29 Cdo 3041/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra
Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci
žalobkyně VIRIBUS UNITIS – investiční poradenství, s. r. o., se sídlem v Praze
5 – Smíchově, Braunova 902/11, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 49689665,
zastoupené Mgr. Ladislavem Pavlů, advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční
762/13, PSČ 110 00, proti žalovaným 1) Ing. A. H., zastoupenému Mgr. Lukášem
Zscherpem, advokátem, se sídlem v Plzni, Lochotínská 1108/18, PSČ 301 00, 2)
Ing. K. N., zastoupenému JUDr. Martinem Uzsákem, LL.M., advokátem, se sídlem v
Praze 2, Václavská 316/12, PSČ 120 00, 3) Ing. T. H., a 4) K. K., zastoupenému
JUDr. Josefem Haščákem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Kynšperku nad Ohří, Jana
Nerudy 868/22, PSČ 357 51, za účasti společnosti ERD – TABLE s. r. o., se
sídlem v Praze 9, Jandova 10/3, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 28728521,
o vydání akcií, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 14/2007, o
dovolání prvního žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27.
dubna 2015, č. j. 5 Cmo 61/2015-1091, takto:
Dovolání se odmítá.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. ledna 2015, č. j. 53 Cm 14/2007-1045,
odňal se zpětnou účinností osvobození od soudních poplatků přiznané žalobkyni
usnesením téhož soudu ze dne 12. února 2009, č. j. 53 Cm 14/2007-193.
V záhlaví označeným usnesením změnil Vrchní soud v Praze usnesení soudu prvního
stupně tak, že osvobození od soudního poplatku přiznané žalobkyni se neodnímá.
Proti usnesení odvolacího soudu podal první žalovaný dovolání, jež Nejvyšší
soud odmítl podle § 243c odst. 3 a § 218 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Zkoumání, zda dovolání je objektivně přípustné, předchází – ve smyslu
ustanovení § 243c odst. 3 a § 218 písm. b) o. s. ř. – posuzování tzv.
subjektivní přípustnosti dovolání.
Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož
poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná)
odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, uveřejněné v
časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2000, pod číslem 7, ze dne 21. srpna
2003, sp. zn. 29 Cdo 2290/2000, uveřejněné pod číslem 38/2004 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 30. června 2004, sp. zn. 29 Odo 198/2003,
jež jsou veřejnosti přístupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu
vydaná po 1. lednu 2001 – na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Při posuzování subjektivní přípustnosti dovolání nelze přehlédnout, že
dovolatel není účastníkem právního vztahu mezi státem a žalobkyní jakožto
poplatníkem soudního poplatku (srov. např. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze
dne 29. září 1988, sp. zn. Cpj 257/87, uveřejněné pod číslem 2/89 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.
března 2014, sp. zn. 29 Cdo 3508/2013, uveřejněné pod číslem 95/2014 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek, anebo nález Ústavního soudu ze dne 17. května
2011, sp. zn. IV. ÚS 121/11). Nepřísluší mu proto jakkoliv brojit proti
posouzení výše soudního poplatku za podaný návrh (žalobu), resp. namítat, že
stát (příslušný soud podle § 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích)
neměl žalobkyni osvobodit od soudního poplatku. Rozhodnutí odvolacího soudu se
tudíž nedotýká poměrů dovolatele, a dovolání proto není subjektivně přípustné.
O nákladech dovolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž
se řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince
2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. prosince 2015
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu