29 Cdo 5397/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v
právní věci žalobce PRAKTICKÉ PLASTY, spol. s r. o., se sídlem v Opavě,
Těšínská 1023/29, PSČ 746 01, identifikační číslo osoby 25815326, proti
žalovanému T. D., o zaplacení 929.356,12 Kč s příslušenstvím, vedené u
Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 29 Cm 34/2013, o dovolání žalobce proti
usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. července 2014, č. j. 8 Cmo
220/2014-52, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 12. května 2014, č. j. 29 Cm
34/2013-41, zastavil řízení o zaplacení 929.356,12 Kč s příslušenstvím (výrok
I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozhodnutí soudu
prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý
výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce, zastoupen JUDr. Evou Janíkovou,
advokátkou, se sídlem ve Frýdku - Místku, Farní 19, PSČ 738 01, jakožto
správkyní závodu, dovolání. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též
jen „o. s. ř.“), každý, kdo v řízení vystupuje jako zástupce účastníka,
popřípadě jako jeho další zástupce, musí své oprávnění doložit již při prvním
úkonu, který ve věci učinil. Jelikož JUDr. Evě Janíkové v projednávané věci nesvědčí zákonné zástupčí právo
podle § 338k odst. 6 o. s. ř. (v podrobnostech viz dále), a její oprávnění
zastupovat žalobce při podání dovolání nebylo doloženo, Nejvyšší soud ji
přípisem ze dne 9. února 2016 vyzval k předložení uvedeného oprávnění ve lhůtě
10 dnů a současně ji poučil, že neučiní-li tak, bude dovolací řízení pro
nedostatek podmínky řízení zastaveno. JUDr. Eva Janíková se ve stanovené lhůtě
k výzvě soudu nevyjádřila. Podle § 338k odst. 6 o. s. ř. ve sporech a v jiných řízeních, v nichž je
povinný účastníkem a které se týkají závodu, je správce oprávněn povinného
zastupovat i bez jeho souhlasu; má přitom obdobné postavení jako zástupce
účastníka na základě procesní plné moci (§ 28a odst. 1). Po dobu, po kterou
správce závodu zastupuje povinného, nesmí jiné osoby povinného zastupovat nebo
za něj jednat. V projednávané věci se žalobce domáhá vůči žalovanému zaplacení shora uvedené
částky z titulu náhrady škody, kterou mu měl žalovaný způsobit jako jeho
jednatel porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, resp. porušením
povinnosti podat včas insolvenční návrh. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že vztah mezi členem
statutárního orgánu obchodní společnosti a touto obchodní společností, a tudíž
ani závazky z tohoto vztahu vzniklé, nejsou součástí závodu společnosti (srov. v podrobnostech rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2011, sp. zn. 29
Cdo 1499/2009, uveřejněný pod číslem 53/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2011, sp. zn. 29
Cdo 2915/2010; označená rozhodnutí jsou veřejnosti dostupná – stejně jako další
rozhodnutí dovolacího soudu přijatá po 1. lednu 2001 - na webových stránkách
Nejvyššího soudu). Není-li závazek k náhradě škody způsobené porušením
povinnosti jednatele při výkonu funkce součástí závodu, netýká se závodu ani
řízení o žalobě na nahrazení této škody. Správci závodu tudíž nesvědčí zákonné
zástupčí právo podle § 338k odst. 6 o. s. ř. (srov. shodně usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 27. ledna 2016, sp. zn. 29 Cdo 4266/2015, a v něm citovanou
judikaturu). Opačný názor správkyně závodu v projednávané věci přehlíží jak to, že zástupčí
oprávnění podle § 338k odst. 6 o. s. ř. není neomezené, tak i skutečnost, že ne
všechna majetková práva obchodní společnosti musí být nutně součástí jejího
závodu. Stejně tak ne všechna řízení, jež jsou ve výsledku způsobilá ovlivnit
majetek společnosti, mohou být podřazena posledně označenému ustanovení [viz
např. řízení o vyloučení společníka společnosti s ručením omezeným, které
dovolatelka v podání ze dne 12.
listopadu 2015 uvádí jako příklad řízení, v
němž jí zástupčí oprávnění nesvědčí a které přitom je – a dovolatelka se mýlí,
usuzuje-li opačně – způsobilé ovlivnit majetek společnosti; srov. v tomto směru
§ 36 a § 212 až § 214 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a
družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „z. o. k.“]. Lze dodat, že práva věřitelů povinného jsou dostatečně chráněna jak
ustanoveními § 159 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (v
poměrech právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 srov. § 135 odst. 2 a § 194
odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku), § 68 z. o. k., a § 98 až
100 zákona č. 182/2006 Sb., úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního
zákona), tak i úpravou výkonu rozhodnutí (exekuce) postižením tvrzené
pohledávky povinného (za členem jeho statutárního orgánu) v § 312 a násl. o. s. ř. a § 63 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční
činnosti (exekučního řádu). Jelikož podle § 338k odst. 6 o. s. ř. není JUDr. Eva Janíková oprávněna
zastupovat žalobce při podání dovolání v projednávané věci a jiné oprávnění
přes výzvu Nejvyššího soudu nedoložila, Nejvyšší soud podle § 243b, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. zastavil dovolací řízení pro nedostatek podmínek
řízení, spočívající v absenci průkazu oprávnění JUDr. Evy Janíkové zastupovat
žalobce.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3
in fine o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince
2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. února 2016
JUDr. Petr Š u k
předseda senátu