Judikát 29 NSCR 34/2026
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:31.03.2026
Senátní značka:29 NSCR 34/2026
ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:29.NSCR.34.2026.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Insolvenční správce (odvolání, zproštění) Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 32 IZ. § 237 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E KSBR 27 INS 19033/2020
29 NSČR 34/2026-B-170
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka J. A., vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 27 INS 19033/2020, o návrhu dlužníka, aby insolvenční správce byl zproštěn funkce, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. července 2025, č. j. KSBR 27 INS 19033/2020, 3 VSOL 134/2025-B-120, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Usnesením ze dne 27. listopadu 2024, č. j. KSBR 27 INS 19033/2020-B-84, Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) zamítl návrh dlužníka (J. A.) ze dne 9. července 2024 (B-63), aby zprostil funkce insolvenčního správce dlužníka (AAA INSOLVENCE OK v. o. s.).
2. Insolvenční soud – vycházeje z § 11 a § 32 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – dospěl k závěru, že insolvenční správce v souvislosti s výkonem své funkce neporušil závažným způsobem žádné právní předpisy, splnil všechny mu uložené povinnosti a postupuje při výkonu funkce s náležitou péčí a odborností.
3. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 31. července 2025, č. j. KSBR 27 INS 19033/2020, 3 VSOL 134/2025-B-120, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
4. Odvolací soud – vycházeje z § 7, § 32 a § 36 insolvenčního zákona – po přezkoumání napadeného rozhodnutí přitakal závěru insolvenčního soudu, že nejsou dány důvody zprostit insolvenčního správce výkonu funkce.
II. Dovolání a vyjádření k němu
5. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)] a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
6. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že o důvodu, pro který požadoval zproštění insolvenčního správce, nerozhodl správně.
III. Přípustnost dovolání
7. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
8. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř., jelikož dovolatel mu nepředkládá k řešení žádnou právní otázku, jež by zakládala přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř.
9. V posouzení důvodů, pro něž lze insolvenčního správce zprostit funkce podle § 32 odst. 1 insolvenčního zákona, nevybočuje napadené rozhodnutí z mezí ustavených ustálenou judikaturou představovanou např. usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2015, sen. zn. 29 NSČR 2/2014, uveřejněným pod číslem 48/2016 Sb. rozh.
obč., nebo usnesením ze dne 26. srpna 2015, sen. zn. 29 NSČR 93/2014, uveřejněném pod číslem 58/2016 Sb. rozh. obč., jež se přihlašují k závěrům vymezeným co do těchto důvodů v usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. června 2014, sen. zn. 2 VSOL 358/2014, uveřejněném pod číslem 91/2014 Sb. rozh. obč.
10. Dovolání samo žádné otázky vyžadující vysvětlení v rovině právní neklade, když ve zjevném rozporu s požadavkem řádného vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), dovolatel pouze ocitoval znění § 237 o. s. ř. (srov. článek III. dovolání). Přitom platí, že může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části). K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sb. rozh. obč. Srov. ostatně též stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. března 2026 JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu