29 Cdo 3860/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa
Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci
žalobkyně Kavárny Lahoda, s. r. o., se sídlem v Praze 3, Kubelíkova 1224/42,
PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 27895408, zastoupené Mgr. Ing. Janem
Boučkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, PSČ 110 00, proti
žalovanému Z. B., zastoupenému Mgr. Vladimírem Kyzlinkem, advokátem, se sídlem
v Praze 2, Římská 1276/36, PSČ 120 00, o zaplacení 413.049 Kč s příslušenstvím,
vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 45 ECm 25/2011, o dovolání
žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. května 2015, č. j. 7
Cmo 403/2013-154, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Rozsudkem ze dne 8. března 2013, č. j. 45 ECm 25/2011-120, Krajský soud v Praze
zamítl žalobu, kterou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení 413.049
Kč s příslušenstvím (výrok I.) z titulu náhrady škody způsobené žalovaným
žalobkyni při výkonu funkce jejího jednatele, a rozhodl o nákladech řízení
(výrok II.)
Usnesením ze dne 5. června 2013, č. j. 45 ECm 25/2011-131, Krajský soud v Praze
doplnil své rozhodnutí o výrok III. o nákladech řízení státu.
K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil
výrok I. rozsudku soudu prvního stupně co do částky 316.295 Kč, zrušil jej co
do částky 96.754 Kč (spolu se závislými výroky II. a III.) a věc v tomto
rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Proti té části výroku usnesení odvolacího soudu, kterou odvolací soud potvrdil
výrok I. rozsudku soudu prvního stupně co do částky 316.295 Kč, podala
žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č.
99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak
proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o.
s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož se žalovaný tím, že nedosahoval shodného
hospodářského výsledku ve srovnání s předchozími jednateli nedopustil porušení
povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, je v souladu s ustálenou
judikaturou dovolacího soudu (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.
dubna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2363/2011, uveřejněný pod číslem 75/2013 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna
2013, sp. zn. 29 Cdo 2869/2011, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. března
2014, sp. zn. 29 Cdo 3915/2012, jež jsou veřejnosti dostupné – stejně jako
ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových
stránkách). Závěr formulovaný Nejvyšším soudem v citovaných rozhodnutích, podle
něhož člen představenstva odpovídá za řádný (tj. v souladu s požadavkem péče
řádného hospodáře jsoucí) výkon funkce, nikoliv za výsledek své činnosti, se
přitom uplatní i ve vztahu k jednateli společnosti s ručením omezeným.
Na uvedeném závěru ničeho nemění ani skutečnost, že žalovaný měl – dle tvrzení
dovolatelky – vedle funkce jednatele fakticky vykonávat i činnost šéfkuchaře a
provozního.
Jelikož s účinností od 1. ledna 2013 nejsou způsobilým dovolacím důvodem vady
řízení (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř.), dovolání nemůže učinit přípustným ani
výhrada, podle níž odvolací soud rozhodl ve věci usnesením, ačkoli měl
rozhodnout rozsudkem, neboť dovolatel v souvislosti s vytýkanou vadou
Nejvyššímu soudu nepředkládá žádnou otázku hmotného či procesního práva, na
jejímž posouzení napadené rozhodnutí spočívá a jež by splňovala předpoklady
vymezené v § 237 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.
září 2015, sp. zn. 29 Cdo 2580/2015).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta
druhá o. s. ř.)
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince
2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. října 2015
JUDr. Filip C i l e č e k
předseda
senátu