29 Cdo 5064/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa
Cilečka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce
FIGARO VENTURES Ltd., se sídlem v Nicosii, Iphigenias 78858, 2085, Kyperská
republika, registrační číslo osoby 257044, zastoupeného Mgr. Petrem Budzińskim,
advokátem, se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, PSČ 118 00, proti žalovaným 1)
Společnosti pro alternativní energie, veřejné obchodní společnosti, se sídlem v
Ústí nad Labem, Klíšská 1701/23, PSČ 400 01, identifikační číslo osoby
40230571, 2) L. N., 3) I. T., a 4) Ing. A. B., o zaplacení 1.000.000 Kč s
příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 13 C
494/2005, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem
ze dne 21. června 2016, č. j. 17 Co 453/2014-527, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího
řízení společně a nerozdílně 13.552 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto
usnesení, k rukám jeho zástupce.
Okresní soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 18. listopadu 2013, č. j. 13 C
494/2005-409, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení
1.000.000 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok
II.).
K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným usnesením
změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že schválil smír ve znění:
„Žalovaní se zavazují společně a nerozdílně zaplatit žalobci 650.000 Kč na
jistině úvěru podle úvěrové smlouvy č. 13.92/84/0217 ze dne 21. 9. 1992 do 31.
12. 2016. Zaplacením této částky budou vyrovnány veškeré závazky mezi účastníky
uplatněné v řízení vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 13 C
494/2005. Náklady řízení před soudy obou stupňů ponese každá strana ze svého.“
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, které Nejvyšší soud
odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
(dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti
žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §
237 o. s. ř.
Soudní smír je procesní dohoda účastníků, která může mít, týká-li se
uplatněných soukromoprávních nároků, i právní důsledky v oblasti práva
hmotného. Smír lze uzavřít jen ohledně práv, jimiž mohou účastníci disponovat.
Občanské soudní řízení je ovládáno zásadou projednací a zásadou dispoziční, a
pokud účastníci řízení, jehož předmět je plně v jejich dispozici, uzavřou
ohledně sporného nároku (v dané věci ohledně nároku vyplývajícího ze smlouvy o
úvěru) smír, soud jej schválí, jestliže z obsahu spisu nevyplývá, že smír je v
rozporu s právními předpisy kogentní povahy. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího
soudu ze dne 4. ledna 2006, sp. zn. 30 Cdo 641/2005, uveřejněný pod číslem
23/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 27. dubna 2009, sp. zn. 22 Cdo 5170/2007, a rozsudek Nejvyššího soudu ze
dne 24. června 2015, sp. zn. 29 Cdo 1962/2013, uveřejněný pod číslem 22/2016
Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i důvody stanoviska
občanskoprávního kolegia bývalého Nejvyššího soudu ČSR z 11. listopadu 1986,
Cpj 44/86, uveřejněného pod číslem 16/1987 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek (rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 jsou
veřejnosti dále dostupná na jeho webových stránkách).
Připouští-li uzavření soudního smíru povaha věci (jako je tomu v projednávané
věci), soud v nalézacím řízení zkoumá pouze, zda účastníky navržený smír není v
rozporu s právními předpisy.
I proti usnesení, jímž odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně
tak, že schválil smír podle § 99 o. s. ř., je dovolání v režimu občanského
soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013 za podmínek uvedených v § 237
o. s. ř. přípustné. Vzhledem k rozsahu přezkumné činnosti soudu při rozhodování
o schválení smíru však může být jako důvod dovolání uplatněno toliko nesprávné
právní posouzení naplnění předpokladů pro uzavření soudního smíru (to jest, že
uzavření smíru nepřipouštěla povaha věci nebo že smír byl uzavřen v rozporu s
právními předpisy).
Z dovolací argumentace v projednávané věci se podává, že dovolatelé brojí pouze
proti právnímu posouzení věci předcházejícímu uzavření soudního smíru; to však
není pro přezkum platnosti smíru právně významné.
Námitky dovolatelů, které nesměřují proti závěrům, podle nichž uzavření smíru
připouštěla povaha věci a uzavřený smír není v rozporu s právními předpisy,
přípustnost dovolání v projednávané věci založit nemohou.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3
věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince
2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný
domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 26. ledna 2017
JUDr. Filip C i l e č e k
předseda senátu