NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY
29 Cdo 3312/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně ATICO PRAHA, s. r. o., se sídlem v Šestajovicích, U Hřiště 1220, PSČ 250 92, identifikační číslo osoby 25 67 23 71, zastoupené JUDr. Jaroslavem Novotným, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 12, PSČ 120 00, za účasti Ing. V. J. zastoupeného Mgr. Lukášem Krumlem, advokátem se sídlem v Praze 1, Panská 1, PSČ 110 00, o vydání účetnictví, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 81 Cm 180/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze 22. dubna 2011, č. j. 7 Cmo 345/2010-84, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl. Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. [o situaci předvídanou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nejde], tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.
Otázka, jíž dovolatelka předkládá Nejvyššímu soudu, však napadené usnesení zásadně právně významným nečiní. Z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán (§ 242 odst. 3 věta první o.
s. ř.), je pak možné – z povahy věci – posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., stejně jako důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7.
března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).
Námitkou, že odvolací soud věc nesprávně posoudil, když měl ve vztahu k jejímu bývalému jednateli postupovat podle § 194 odst. 5 a § 135 odst. 2 obchodního zákoníku dovolatelka fakticky polemizuje se skutkovým závěrem odvolacího soudu, že „v projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaný účetnictvím žalobkyně v jí požadovaném rozsahu nedisponuje, nemá je ve svém držení, a tudíž je nemůže žalobkyni ani vydat.“
Pokud pak dovolatelka napadá správnost závěru odvolacího soudu, že jejímu bývalému jednateli nelze uložit, aby jí vydal účetnictví, které nedrží, je tento závěr v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne 20. března 2001, sp. zn. 25 Cdo 2490/2000); na tom nic nemění dovolatelkou tvrzená zvláštní povaha účetnictví jako „věci sui generis“, která představuje souhrn informací, které jsou dokládány příslušnými doklady. Domáhá- li se totiž dovolatelka vydání právě těchto dokladů, jde o věci v právním slova smyslu, na které závěry odkazovaného rozhodnutí zcela nepochybně dopadají. Nemá- li podle skutkových závěrů odvolacího soudu žalovaný doklady, jejichž vydání se dovolatelka domáhá, k dispozici a není-li ani zjištěno, že by mu svědčil právní titul, na jehož základě by se mohl domáhat jejich vydání od třetí osoby, je právní závěr odvolacího soudu v souladu i s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne
16. října 2012, sp. zn. 29 Cdo 2540/2011.
O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť navrhovatelka s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a Ing. V. J. podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. listopadu 2012
doc. JUDr. Ivana Štenglová předsedkyně senátu