USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího
Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci
žalobkyně ALTEA EUROPE spol. s r. o., se sídlem v Praze 1, U Lužického semináře
114/46, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 27659577, proti žalované L. D.,
zastoupené Mgr. Milanem Kružíkem, advokátem, se sídlem v Brně, Běhounská 22/2,
PSČ 602 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského
soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cm 43/2013, o dovolání žalované proti usnesení
Vrchního soudu v Praze ze dne 21. června 2017, č. j. 6 Cmo 266/2016-219, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího
řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 5.
října 2016, č. j. 7 Cm 43/2013-196, kterým Městský soud v Praze – odkazuje na
ustanovení § 175 odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
(dále též jen „o. s. ř.“) – odmítl námitky žalované proti směnečnému platebnímu
rozkazu ze dne 13. března 2013, č. j. 7 Cm 43/2013-8, ve znění usnesení ze dne
18. dubna 2013, č. j. 7 Cm 43/2013-17, a ze dne 26. srpna 2013, č. j. 7 Cm
43/2013-21, jímž uložil žalované zaplatit žalobkyni (její právní předchůdkyni)
částku 48.000 Kč s 6% úrokem od 11. března 2010 do zaplacení, směnečnou odměnu
ve výši 160 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 2.410 Kč.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež Nejvyšší soud
odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř.
Učinil tak proto, že v poměrech dané věci dovolání směřuje proti usnesení, jímž
odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí námitek (jako
neodůvodněných) proti směnečnému platebnímu rozkazu, jímž soud prvního stupně
rozhodl o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč [§ 238 odst. 1 písm. c) o.
s. ř.]. Srov. v této souvislosti též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne
28. listopadu 2013, sp. zn. 29 Cdo 3619/2013, a ze dne 29. března 2017, sp. zn.
29 Cdo 381/2017.
Současně nejde o žádný z případů, jež by v intencích ustanovení § 238 odst. 1
písm. c) o. s. ř. vylučovaly aplikaci takto nastaveného omezení (nejde o vztah
ze spotřebitelské smlouvy ani o vztah pracovněprávní). Skutečnost, že směnka
(případně) byla vystavena k zajištění pohledávky plynoucí ze spotřebitelské
smlouvy, se může projevit (jen) v rozsahu kauzálních námitek, jež spotřebiteli
náleží v rámci obrany proti povinnosti směnku zaplatit. K tomu viz např.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2013, sp. zn. 29 Cdo 3578/2013,
ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne 25. března 2015, sp. zn. I. ÚS
1158/14.
Na závěru o objektivní nepřípustnosti podaného dovolání přitom nemůže nic
změnit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném
vyhotovení jeho rozhodnutí (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001 a ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29
Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí
a stanovisek, jakož i důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008,
sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněného pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a
usnesení Ústavního soudu).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle § 243c odst. 3
věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal žalovanou, jejíž
dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých
žalobkyni v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání (ze dne 23. ledna 2018),
které nebylo sepsáno advokátem (žalobkyně nebyla v dovolacím řízení advokátem
zastoupena), přičemž žalobkyně nedoložila výši svých hotových výdajů. Jde o
paušální náhradu hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. [srov. článek II
bod 1. ve spojení s článkem VI. zákona č. 139/2015 Sb., kterým se mění zákon č.
99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o
změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o
katastru nemovitostí (katastrální zákon)], ve výši 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky
č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o
náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu
a podle § 89a exekučního řádu).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince
2013) se podává z bodu 2., části první, článku II zákona č. 293/2013 Sb.,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může
oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 30. 8. 2018
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu