
uložil, aby zprávu přezkoumala (výrok II.), společnosti a Výzbrojně požární
ochrany a. s. uložil, aby znalkyni poskytly součinnost (výrok III. a IV.), a
rozhodl o nákladech řízení (výrok V.). Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil následovně:
„Z provedeného dokazování, a to zprávou mezi propojenými osobami za rok 2007,
soud zjistil, že zpráva (…) neobsahuje všechny náležitosti dané zákonem. Jedná
se o vztahy s propojenou osobou FIRE EDIT, spol. s r. o. Rovněž jsou zde nejasnosti, jaká je cena akcií Výzbrojna požární ochrany a. s. Ze zápisu z řádné valné hromady Hasičské vzájemné pojišťovny, a. s. ze dne 1. června 2008 soud zjistil, že cena byla uhrazena zápočtem mezi Hasičskou
vzájemnou pojišťovnou, a. s. a Výzbrojna požární ochrany a. s., kdy Výzbrojna
požární ochrany a. s. dlužila Hasičské vzájemné pojišťovně, a. s. za odkoupení
akcií a Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. dlužila Výzbrojně požární ochrany
a. s. kupní cenu za ideální polovinu nemovitosti v M., proto byl proveden
zápočet vzájemných pohledávek, přičemž cena za ideální polovinu nemovitostí
byla 70,000.000,-Kč a cena za akcie 41,720.000,- Kč. Přičemž je zde dohoda o
přistoupení k závazku: Exim Protect a. s. a Hasičská vzájemná pojišťovna a. s.,
kterou uzavřeli podle § 533 a následujících občanského zákoníku o přistoupení k
závazku plynoucího z uznání závazku a dohody o splátkách ze dne 28. května 2008
ve znění dodatku za nesplacený zůstatek kupní ceny akcií podle smlouvy na koupi
akcií Výzbrojna požární ochrany a. s. ze dne 15. listopadu 2007. Jsou zde tedy
nesrovnalosti nejen o ceně, ale i o zaplacení akcií Výzbrojny požární ochrany
a. s.“
K odvolání společnosti Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením
potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok první) a rozhodl o nákladech
odvolacího řízení (výrok druhý). Odvolací soud předně konstatoval, že nejsou-li splněny předpoklady uvedené pod
písmeny a/ až c/ ustanovení § 66a odst. 13 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního
zákoníku (dále jen „obch. zák.“), „musí soud zkoumat, zda byly splněny podmínky
§ 182 odst. 3 obch. zák., tj. zda jsou v daném případě závažné důvody pro
jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích.“
Předmětem řízení o jmenování znalce pro přezkoumání zprávy není – podle názoru
odvolacího soudu – učinění závěru, zda zpráva splňuje podmínky vypočtené v
ustanovení § 66a odst. 9 obch. zák. (zda je správná, pravdivá a úplná), to je
až úkolem ustanoveného znalce. Předmětem tohoto řízení je osvědčit, zdali tu
jsou vážné a opodstatněné pochybnosti o správnosti údajů obsažených ve zprávě,
jejichž existence je závažným důvodem pro její přezkoumání.
K námitce společnosti, podle níž se navrhovatel s údaji týkajícími se
obchodních vztahů se společností FIRE EDIT, spol. s r. o. seznámil nejpozději
při jednání před soudem prvního stupně (kde společnost předložila výpis z knihy
faktur za rok 2007), odvolací soud uzavřel, že neúplnost zprávy v tomto směru
nemůže být zhojena poukazem na skutečnost, „že oprávněné osobě mohly být v
případě zájmu předmětné údaje kdykoliv sděleny povinnou osobou a že k seznámení
s údaji došlo nejpozději při jednání před soudem prvního stupně“. „Nad rámec důvodů“ shledaných pro jmenování znalce soudem prvního stupně
odvolací soud zmínil ještě „absentující údaje o vztazích s ovládající osobou –
např. navrhovatelem zmíněné neúročené kauce na nájmy složené ve prospěch
ovládající osoby ve vztahu k pronájmu Hasičského domu“. Tyto důvody, „ s důvody shledanými soudem prvního stupně“, lze – podle názoru
odvolacího soudu – považovat za dostatečně závažné důvody pro přezkoumání
posuzované zprávy znalcem ve smyslu § 182 odst. 3 obch. zák. Společnost napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním, uplatňujíc dovolací
důvody dle § 241a odst. 2 o. s. ř. a navrhujíc, aby usnesení soudů obou stupňů
byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu spatřuje dovolatelka v
posouzení otázky, „zda lze považovat za závažný důvod pro jmenování znalce pro
přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami ve smyslu ustanovení §
182 odst. 3 obch. zák. skutečnost, že v ní ve vztahu k určité osobě nebyly
(nedopatřením) uvedeny vzájemné obchodní vztahy marginálního rozsahu ve vztahu
k celkové obchodní činnosti společnosti, jíž se zpráva týká, avšak v průběhu
řízení o jmenování znalce před soudem prvního stupně společnost sama tyto
informace navrhovateli poskytla (a byla připravena mu je poskytnout i dříve,
pokud by o jejich sdělení požádal)“. Vycházejíc z toho, že byly-li chybějící informace společností navrhovateli v
průběhu řízení o jmenování znalce zpřístupněny, nemohou být nadále závažným
důvodem pro přezkoumání zprávy ve smyslu § 182 odst. 3 obch. zák., dovolatelka
namítá, že soudy postupovaly při posuzování existence závažných důvodů v
rozporu s ustanovením § 154 odst. 1 (ve spojení s § 167 odst. 2) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Dovolatelka dále upozorňuje na to, že odvolací soud založil své rozhodnutí na
jiném skutkovém základu, než soud prvního stupně, aniž by zároveň provedl
dokazování a aniž by – v rozporu s § 214 o. s. ř. – ve věci nařídil jednání (k
tomu dovolatelka poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. července
2007, sp. zn. 29 Cdo 1334/2007, které je – stejně jako další rozhodnutí uvedená
níže – veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). Tím
dovolatelce odňal možnost jednat před soudem a zatížil řízení zmatečnostní
vadou ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř. Odvolací soud se – podle názoru dovolatelky – při posouzení existence závažných
důvodů ve smyslu § 182 odst. 3 obch. zák.
omezil na konstatování, že důvody
shledané soudem prvního stupně lze považovat za dostatečně závažné. Z
odůvodnění usnesení soudu prvního stupně přitom vůbec nevyplývá, v čem
konkrétně soud shledal důvody pro jmenování znalce. Dovolatelka se domnívá, že proto, aby návrhu na jmenování znalce podle § 182
odst. 3 obch. zák. mohlo být vyhověno, musí být prokázány zcela konkrétní
závažné důvody. Jinak by úprava § 66a odst. 12 obch. zák. zcela ztrácela smysl
a akcionáři by stačilo vznést vůči zprávě o propojených osobách jakékoli
nepodložené pochybnosti. Nebylo by rovněž nijak bráněno podávání šikanozních
návrhů. Takovým je dle dovolatelky i návrh v projednávané věci, neboť
navrhovatel si jeho prostřednictvím chce „vynutit změnu zápisu v seznamu
akcionářů“. Zásadní právní význam usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud shledává – a v
tomto rozsahu má dovolání za přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/
o. s. ř. – v řešení otázky dovoláním otevřené, tj. zda absence určitých údajů
ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami může být zhojena tím, že je
společnost zpřístupní akcionáři, který se vůči ní u soudu domáhá jmenování
znalce pro přezkoumání zprávy. Podle § 182 odst. 3 obch. zák. akcionáři uvedení v § 181 odst. 1 mohou požádat
soud, aby jmenoval znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládanou
osobou a propojenými osobami podle § 66a odst. 12, jsou-li pro to závažné
důvody, i když nejsou splněny předpoklady uvedené v § 66a odst. 13. Z § 66a odst. 12 obch. zák. plyne, že každý společník nebo člen ovládané osoby
má právo požádat soud, aby jmenoval znalce pro účely přezkoumání zprávy o
vztazích mezi propojenými osobami, a to do jednoho roku ode dne, kdy bylo
zveřejněno oznámení o uložení této zprávy do sbírky listin. Na jmenování a
odměňování znalce platí obdobně ustanovení § 59 odst. 3 s tím, že místně
příslušným soudem je soud, v jehož obvodu je sídlo společnosti. Návrh každého
dalšího společníka na jmenování znalce pro účely přezkoumání vztahů mezi
propojenými osobami podaný dříve, než je řízení pravomocně skončeno, se
považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Jakmile řízení o
jmenování znalce bylo pravomocně skončeno jmenováním znalce, nejsou návrhy
dalších oprávněných osob na jmenování znalce přípustné. Podle § 66a odst. 13 obch. zák. právo podle odstavce 12 vzniká pouze v případě,
že:
a/ ve zprávě auditora podle odstavce 11 jsou uvedeny výhrady ke zprávě
statutárního orgánu podle odstavce 9,
b/ stanovisko podle odstavce 10 obsahuje výhrady ke zprávě statutárního orgánu
podle odstavce 9, nebo
c/ zpráva statutárního orgánu podle odstavce 9 obsahuje informaci o tom, že
ovládané osobě v důsledku uzavření smlouvy nebo uskutečnění určitého opatření
podle odstavce 8 vznikla újma a že tato újma nebyla ovládající osobou uhrazena
ani nebyla uzavřena dohoda o jejím uhrazení podle odstavce 8. V tomto znění platila citovaná ustanovení obchodního zákoníku v době zahájení
řízení v projednávané věci a doposud nedoznala změn. V usnesení ze dne 5. dubna 2006, sp. zn.
29 Odo 371/2005, uveřejněném pod
číslem 34/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud
formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož účelem ustanovení § 182 odst. 3 obch. zák. je zajistit ochranu ovládané osoby, a tedy i jejích společníků, před
majetkovou újmou, která by mohla ovládané osobě vzniknout v důsledků
neoprávněných zásahů ovládající osoby do jejího hospodaření, popřípadě v
důsledku toho, že ovládající osoba majetkovou újmu vzniklou z takových zásahů
včas neuhradila ani neuzavřela smlouvu o její úhradě podle § 66a odst. 8 obch. zák. Zda takový stav nastal, by mělo vyplynout právě ze zprávy o vztazích mezi
propojenými osobami. Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami je jedním z prostředků ochrany
společníků a zprostředkovaně i věřitelů společnosti (ovládané osoby), která je
součástí faktického koncernu (je podrobena jednotnému řízení jinou osobou, aniž
by byla uzavřena ovládací smlouva – srov. § 66a odst. 7 obch. zák.). Údaje
uvedené ve zprávě umožňují společníkům stojícím mimo koncern, jakož i dalším
osobám (věřitelům společnosti), zjistit, zda společnost neutrpěla v rámci
realizace jednotného řízení ve faktickém koncernu újmu a zda případná újma byla
včas uhrazena. Aby taková ochrana byla účinná, musí mít společníci ovládané
osoby dále i možnost ověřit, zda zpráva zpracovaná společností je úplná a
pravdivá. Zákon proto umožňuje přezkum obsahu zprávy nezávislým znalcem. Informace z posudku znalce pak mohou společníkům sloužit jako skutkový základ
nároku, který jménem společnosti při nečinnosti jejích orgánů sami uplatní. Ve světle právě uvedeného je zřejmé, že zpřístupnění chybějících údajů pouze
jedinému z akcionářů společnosti (nadto tomu, který se již v řízení před soudem
domáhá přezkumu zprávy) k naplnění účelu, pro který má být zpráva zpracována,
vést nemůže. Nelze však pominout, že bez dalšího mají společníci právo domáhat se přezkumu
obsahu zprávy pouze v situacích taxativně vypočtených v § 66a odst. 13 obch. zák. Nejsou-li splněny předpoklady uvedené v § 66a odst. 13 obch. zák., mohou
se – v případech, kdy ovládanou osobou je akciová společnost – u soudu domáhat
přezkumu zprávy akcionáři s určitým podílem na základním kapitálu (viz § 181
odst. 1 obch. zák.); úspěšní mohou být ovšem jen tehdy, shledá-li soud, že pro
přezkoumání obsahu zprávy nezávislým znalcem jsou závažné důvody. Existence
závažných důvodů je zde podmínkou sine qua non jmenování znalce pro přezkoumání
zprávy (jinak by úprava § 66a odst. 13 obch. zák pozbyla smyslu). Posouzení, jaké důvody lze považovat za závažné ve smyslu § 182 odst. 3 obch. zák., se taktéž odvíjí od účelu, pro který je právo přezkumu zprávy minoritním
akcionářům přiznáno. Závažným důvodem ve smyslu ustanovení § 182 odst. 3 obch. zák. mohou bezpochyby
být důvodné a vážné pochybnosti o správnosti konstatování uvedeného ve zprávě o
vztazích, že ze smlouvy uzavřené mezi propojenými osobami nevznikla ovládané
osobě újma (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2009, sp. zn. 29 Cdo
3887/2009, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 26. ledna 2010, sp. zn. II.
ÚS 149/10, jímž byla ústavní stížnost podaná proti tomuto rozhodnutí Nejvyššího
soudu odmítnuta). Naproti tomu pouhá absence některých údajů – nevede-li k pochybnostem o
správnosti konstatování uvedeného ve zprávě o vztazích, že ze smlouvy uzavřené
mezi propojenými osobami nevznikla ovládané osobě újma – sama o sobě zpravidla
závažným důvodem ve smyslu § 182 odst. 3 obch. zák. nebude. To platí i v
případě, že půjde o údaje vypočtené v § 66a odst. 9 obch. zák. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že ačkoli odvolací soud
uvažoval správně potud, že absence údajů o obchodních vztazích společnosti s
FIRE EDIT, spol. s r. o., nemůže být zhojena tím, že navrhovatel se s nimi měl
možnost seznámit v průběhu řízení před soudem prvního stupně, byl by jeho závěr
o důvodnosti návrhu předčasný, neuzavřel-li by zároveň, že jejich absence
představuje závažný důvod pro přezkoumání zprávy. Odvolací soud takový závěr sice – v obecné poloze – učinil, avšak nijak jej
blíže neodůvodnil. Z rozhodnutí odvolacího soudu v projednávané věci (ani z
rozhodnutí soudu prvního stupně, na které odvolací soud co do uvedení důvodů
pro přezkoumání zprávy odkázal) tak není nikterak zřejmé, proč absence údajů ve
zprávě i jiné (jím i soudem prvního stupně uváděné) skutečnosti představují
závažné důvody pro její přezkoumání znalcem. V tomto ohledu je právní posouzení
věci odvolacím soudem neúplné, a tudíž i nesprávné.
U přípustného dovolání ovšem Nejvyšší soud z úřední povinnosti přihlíží též k
vadám uvedeným v § 242 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které
mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a to i když nebyly v
dovolání uplatněny.
Dovolací soud se proto dále zabýval i námitkou dovolatelky, že odvolací soud,
ač vyšel z doplněného skutkového stavu, nenařídil k doplnění dokazování ve věci
jednání. Tuto námitku shledal dovolací soud důvodnou.
V projednávané věci založil odvolací soud své rozhodnutí mimo jiné (nad rámec
důvodů uváděných soudem prvního stupně) na skutkovém zjištění, že závažný důvod
pro přezkoumání zprávy představuje absence údajů o (neúročených) kaucích,
složených na nájemné za užívání Hasičského domu. Toto zjištění mohl učinit ze
zprávy a případně i z dalších listin, jimiž by však musel provést důkaz. K
provedení dokazování byl povinen nařídit jednání (§ 122 odst. 1, § 214 o. s.
ř.). Neučinil-li tak, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek
nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. obdobně závěry usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 24. července 2007, sp. zn. 29 Cdo 1334/2007).
Proto Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu podle ustanovení § 243b odst. 2,
věty za středníkem a odst. 3 o. s. ř. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1 věta
druhá a § 226 odst. 1 o. s. ř.).
V novém rozhodnutí odvolací soud mimo jiné přesvědčivě vysvětlí, proč absence
údajů ve zprávě i jiné (soudy obou stupňů uváděné) skutečnosti představují
závažné důvody pro její přezkoumání znalcem. Odvolací soud znovu rozhodne i o
nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá
o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince
2012) se podává z bodu 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 28. března 2013
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu