29 Cdo 3640/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Petra Šuka a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatele Ing. A. H., zastoupeného Mgr. L. Z., advokátem, , za účasti společnosti S. a. s., zastoupené Mgr. M. Z., advokátem, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Cm 250/2006, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. května 2009, č. j. 14 Cmo 255/2008-102, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze potvrdil k odvolání navrhovatele usnesení ze dne 29. ledna 2008, č. j. 49 Cm 250/2006-64, jímž Městský soud v Praze zamítl návrh na „vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti S. a. s.“ (dále jen „společnost“) „konané dne 22. června 2006, přijatého pod bodem 3 pořadu jednání, kterým bylo rozhodnuto o schválení řádné účetní závěrky za rok 2005, včetně zprávy o vztazích mezi propojenými osobami“ podle ustanovení § 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) „za rok 2005 v části, která se týká schválení zprávy o vztazích mezi propojenými osobami za rok 2005 podle ustanovení § 66a obch. zák.“
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), odmítl.
Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán obsahem dovolání (§ 242 odst. 3 o. s. ř.) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.
Dovolatel při formulaci svých otázek, jež předkládá Nejvyššímu soudu k řešení, vychází z toho, že valná hromada společnosti schválila i zprávu o vztazích mezi propojenými osobami. Tím však polemizuje s opačnými skutkovými zjištěními odvolacího soudu, podle kterých „žádné usnesení o schválení zprávy o vztazích mezi propojenými osobami přijato nebylo“, a uplatňuje tak ve skutečnosti dovolací důvod vymezený v ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř., jehož prostřednictvím na přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., usuzovat nelze.
Důvod připustit dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu dovolání přípustné není.
Nehledě k uvedenému a bez vlivu na závěr o nepřípustnosti dovolání Nejvyšší soud dodává, že otázky předkládané dovolatelem již vyřešil v usnesení ze dne 1. června 2000, sp. zn. 32 Cdo 500/2000, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročník 2000, pod číslem 128 (v němž uzavřel, že rozhodne-li valná hromada akciové společnosti o věci nespadající do její působnosti, nemá takové rozhodnutí žádné právní účinky), v usnesení ze dne 31. ledna 2006, sp. zn. 29 Odo 601/2004, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročník 2006, pod číslem 67 (v němž potvrdil, že zprávu o vztazích mezi propojenými osobami valná hromada neschvaluje) a konečně v usnesení ze dne 27. ledna 2009, sp. zn. 29 Cdo 1060/2006, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2009, pod číslem 132 (v němž uzavřel, že postupem podle § 183 ve spojení § 131 obch. zák. lze napadat ta usnesení valné hromady, která spadají do její působnosti, zatímco usnesení ve věcech, které do působnosti valné hromady nepatří a která tudíž nemají žádné právní účinky, zásadně postupu podle ustanovení § 183 ve spojení s § 131 obch. zák. nepodléhají).
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhovatele bylo odmítnuto a společnosti podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. října 2009
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu