U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v
právní věci navrhovatele Ing. Z. N., zastoupeného Mgr. Ing. Daliborem Rakoušem,
advokátem, se sídlem v Praze 2, Wenzigova 1004/14, PSČ 120 00, za účasti JUDr.
Hany Záveské, advokátky, se sídlem v Mladé Boleslavi, Blahoslavova 186/8, PSČ
293 01, jako správkyně konkursní podstaty navrhovatele, o vyslovení neplatnosti
rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady, vedené u
Městského soudu v Praze pod sp. zn. 76 Cm 138/2010, o dovolání navrhovatele
proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. prosince 2013, č. j. 14 Cmo
273/2012-79, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. ledna 2012, č. j. 76 Cm 138/2010-58,
zamítl návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka
společnosti K+Z Handel-Montagebau, s. r. o. v likvidaci, identifikační číslo
osoby 48953351, učiněné JUDr. Hanou Záveskou, jako správkyní konkursní podstaty
navrhovatele při výkonu působnosti valné hromady dne 17. května 2010 (výrok I.)
a rozhodl o nákladech řízení výroky II.).
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele
potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech
odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud
podle § 243c odst. 1 a § 243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského
soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), odmítl jako nepřípustné, neboť
neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů
přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro
tuto vadu nelze pokračovat.
Podle § 241a odst. 2 o. s. ř., v dovolání musí být vedle obecných náležitostí
(§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se
rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění
předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá
(dovolací návrh).
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů
přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí
dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této
věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek
považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace
textu § 237 o. s. ř. (či jeho části). Dovolatel však k předpokladům
přípustnosti dovolání neuvádí ničeho, a v dovolacím řízení proto nelze
pokračovat; k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013,
sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013,
sen. zn. 29 ICdo 43/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013,
sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, anebo důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 21.
ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 (jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení
Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, přitakávaje pod bodem 14 odůvodnění
závěru Nejvyššího soudu o důvodech odmítnutí dovolání), usnesení Ústavního
soudu ze dne 2. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13, usnesení Ústavního soudu ze
dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, či usnesení Ústavního soudu ze dne
16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14 a v něm citovanou judikaturu, anebo
usnesení Ústavního soudu ze dne 10. února 2015, sp. zn. IV. ÚS 3782/14, které
je dovolateli známo, neboť jím Ústavní soud odmítl jeho ústavní stížnost
podanou mimo jiné proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 2014, sp.
zn. 29 Cdo 3061/2014 (označená usnesení Nejvyššího a Ústavního soudu jsou
veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího a Ústavního soudu).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta
druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince
2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. února 2015
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu