NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY 29 Cdo 3703/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně doc.
JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní
věci navrhovatelky České republiky - Ministerstva práce a sociálních věcí, se
sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 1/376, PSČ 128 01, identifikační číslo 00
55 10 23, zastoupené JUDr. Františkem Schulmannem, advokátem, se sídlem v Praze
1, Valentinská 92/3, PSČ 110 00, za účasti společnosti CTP Invest, spol. s
r.o., se sídlem v Humpolci, Central Trade Park D1 1571, PSČ 396 01,
identifikační číslo 26 16 64 53, zastoupené Mgr. Pavlem Strnadem, Ph.D.,
advokátem, se sídlem v Praze 1, Týnská 12/633, PSČ 110 00, o vyslovení
neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Českých
Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1630/2007, o dovolání navrhovatelky proti
usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. ledna 2009, č. j. 7 Cmo 359/2008-83,
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
V záhlaví označeným usnesením změnil Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti
CTP Invest, spol. s r. o. (dále jen „společnost“) v napadeném výroku I. usnesení ze dne 13. května 2008, č. j. 13 Cm 1630/2007-55, jímž Krajský soud v
Českých Budějovicích vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti,
konané dne 27. září 2007, o snížení základního kapitálu, tak, že návrh na
vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 27. září 2007 o
snížení základního kapitálu z 5,017.923.000,- Kč na 2,000.000,- Kč rovnoměrným
snížením vkladů společníků s tím, že celá částka odpovídající snížení
základního kapitálu bude použita na úhradu ztráty z minulých let, zamítl. Odvolací soud vyšel z toho, že:
1) Společnost má dva společníky – navrhovatelku (s podílem o velikosti 4,79 %)
a společnost CTP Products B. V. (s podílem o velikosti 95,21 %). 2) Dne 27. září 2007 se konala valná hromada společnosti (dále též jen
„napadená valná hromada“), jež - mimo jiné - rozhodla o snížení základního
kapitálu společnosti z 5,017.923.000,- Kč o částku 5,015.923.000,- Kč na
2,000.000,- Kč rovnoměrným snížením vkladů společníků (CTP Products B. V. z
4,777.728.000,- Kč na 1,904.000,- Kč a navrhovatelky z 240,099.000,- Kč na
96.000,- Kč) s tím, že celá částka odpovídající snížení základního kapitálu
bude použita na úhradu ztráty z minulých let. Usnesení bylo přijato všemi hlasy
přítomného společníka CTP Products B. V.; navrhovatelka se napadené valné
hromady nezúčastnila. 3) Pozvánka na napadenou valnou hromadu byla navrhovatelce doručena emailem dne
12. září 2007 a doporučeným dopisem dne 14. září 2007. Obsahovala údaje o
navrhovaném snížení základního kapitálu o částku 5,015.923.000,- Kč za účelem
úhrady ztráty z minulých let s tím, že v důsledku snížení základního kapitálu
dojde ke změně výše vkladů společníků, které budou činit při zachování
procentuální výše stávajících obchodních podílů u společníka CTP Products B. V. 1,904.000,- Kč a u navrhovatelky 96.000,- Kč. 4) Podle článku 8.4 společenské smlouvy společnosti, jenž upravuje pravidla pro
svolávání valné hromady, zve jednatel společníky doporučeným dopisem s přesným
určením agendy, místa i doby zasedání. Pozvánky musí být zaslány společníkům
nejméně 15 dnů přede dnem plánované valné hromady. Na takto ustaveném základě odvolací soud - cituje ustanovení § 129 odst. 1
zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) -
zdůraznil, že „je na společnících, aby si sjednali formu a způsob svolávání
valných hromad a lhůtu pro oznámení jejich konání společníkům. V kompetenci
společníků tak je, zda řádné svolání valných hromad bude vázáno na doručení
pozvánky společníkům či postačí, aby pozvánka byla společníkům ve stanovené
lhůtě odeslána“. Z ustanovení článku 8.4. společenské smlouvy o založení
společnosti vyplývá, že společnost byla povinna pozvánku na valnou hromadu ve
stanovené lhůtě odeslat doporučeným dopisem, nikoliv zajistit v této lhůtě její
doručení společníkům. Odvolací soud tak nepřisvědčil závěru soudu prvního
stupně o nedodržení lhůty pro svolání valné hromady.
Současně poukázal na
doručení pozvánky navrhovatelce dne 12. září 2007 v elektronické podobě a
uzavřel, že „samo nedodržení ve společenské smlouvě určené formy pozvánky
(doporučeným dopisem) by bylo nepodstatným porušením práv navrhovatelky ve
smyslu § 131 odst. 3 písm. a/ obch. zák.“
Odvolací soud nepřitakal ani závěru soudu prvního stupně, podle kterého
pozvánka postrádala zákonné náležitosti pro navrhované snížení základního
kapitálu. V souladu s ustanovením § 146 odst. 1 a odst. 3 obch. zák. musí
pozvánka obsahovat tytéž náležitosti jako rozhodnutí valné hromady o snížení
základního kapitálu. V projednávané věci pozvánka tyto náležitosti obsahovala,
když v ní bylo výslovně uvedeno, že „částka snížení základního kapitálu bude
použita na úhradu ztrát společnosti z minulých let“. Zákon ani společenská
smlouva přitom nestanoví, že by obligatorními náležitostmi byly i další údaje
nebo přílohy „o ekonomických propočtech či informace o tom, že materiály si lze
vyzvednout u prezence“.
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož
přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), namítajíc, že rozhodnutí
odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a vychází ze
skutkových zjištění, jež nemají v podstatné části oporu v provedeném
dokazování, tedy uplatňujíc dovolací důvody vymezené v ustanovení § 241a odst.
2 písm. b/, odst. 3 o. s. ř., a navrhujíc, aby Nejvyšší soud rozhodnutí
odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolatelka předně namítá, že „odvolací soud nad rámec prokazoval skutečnosti,
které společnost v průběhu řízení vůbec netvrdila a postavil na těchto důkazech
celé zamítavé usnesení, čímž porušil jednak zásadu dispoziční, přičemž dále
zároveň překročil meze neúplné apelace včetně zákazu novot v odvolacím řízení“.
Uvedeného pochybení se odvolací soud dopustil tím, že zkoumal i to, zda došlo k
odeslání pozvánky dne 12. září 2007 i doporučeným dopisem, „tedy zcela nad
rámec tvrzení a důkazních návrhů“ společnosti.
V rovině dovolacího důvodu vymezeného v ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o.
s. ř. pak dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně vyložil ustanovení
článku 8.4 společenské smlouvy o založení společnosti. Dovolatelka nesouhlasí
se závěrem odvolacího soudu, podle kterého k řádnému svolání valné hromady
postačí včasné odeslání pozvánky v předepsané formě, bez ohledu na to, zda bude
společníkům doručena. Ač ustanovení § 129 odst. 1 obch. zák. umožňuje
společníkům, aby si určili pravidla pro svolávání valných hromad ve společenské
smlouvě, musí být zachován „smysl a podstata pozvánky, tj. že dojde k oznámení
termínu a programu valné hromady společníkovi“.
Dovolatelka dále namítá, že pozvánka neobsahovala veškeré nezbytné náležitosti
podle ustanovení § 146 odst. 3 obch. zák., neboť v ní chybí „dostatečná
specifikace dle ustanovení § 146 odst. 1 písm. c/ obch. zák., tj. údaj o tom,
zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zčásti
vyplacena společníkům nebo zda bude prominuta povinnost splatit vklad, anebo
jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo“. Závěrem se „ztotožňuje s
názorem soudu prvního stupně, že došlo k podstatnému porušení“ jejích práv.
Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.; není
však důvodné.
1) K namítanému porušení principu neúplné apelace.
Dovolatelka zjevně přehlíží, že řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné
hromady společnosti s ručením omezeným je řízením o některých otázkách
obchodních společností (§ 200e ve vazbě na § 9 odst. 3 písm. b/ o. s. ř.), jež
je ovládáno zásadou vyšetřovací a v němž je soud povinen provést i jiné důkazy
potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány (§ 120
odst. 2 o. s. ř.). Odvolací řízení je pak v těchto věcech vybudováno na
principu úplné apelace a omezení pro uplatnění nových skutečností nebo důkazů,
zakotvené v ustanovení § 205a odst. 1 obch. zák., se neuplatní (§ 205a odst. 2
o. s. ř.); odvolací soud smí přitom k novým skutečnostem a důkazům přihlédnout
bez ohledu na to, zda byly některým z účastníků uplatněny (§ 212a odst. 3 o. s.
ř.). Proto odvolací soud nepochybil, prováděl-li s ohledem na přijatý výklad
článku 8.4 společenské smlouvy důkazy k prokázání toho, kdy byl doporučený
dopis s pozvánkou na napadenou valnou hromadu navrhovatelce odeslán.
2) Ke lhůtě pro svolání valné hromady.
Podle ustanovení § 129 odst. 1 věty první obch. zák. se termín a program valné
hromady oznámí společníkům ve lhůtě určené společenskou smlouvou, jinak nejméně
15 dnů přede dnem jejího konání, a to písemnou pozvánkou, nestanoví-li
společenská smlouva jinak.
V této podobě platilo citované ustanovení ke dni svolání i konání napadené
valné hromady (září 2007) a dosud nedoznalo změn.
Jeho výkladem se Nejvyšší soud zabýval již v usnesení uveřejněném pod číslem
22/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v usnesení ze dne 29.
července 2009, sp. zn. 29 Cdo 590/2009 (uveřejněném v časopise Soudní
judikatura číslo 5, ročník 2010, pod číslem 67). V nich uzavřel, že účelem
citovaného ustanovení je zajistit, aby společníci byli s dostatečným časovým
předstihem informováni o tom, že se bude valná hromada konat, a mohli si tak
vytvořit předpoklady pro účast na ní. Společnost musí učinit vše, co po ní lze
spravedlivě požadovat, aby takovou informovanost společníků zajistila. Přitom
pozvánka na valnou hromadu společnosti s ručením omezeným musí být odeslána
tak, aby mohla být společníkovi doručena nejméně 15 dnů přede dnem konání valné
hromady. Posledně uvedený závěr však platí - s ohledem na dispozitivní povahu
vykládaného ustanovení - pouze tehdy, nestanoví-li společenská smlouva jinak.
Jinými slovy, zákon společníkům umožňuje, aby si ve společenské smlouvě
upravili jak lhůtu, tak i způsob svolání valné hromady. Teprve neučiní-li tak,
uplatní se úprava (lhůty i formy svolání) zakotvená v ustanovení § 129 odst. 1
obch. zák.
V projednávané věci společenská smlouva stanovila, že pozvánky na valnou
hromadu musí být zaslány společníkům nejméně 15 dnů přede dnem plánované valné
hromady. Závěr odvolacího soudu, podle něhož s ohledem na uvedené ujednání
společenské smlouvy postačí, je-li dopis obsahující pozvánku na valnou hromadu
odeslán doporučeně na adresu společníka, zastává i Nejvyšší soud. Námitka, jíž
dovolatelka poukazuje na skutečnost, že při tomto výkladu může být povinnost
podle ustanovení § 129 odst. 1 věty první obch. zák. považována za splněnou i
tehdy, nebude-li pozvánka společníku vůbec doručena, není v poměrech
projednávané věci případná; dovolatelce pozvánka doručena byla. Proto není na
místě v dané věci řešit otázku důsledků případného nedoručení pozvánky (v této
souvislosti Nejvyšší soud pouze poznamenává, že pro případ, kdy pozvánka není
doručena z důvodů spočívajících na straně společníka, již byla tato otázka
zodpovězena v usnesení Nejvyššího soudu uveřejněném pod číslem 22/2009 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek).
S ohledem na skutečnost, že podle (dovoláním nezpochybněných) skutkových závěrů
soudů nižších stupňů byla pozvánka doručena navrhovatelce v elektronické formě
(emailem) dne 12. září 2007, tj. 15 dnů před konáním valné hromady, by ani
případný opačný výklad ustanovení článku 8.4 společenské smlouvy nevedl k
vyslovení neplatnosti napadeného usnesení valné hromady; za této situace by - s
ohledem na poměry projednávané věci - bylo možno považovat doručení pozvánky
doporučeným dopisem 14. září 2007, tj. 13 dnů před konáním valné hromady, za
nepodstatné porušení práv dovolatelky (§ 131 odst. 3 písm. a/ obch. zák.).
3) K náležitostem pozvánky.
Podle ustanovení § 146 obch. zák. rozhodnutí valné hromady o snížení základního
kapitálu musí obsahovat
a) částku, o kterou se základní kapitál snižuje,
b) údaj, jak se mění výše vkladů společníků,
c) údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá
nebo zčásti vyplacena společníkům nebo zda bude prominuta povinnost splatit
vklad anebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo (odstavec
první).
Pozvánka na valnou hromadu, jež má rozhodovat o snížení základního kapitálu,
musí obsahovat návrh údajů podle odstavce 1 (odstavec třetí).
Jak plyne ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů, bylo v pozvánce na
napadenou valnou hromadu uvedeno, že je navrhováno snížení základního kapitálu
za účelem úhrady ztráty z minulých let.
Ač pozvánka na valnou hromadou není právním úkonem, přesto lze (je nutno) na
její obsah uplatnit požadavek určitosti a srozumitelnosti (srov. důvody
usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 102/2007 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek). Přitom (stejně jako v případě usnesení valné hromady
- srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. listopadu 2008, sp. zn. 29
Cdo 3646/2008, jež je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího
soudu) je třeba určitost znění pozvánky posuzovat analogicky podle pravidel
upravujících výklad právních úkonů.
Při respektování výkladových pravidel určených ustanoveními § 35 odst. 2 zákona
č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a § 266 obch. zák. a zásad pro výklad
právních úkonů formulovaných např. v důvodech rozhodnutí uveřejněného pod
číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v nálezu Ústavního
soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03 (uveřejněném ve Sbírce nálezů
a usnesení Ústavního soudu, svazku 37, ročníku 2005, části I., pod pořadovým
číslem 84), nemá Nejvyšší soud žádné pochybnosti o tom, že pozvánka na
napadenou valnou hromadu zákonné náležitosti, včetně údaje podle ustanovení §
146 odst. 1 písm. c/ obch. zák., obsahovala. Z jejího znění je zcela zřejmé - a
dovolatelka se mýlí, dovozuje-li opak - že na úhradu ztráty z minulých let měla
být použita celá částka, o kterou se základní kapitál měl (dle navrhovaného
usnesení) snížit. Ani tato námitka dovolatelky tudíž není důvodná.
Jelikož se dovolatelce prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů a jejich
obsahového vymezení správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo,
přičemž Nejvyšší soud jiné vady, k jejichž existenci u přípustného dovolání
přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), neshledal, dovolání
podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a
§ 142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání navrhovatelky bylo zamítnuto a úspěšnému
společnosti podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s dovolacím řízením
nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 16. června 2010
doc. JUDr. Ivana Štenglová
předsedkyně senátu