Nejvyšší soud Usnesení občanské

29 Cdo 4497/2018

ze dne 2018-12-19
ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.4497.2018.1

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího

Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Heleny Myškové v právní věci

žalobkyně MV Investment s. r. o., se sídlem ve Vratimově, Na Hermaně 605/1, PSČ

739 32, identifikační číslo osoby 29392225, zastoupené Mgr. Kateřinou

Lukáčovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě, Reální 172/2, PSČ 702 00, proti

žalovanému S. B., narozenému XY, bytem XY, o zaplacení částky 14.200 Kč s

postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 Cm

165/2016, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne

25. května 2017, č. j. 7 Cmo 104/2017-33, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne

20. ledna 2017, č. j. 3 Cm 165/2016-16, ve znění usnesení ze dne 21. února

2017, č. j. 3 Cm 165/2016-22, kterým Krajský soud v Ostravě – odkazuje na

ustanovení § 175 odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu

(dále též jen „o. s. ř.“) – odmítl námitky žalovaného proti směnečnému

platebnímu rozkazu ze dne 16. listopadu 2016, č. j. 3 Cm 165/2016-10, jímž

uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 14.200 Kč s 6% úrokem od 30. srpna

2016 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 47,33 Kč a náhradu nákladů řízení

ve výši 7.231,50 Kč.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud

odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř.

Učinil tak proto, že v poměrech dané věci dovolání směřuje proti usnesení, jímž

odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí námitek (jako

neodůvodněných) proti směnečnému platebnímu rozkazu, jímž soud prvního stupně

rozhodl o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč [§ 238 odst. 1 písm. c) o.

s. ř.]. Srov. v této souvislosti též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne

28. listopadu 2013, sp. zn. 29 Cdo 3619/2013, a ze dne 29. března 2017, sp. zn.

29 Cdo 381/2017.

Současně nejde o žádný z případů, jež by v intencích ustanovení § 238 odst. 1

písm. c) o. s. ř. vylučovaly aplikaci takto nastaveného omezení (nejde o vztah

ze spotřebitelské smlouvy ani o vztah pracovněprávní). Skutečnost, že směnka

(případně) byla vystavena k zajištění pohledávky plynoucí ze spotřebitelské

smlouvy, se může projevit (jen) v rozsahu kauzálních námitek, jež spotřebiteli

náleží v rámci obrany proti povinnosti směnku zaplatit. K tomu viz např.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2013, sp. zn. 29 Cdo 3578/2013,

ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne 25. března 2015, sp. zn. I. ÚS

1158/14.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být podle ustanovení § 243f

odst. 3 věty druhé o. s. ř. odůvodněn.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017)

se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se

mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších

předpisů, a některé další zákony).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 12. 2018

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu