insolvence

Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se hyperocha vydává dlužníku a její nevydání do majetkové podstaty nelze považovat za nepoctivé jednání dlužníka; otázka poctivosti dlužníka může mít význam...

Ústavní soud stanoví, že soudy musí hodnotit procesní úkony účastníků podle jejich skutečného obsahu a v kontextu všech částí podání, přičemž vady určitosti či úplnosti je třeba odstraňovat podle proc...

Dovolací řízení se zastavuje, pokud účastník dovolacího řízení ztratí způsobilost být účastníkem a není možné pokračovat s právním nástupcem, přičemž v takovém případě není nárok na náhradu nákladů do...

Předpokladem pro odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí je splnění kritérií stanovených judikaturou Nejvyššího soudu, přičemž odklad právní moci napadeného rozhodnutí není možný podle p...

Pohledávka věřitele vzniklá po rozhodnutí o úpadku dlužníka, ale před uplynutím lhůty pro přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení, musí být přihlášena v insolvenčním řízení; pokud věřitel tuto p...

Propadná lhůta k podání vylučovací žaloby podle § 225 odst. 2 insolvenčního zákona může začít běžet pouze tehdy, pokud insolvenční správce písemně vyrozumí třetí osobu o soupisu majetku na základě sku...

Odvolací soud nemůže změnit rozhodnutí insolvenčního soudu o zrušení oddlužení dlužníka z důvodů uvedených v § 418 odst. 1 insolvenčního zákona na zrušení oddlužení pro nepoctivý záměr dlužníka, pokud...

Pokud dlužník sám navrhne zrušení oddlužení, insolvenční soud při zrušení oddlužení nemusí zkoumat, zda je důvod zrušení spojen s nepoctivým záměrem dlužníka, a to ani s ohledem na možné následné rozh...

Ústavní stížnost je nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny zákonné procesní prostředky, zejména pokud nevyužil odvolání proti rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, které není rozhodnutím při v...

Právní úprava obsažená v § 253 insolvenčního zákona se vztahuje i na smlouvy o vzájemném plnění, které zahrnují opakující se plnění, pokud insolvenční zákon neobsahuje zvláštní úpravu pro jejich ukonč...

Právní mocí pravomocného rozhodnutí o opožděném odmítnutí určovací žaloby v insolvenčním řízení nastává nevyvratitelný zákonný účinek, že se k přihlášené pohledávce v popřené výši nepřihlíží, a proto ...

Podle § 178 odst. 1 a § 185 insolvenčního zákona nelze přihlédnout k přihlášce pohledávky, pokud skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % původně přihlášené částky, přičemž opožděnost ža...

Insolvenční dlužník nemůže v insolvenčním řízení vystupovat jako svůj vlastní věřitel v postavení zástavního věřitele a nemá procesní legitimaci k podání přihlášky pohledávky ve prospěch majetkové pod...

Ústavní soud není povolán k instančnímu přezkumu rozhodnutí obecných soudů, nýbrž k přezkumu, zda nebyla dotčena ústavně chráněná práva nebo svobody a zda bylo řízení vedeno v souladu s ústavními prin...

Pro úspěch žaloby o vyloučení majetku z majetkové podstaty v insolvenčním řízení je rozhodující stav věci v době rozhodování soudu, přičemž majetek musí být v době rozhodnutí stále součástí majetkové ...

Při rozhodování o zrušení schváleného oddlužení podle § 418 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona je třeba, aby insolvenční soud řádně zjistil existenci peněžitého závazku dlužníka, přičemž hodnocení ...

Ústavní soud konstatuje, že procesní postupy, zjišťování skutkového stavu a výklad podústavních právních předpisů jsou v pravomoci obecných soudů a Ústavní soud přezkoumává pouze, zda nebyla porušena ...

Při posuzování neúčinnosti právního úkonu dlužníka bez přiměřeného protiplnění podle § 240 insolvenčního zákona je relevantní obrana žalovaného tvrzením a prokazováním existence dalšího majetku dlužní...

U rozhodnutí vydaných v insolvenčním řízení nelze odložit právní moc a vykonatelnost dovoláním, neboť to výslovně zakazuje § 90 insolvenčního zákona.

Obecný soud je povinen zastavit řízení o žalobě uplatněné v rozporu s insolvenčním zákonem, pokud trvají účinky rozhodnutí o úpadku dlužníka, avšak pokud insolvenční soud zamítne insolvenční návrh a ú...