29 Cdo 2973/2019-281
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce České spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45244782, zastoupeného JUDr. Dušanem Dvořákem, advokátem, se sídlem v Brně, Hlinky 505/118, PSČ 603 00, proti žalovanému BONUS obchodní agentura, spol. s r. o., se sídlem v Českých Budějovicích, Pekárenská 256/79, PSČ 370 04, identifikační číslo osoby 46682341, zastoupenému Mgr. Martinem Heřmánkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Panská 891/5, PSČ 110 00, o zaplacení částky 81.264.365,34 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 21 C 223/2017, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. dubna 2019, č. j. 22 Co 115/2019-247, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. dubna 2019, č. j. 22 Co 115/2019-247, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. října 2018, č. j. 21 C 223/2017-181, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 8. října 2018, č. j. 21 C 223/2017-181, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci: a) částku 68.648.300,36 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 17,30 % ročně z dlužné částky jistiny ve výši 67.618.934,88 Kč za období od 21. listopadu 2013 do zaplacení; b) částku 9.524.990 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 16,31 % ročně z téže částky od 11. června 2013 do zaplacení; c) částku 1.545.537,49 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 17,30 % ročně z částky 5.000.000 Kč za období od 21. listopadu 2013 do 6. listopadu 2014 a z částky 1.500.000 Kč za období od 7. listopadu 2014 do zaplacení; d) částku 1.545.537,49 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 17,30 % ročně z částky 5.000.000 Kč za období od 21. listopadu 2013 do 6. listopadu 2014 a z částky 1.500.000 Kč za období od 7. listopadu 2014 do zaplacení (bod I. výroku),
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).
Krajský soud v Českých Budějovicích k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, vyjma části bodu I. výroku o lhůtě k plnění, ve které jej změnil tak, že žalovaný je povinen splnit svou povinnost zaplatit žalobci částky pod písmeny a), b), c) a d) s příslušenstvím do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku (I. výrok), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (II. výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které má za přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu stejně jako rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Současně dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, neboť splnění uložené povinnosti ve lhůtě 3 měsíců „by mu způsobilo závažné ekonomické obtíže existencionálního rázu“, když bude nucen za účelem úhrady této povinnosti „zásadně omezit rozsah svého podnikání a téměř jistě přistoupit k fatálnímu rozprodeji majetku společnosti“, přičemž obnovení podnikatelské činnosti v budoucnu by již nebylo možné s ohledem na vysoké vstupní náklady do odvětví. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí Nejvyšším soudem) rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. též článek II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Podle ustanovení § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti nebo právní moci rozhodnutí již v usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (z nějž usnesení sp. zn. 27 Cdo 5003/2017 výslovně vychází). Předpoklady pro odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku jsou v dané věci (poměřováno důvody uváděnými dovolatelem a kritérii obsaženými v označených usneseních Nejvyššího soudu) splněny. Nejvyšší soud proto dovolatelovu návrhu vyhověl a odložil vykonatelnost dovoláním napadaného rozhodnutí (ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně) až do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 3. 2020
JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu