29 Cdo 4080/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc.
JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní
věci navrhovatele Z. Č. zastoupeného JUDr. Marií Kostrůnkovou, advokátkou, se
sídlem v Táboře, Bělehradská 2759, PSČ 390 01, za účasti BH Securities a. s.,
se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 583/15, PSČ 110 00, identifikační číslo 60 19
29 41, zastoupené Mgr. Michalem Doležalem, advokátem, se sídlem v Praze 2,
Helénská 1799/4, PSČ 120 00, o určení neplatnosti smlouvy o převodu obchodního
podílu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 71 Cm 146/2007, o dovolání
navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. ledna 2009, č. j.
14 Cmo 121/2008 – 96, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. ledna 2009, č. j. 14 Cmo 121/2008 –
96, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Napadeným usnesením změnil odvolací soud usnesení Městského soudu v Praze ze
dne 29. října 2007, č. j. 71 Cm 146/2007 – 58, tak, že zamítl návrh na určení
neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti LOM STUDENÁ s.
r. o. (dále též jen „společnost“), uzavřené mezi navrhovatelem jako převodcem a
společností BH Securities a. s., jako nabyvatelem dne 28. dubna 2006 – dále též
jen „smlouva“ (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou
stupňů (výrok II.).
V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že posuzovaná smlouva je smlouvou
o převodu obchodního podílu dle ustanovení § 115 obchodního zákoníku (dále jen
„obch. zák.“). Nejen, že je tak označena, ale především to vyplývá z jejího
obsahu, zejména pak z článků 1.1 a 1.2. V nich je jednoznačně specifikován
převáděný obchodní podíl, obecně vyjádřena úplatnost převodu a uvedena
konkrétní výše úplaty 200.000,- Kč. Nechybí ani zákonem předepsané prohlášení
nabyvatele obchodního podílu o tom, že přistupuje k zakladatelské listině
společnosti. Výslovně je vyjádřen zamýšlený právní stav spočívající v tom, že
majitelem obchodního podílu se stane společnost BH Securities a. s.
Navrhovatelem namítaný rozpor mezi výší úplaty a výší aktiv společnosti shledal
odvolací soud irelevantním. I kdyby se smluvní strany dohodly na darování
obchodního podílu, nezakládalo by to neplatnost smlouvy. Při stanovení
úplatnosti smlouvy a výše úplaty v daném případě měly strany plnou smluvní
svobodu.
Ve smlouvě vyjádřený důvod převodu obchodního podílu spočívající v zajištění
úvěru poskytnutého společností BH Securities a. s. společnosti GEKOL a. s., ani
dohoda o budoucím zpětném převodu téhož obchodního podílu za dohodnutých
podmínek, nezpůsobují neplatnost vlastní dohody smluvních stran o převodu
obchodního podílu. Odvolací soud shledal, že ve smlouvě je mechanismus celého
zajištění dostatečně podrobně, srozumitelně a určitě popsán, včetně toho, že
„imanentní součástí tohoto mechanismu je dokonaný převod obchodního podílu“
navrhovatele na společnost BH Securities a. s. Případný zpětný převod byl
závislý na splacení úvěru a za dohodnutých podmínek k němu mělo dojít opět
samostatně řešenou smlouvou o převodu obchodního podílu. Pokud si navrhovatel
před podpisem smlouvy neuvědomil účinky uzavírané smlouvy, nelze tuto jeho
„mentální výhradu“ přičítat k tíži nabyvatele obchodního podílu.
Ohledně námitky navrhovatele o neplatnosti úvěrové smlouvy a jejích dodatků
dospěl odvolací soud k závěru, že platnost či neplatnost úvěrové smlouvy nemá
vliv na platnost či neplatnost smlouvy o převodu obchodního podílu. Jde o
samostatné závazkové právní vztahy. Není mezi nimi vztah akcesority ani jiná
právní závislost. Hospodářské důvody a souvislosti shledal odvolací soud rovněž
irelevantními.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání. Co do jeho
přípustnosti odkázal na ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) občanského soudního
řádu (dále též jen „o. s. ř.“), co do důvodů na ustanovení § 241a odst. 2 písm.
a) a b) o. s. ř.
Dovolatel podrobuje kritice závěr odvolacího soudu, že posuzovaná smlouva je
smlouvou o převodu obchodního podílu dle § 115 obch. zák. Namítá, že smlouva
byla uzavřena v souvislosti se smlouvou o úvěru, kterou uzavřela společnost BH
Securities a. s. se společností GEKOL a. s., ze které (včetně dodatků),
vyplývá, že smlouva byla smlouvou zajišťovací, šlo tedy o zajišťovací převod
práva, který je však možný pouze, pokud jde o dlužníka, což navrhovatel není.
Poukazuje na to, že soud prvního stupně shledal smlouvu neplatnou, neboť jako
zajišťovací převod nebyla uzavřena s dlužníkem, ale se třetí osobou, což § 553
občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) neumožňuje. Obsah smlouvy označuje
dovolatel za zmatečný a shledává jej neurčitým a nesrozumitelným. Proto
navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušil a věc
vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání
projednal a rozhodl o něm (účinné do 30. června 2009), se podává z bodu 12.,
části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963
Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související
zákony.
Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a je i
důvodné.
Odvolací soud se při posuzování platnosti smlouvy o převodu obchodního podílu
spokojil se zjištěním, že byly splněny obecné požadavky vyžadované pro převod
obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným (upravených v § 115 obch.
zák.). Přitom opomenul zajišťovací povahu provedeného převodu, která se
jednoznačně podává z obsahu smlouvy. Vůlí účastníků nebylo docílit trvalé změny
v osobě společníka společnosti. To plyne zejména z preambule a dále pak článku
1.3, kterým se dovolatel jako převodce zavázal uhradit nabyvateli veškeré
náklady spojené s „držením“ obchodního podílu, a z článku 1.4, ve kterém se v
případě, že dlužník vrátí veškeré dlužné částky dle smlouvy o úvěru řádně a
včas, nabyvatel zavázal převést zpět obchodní podíl do „vlastnictví“ převodce,
a to do 15 pracovních dnů ode dne doručení výzvy převodce, za cenu 200.000,-
Kč. Podle článku 1.5 smlouvy bylo navíc ujednáno, že neuhradí-li dlužník
jakýkoli závazek dle smlouvy o úvěru řádně a včas a současně tento závazek
neuhradí převodce, nebo jestliže převodce neuhradí nabyvateli náklady spojené s
„držením“ obchodního podílu, není nabyvatel povinen vrátit převodci obchodní
podíl zpět do jeho „vlastnictví“ a je oprávněn s obchodním podílem jakkoli
disponovat.
Odvolací soud tedy nezkoumal, zda jde o dovolený způsob zajištění pohledávky
(včetně sjednání konkrétního způsobu realizace kompenzační funkce), k jehož
podobě ve formě zajišťovacího převodu práva dle § 553 obč. zák. se Nejvyšší
soud vyjádřil v rozsudku publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a
stanovisek pod číslem 45/2009, a následně i v usnesení ze dne 22. dubna 2009,
sp. zn. 29 Cdo 2845/2007, jež je veřejnosti dostupné na webových stránkách
Nejvyššího soudu, či zda jde o nepřípustné obcházení zákazu sjednání propadné
zástavy. Neplatnost sjednaného způsobu zajištění by přitom (vzhledem k úmyslu
stran převést obchodní podíl nikoliv trvale, ale jen jako způsob zajištění)
zakládala neplatnost celé smlouvy o převodu obchodního podílu.
Právní posouzení věci odvolacím soudem je proto neúplné a tedy nesprávné. Proto
Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení § 243b odst. 2 části
věty za středníkem o. s. ř. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243b
odst. 3 věta první o. s. ř.).
V dalším řízení odvolací soud nepřehlédne závěry o přípustnosti návrhu na
určení neplatnosti smlouvy jež Nejvyšší soud formuloval např. v rozsudku
uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 68/2001, nebo
v rozsudku ze dne 31. března 2008, sp. zn. 33 Odo 693/2006,
jenž je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu. Právní
názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1 část věty
první za středníkem o. s. ř.).
V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne o náhradě nákladů řízení,
včetně nákladů řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. března 2011
doc. JUDr.
Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu