USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatele Burián & Penka, insolvence, v. o. s., se sídlem v Brně, Středova 94/1, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 29352037, jako insolvenčního správce dlužníka S. Č., za účasti vydražitele Okorok Trade s. r. o., se sídlem v Praze 9, Běchorská 1077/14, PSČ 193 00, identifikační číslo osoby 05070988, o zpeněžení majetkové podstaty dlužníka v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu, o žalobě pro zmatečnost podané K. Č., narozenou XY, bytem XY, zastoupenou Ing. Mgr. Janou Popelkovou, MBA, advokátkou, se sídlem ve Zlíně, třída Tomáše Bati 201/8, PSČ 760 01, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. června 2021, č. j. 40 Co 178/2021-20, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 40 Co 178/2021, o dovolání K. Č. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. června 2022, č. j. 4 Co 27/2022-69, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Ve vztahu mezi dovolatelkou a vydražitelem nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů řízení. III. Dovolatelka je povinna zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobou pro zmatečnost ze dne 3. listopadu 2021 se K. Č.(dále též jen „K. Č.“) domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. června 2021, č. j. 40 Co 178/2021-20, kterým bylo odmítnuto její odvolání proti usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Vedrala, Exekutorský úřad Praha 3 ze dne 21. ledna 2021, č. j. 140 ED 0006/20-005.
2. Soud prvního stupně usnesením ze dne 17. února 2022, č. j. 40 Co 178/2021-47, žalobu pro zmatečnost zamítl (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).
3. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že zmatečnostní důvody nejsou dány, neboť K. Č. nebyla účastníkem řízení v předmětné dražbě. Uvedl, odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2014, sp. zn. 21 Cdo 559/2014, uveřejněné pod číslem 69/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní (dále jen „R 69/2015“), že dražba prováděná soudním exekutorem na návrh vlastníka nebo osoby oprávněné disponovat s věcí (zde insolvenčního správce) nepředstavuje exekuci k vynucení splnění povinnosti, kterou by povinnému uložilo vykonatelné rozhodnutí soudu nebo jiný exekuční titul, jde o tzv. jinou činnost exekutora, o níž exekutor a žadatel sepisují písemnou smlouvu. Jelikož dlužník v dražebním řízení nevystupoval jako účastník, uzavřel soud prvního stupně, že nelze dovodit ani účastenství K. Č. na základě argumentace, že je manželkou dlužníka a že podala žalobu o vypořádání společného jmění manželů.
4. K odvolání K. Č. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 9. června 2022, č.j. 4 Co 27/2022-69, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení (druhý výrok).
5. Odvolací soud – vycházeje z § 229 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a z R 69/2015 – přisvědčil soudu prvního stupně v závěru, že K. Č. nebyla oprávněna podat odvolání proti usnesení soudního exekutora o příklepu, neboť nebyla účastníkem tohoto řízení. Povinný v dražbě prováděné soudním exekutorem podle § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů, nevystupuje, neboť při ní nejde o vymáhání splnění povinnosti. Odvolací soud, odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, uzavřel, že ani žaloba o vypořádání společného jmění manželů nebrání prodeji obchodního podílu v rámci insolvenčního řízení postupem podle § 76 odst. 2 exekučního řádu, když obchodní podíl může být přikázán jen podnikajícímu manželovi.
6. Proti usnesení odvolacího soudu podala K. Č. dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
7. Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
8. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že dlužník ani jiný účastník insolvenčního řízení [§ 14 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)] nebo některý z procesních subjektů uvedených v § 9 písm. b/, c/, e/ a f/ insolvenčního zákona není účastníkem dražby podle § 76 odst. 2 exekučního řádu, vyvolané postupem podle § 286 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona ve spojení s § 289a insolvenčního zákona. Odvolání podané (insolvenčním) dlužníkem (jakož i dalšími procesními subjekty, které nejsou účastníky dražby) proti usnesení o příklepu udělenému v takové dražbě vydražiteli, odvolací soud odmítne jako podané někým, kdo k odvolání není oprávněn (§ 218 písm. b/ o. s. ř.). K tomu srov. usnesení ze dne
22. června 2022, sp. zn. 29 Cdo 2652/2020, v němž Nejvyšší soud vychází rovněž ze závěrů R 69/2015.
9. Za situace, kdy není dlužník ani jiný účastník insolvenčního řízení oprávněn podat odvolání proti usnesení o příklepu, nemůže být k podání odvolání oprávněn za použití argumentu a maiori ad minus ani manžel dlužníka, který není účastníkem insolvenčního řízení.
10. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3 větu první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Dovolání bylo odmítnuto, čímž navrhovateli a vydražiteli vzniklo vůči dovolatelce právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Zatímco vydražiteli v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly, navrhovatel, který podal vyjádření k dovolání (ze dne 31. října 2022), nebyl v dovolacím řízení zastoupen a nedoložil výši svých hotových výdajů, má podle § 151 odst. 3 o. s. ř. nárok na paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše
paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).
V Brně dne 29. 6. 2023
Mgr. Milan Polášek předseda senátu