29 Cdo 5455/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy
JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Marka Doležala v právní
věci navrhovatelky Seznam firem s. r. o. v likvidaci, se sídlem v Brně, Příční
118/10, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 29282934, zastoupené JUDr.
Ludvíkem Ševčíkem ml., advokátem, se sídlem v Brně, Kobližná 47/19, PSČ 602 00,
o zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp.
zn. C 70854/KSBR, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v
Olomouci ze dne 1. července 2014, č. j. 8 Cmo 205/2014-RD36, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. července 2014, č. j. 8 Cmo
205/2014-RD36, jakož i usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. února 2014,
č. j. C 70854-RD28/KSBR, Fj 9890/2014, ve výroku II., se ruší a věc se vrací
soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 28. února 2014, č. j. C 70854-RD28/KSBR,
Fj 9890/2014, vyhověl návrhu na zápis počtu členů statutárního orgánu obchodní
společnosti Seznam firem s.r.o. v likvidaci (dále též jen „společnost“) [výrok
I.] a odmítl návrh na zápis jména, adresy místa pobytu, výše vkladu, rozsahu
splnění vkladové povinnosti a výše podílu společníka R. J. (dále též jen
„společník“) [výrok II.].
Vyšel přitom z toho, že:
1) Účast společníka ve společnosti zanikla vydáním exekučního příkazu soudního
exekutora JUDr. Jiřího Komárka ze dne 19. ledna 2012, č. j. 038 EX 60/11-6,
jímž byl postižen jeho obchodní podíl (dále též jen „exekuční příkaz“).
2) Z „vyrozumění“ soudního exekutora o zániku pověření k provedení exekuce ze
dne 22. ledna 2014, č. j. 038 EX 60/11-61, se podává, že pohledávka, její
příslušenství a náklady exekuce byly vymoženy, čímž došlo k zániku účinků všech
vydaných exekučních příkazů.
Podle soudu prvního stupně může být účast společníka společnosti s ručením
omezeným obnovena pouze v důsledku zrušení exekučního příkazu, jímž byla jeho
účast (podíl) postižena. Protože společnost k návrhu připojila (kromě plné
moci) pouze „vyrozumění“ soudního exekutora o zániku pověření k provedení
exekuce, aniž by (přes výzvu soudu) doplnila rozhodnutí o zrušení exekučního
příkazu, soud prvního stupně její návrh na zápis jména, adresy místa pobytu,
výše vkladu, rozsahu splnění vkladové povinnosti a výše podílu společníka
odmítl.
K odvolání společnosti směřujícímu proti odmítavému výroku usnesení soudu
prvního stupně Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 1. července 2014, č. j.
8 Cmo 205/2014-RD36, potvrdil usnesení soudu prvního stupně v napadené části,
tj. ve výroku II.
Odvolací soud konstatoval, že podle ustanovení § 206 odst. 3 zákona č. 90/2012
Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích)
[dále též jen „ZOK“], se účast společníka ve společnosti obnovuje „zrušením
rozhodnutí, jímž byla exekuce nařízena“. Zrušení exekučního příkazu je však
připuštěno pouze před provedením exekuce, kdežto po jejím provedení lze „řízení
na návrh povinného podaný ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodech
zastavení exekuce, zastavit.“ Odvolací soud proto (jsa si vědom odlišné textace
ustanovení § 206 odst. 3 ZOK) dovodil, že „listinou, která má dokládat obnovení
účasti společníka, je rozhodnutí o zastavení exekuce“.
Protože společnost k návrhu přiložila pouze „vyrozumění“ soudního exekutora o
zániku účinků exekučního příkazu, potvrdil odvolací soud (s odkazem na usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 19. srpna 2008, sp. zn. 29 Cdo 339/2008, uveřejněné pod
číslem 64/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) [dále jen „R 64/2009“]
napadený výrok usnesení soudu prvního stupně jako věcně správný.
Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, opírajíc jeho
přípustnost o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též
jen „o. s. ř.“), uplatňujíc dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř. a
navrhujíc, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu změnil a návrhu na změnu
zápisu vyhověl, resp. aby usnesení odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu
vrátil k dalšímu řízení.
Dovolatelka namítá, že R 64/2009, z nějž odvolací soud vycházel, bylo překonáno
novelou zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekučního řádu), provedenou zákonem č. 286/2009 Sb., která do exekučního řádu
vložila ustanovení, podle něhož provedením exekuce a zastavením exekuce
zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů. Odkazujíc na závěry rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. září 2011, sp. zn. 42 Co 283/2011, ohledně
obnovení účasti v bytovém družstvu, dovolatelka uvádí, že i ve vztahu k
obnovení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným má provedení
exekuce stejný důsledek (zánik účinků všech vydaných exekučních příkazů) jako
její zastavení. Z toho dovozuje, že odpadne-li důvod zániku účasti ve
společnosti (ať již kvůli zastavení exekuce, či proto, že exekuce byla
provedena), účast společníka ve společnosti se obnoví. Tento závěr se dle
dovolatelky uplatní i v poměrech úpravy zákona o obchodních korporacích, a to i
přes „terminologický nesoulad“ ustanovení § 206 odst. 3 ZOK, které hovoří (na
rozdíl od úpravy § 148 odst. 5 a § 231 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb.,
obchodního zákoníku; dále jen „obch. zák.“) o „zrušení rozhodnutí“.
S odkazem na svoji dobrou finanční situaci dovolatelka podotýká, že k jejímu
zrušení došlo pouze v důsledku vydání exekučního příkazu postihujícího účast
jejího (jediného) společníka. Zdůrazňuje přitom, že nebude-li jí zápis obnovené
účasti společníka povolen, nebude jasné, komu vyplatit „vypořádací
podíl“ (rozuměj: podíl na likvidačním zůstatku).
Dovolatelka poukazuje i na „nesoulad“ § 320ab o. s. ř., podle něhož je-li podíl
neomezeně převoditelný, prodá se po právní moci usnesení o nařízení výkonu
rozhodnutí v dražbě (a až v případě, kdy se nepodaří prodat podíl ani v
opakované dražbě, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku z práva na vypořádání),
s ustanovením § 206 odst. 1 ZOK, které s prodejem obchodního podílu v dražbě
nepočítá. Dovozujíc aplikační přednost (specialitu) úpravy občanského soudního
řádu, dovolatelka zdůrazňuje, že z úpravy postižení účasti společníka ve
společnosti s ručením omezeným vyplývá, že „zákonodárce nazírá na skončení
účasti společníka (...) jako na poslední a krajní možnost“. O to méně se dle
jejího názoru jeví být spravedlivé závěry soudů nižších stupňů, neboť společník
dobrovolně a v celém rozsahu vymáhanou pohledávku zaplatil.
Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro posouzení otázky dovoláním
otevřené, v rozhodování dovolacího soudu dosud neřešené, a to k výkladu § 206
odst. 3 ZOK. Podle § 206 ZOK účast společníka ve společnosti zaniká zamítnutím insolvenčního
návrhu pro nedostatek jeho majetku nebo zrušením konkursu proto, že je jeho
majetek zcela nedostačující. Účast společníka ve společnosti zaniká také
pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu nebo
právní mocí exekučního příkazu k postižení obchodního podílu po uplynutí lhůty
uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle jiného právního předpisu
a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, právní mocí rozhodnutí
o tomto návrhu, není-li obchodní podíl převoditelný (odstavec první). Zrušením rozhodnutí podle odstavce 1 se účast společníka obnovuje. Vyplatila-li
již společnost společníkovi vypořádací podíl, obnoví se jeho účast, jen nahradí-
li ho společnosti do 2 měsíců ode dne právní moci zrušení rozhodnutí (odstavec
třetí). Podle § 212 ZOK podíl společníka, jehož účast zanikla jinak než převodem
podílu, se považuje za uvolněný podíl (odstavec první). Je-li převod nebo přechod podílu omezený nebo vyloučený, odstavec 3 se
nepoužije a společnost naloží s podílem postupem podle § 214 a 215 (odstavec
druhý). S uvolněným podílem společnost nakládá jako zmocněnec a naloží s ním podle §
213 nebo 215 (odstavec třetí). Práva a povinnosti spojená s uvolněným podílem nelze vykonávat (odstavec
čtvrtý). Podle § 775 ZOK se zákonem o obchodních korporacích řídí práva a povinnosti
vzniklé ode dne jeho účinnosti. Podle § 19 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a
fyzických osob (dále jen „ZVR“), musí být návrh na zápis doložen listinami o
skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami,
které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem. I. K použití zákona o obchodních korporacích
V rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 20. května 2015, sp. zn. 31 Cdo 2827/2012 (vyhlášeném po vydání rozhodnutí
odvolacího soudu v projednávané věci), který je veřejnosti dostupný - stejně
jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu vydaná po 1. červnu 2001 - na webových
stránkách tohoto soudu (dále jen „rozsudek velkého senátu“), Nejvyšší soud,
překonávaje dosavadní judikatorní závěry, vyřešil otázku obnovení účasti člena
v družstvu zaniklé v důsledku vydání exekučního příkazu, kterým byly postiženy
jeho členská práva a povinnosti (členský podíl). Nejvyšší soud v rozsudku velkého senátu formuloval a odůvodnil závěr, podle
něhož nebyla-li vymáhaná povinnost splněna z prostředků získaných postižením
členských práv a povinností, členství v družstvu, zaniklé v důsledku exekuce
postihující členská práva a povinnosti, se obnoví, zaniknou-li účinky
exekučního příkazu, jímž byly členská práva a povinnosti postiženy. K obnovení
účasti přitom dochází v okamžiku zániku účinků exekučního příkazu, jímž byly
členská práva a povinnosti postiženy. Uvedené závěry, byť formulovány v poměrech družstva a při výkladu § 231 odst. 2
obch.
zák., se prosadí obdobně též v poměrech společnosti s ručením omezeným, a
to jak při výkladu § 148 odst. 4, resp. 5 obch. zák. (ve zněních účinných do
31. prosince 2012, resp. do 31. prosince 2013), tak od 1. ledna 2014 při
výkladu § 206 odst. 3 ZOK. Jelikož podle závěrů rozsudku velkého senátu se účast obnoví k okamžiku zániku
účinků exekučního příkazu, jímž byly členská práva a povinnosti postiženy, není
pro určení, zda má být obnovení účasti posuzováno podle obchodního zákoníku, či
zákona o obchodních korporacích, rozhodující den, kdy byl podán návrh na
zahájení řízení (jak se domníval odvolací soud), ani den, k němuž je datováno
„vyrozumění“ soudního exekutora o zániku pověření k provedení exekuce, nýbrž
den zániku účinků exekučního příkazu (v poměrech projednávané věci tedy den, v
němž společník - dle tvrzení dovolatelky - uhradil vymáhanou pohledávku). Úpravu zákona o obchodních korporacích je pak možné aplikovat pouze tehdy,
zanikly-li účinky exekučního příkazu po 31. prosinci 2013 (viz § 775 ZOK). Jestliže soudy nižších stupňů - vycházejíce ze závěrů R 64/2009, překonaných
právě rozsudkem velkého senátu - dovodily, že obnovení účasti společníka po
zániku exekučního příkazu má být posuzováno podle zákona o obchodních
korporacích, aniž se zabývaly tím, kdy došlo k zániku účinků exekučního
příkazu, je tento jejich závěr neúplný, a tudíž i nesprávný. II. K výkladu § 206 odst. 3 ZOK
Ve vztahu k dovoláním otevřené otázce výkladu § 206 odst. 3 ZOK Nejvyšší soud
předesílá, že stejně jako v případě družstva ani v poměrech společnosti s
ručením omezeným není - ve vztahu k obnovení účasti společníka - žádný důvod
rozlišovat mezi jednotlivými způsoby zániku účinků exekučního příkazu. Odlišnost obou právních forem spočívá (ve vztahu k řešení otázky obnovení
účasti) v tom, že členský podíl (resp. od 1. ledna 2014 družstevní podíl) člena
družstva, jehož účast byla postižena exekučním příkazem, zaniká současně se
zánikem členství povinného, zatímco ve společnosti s ručením omezeným postižený
podíl nezaniká, nýbrž se po zániku účasti společníka stává tzv. uvolněným
podílem, s nímž je společnost povinna naložit postupem podle § 212 a násl. ZOK. Z toho plyne, že zatímco účast člena družstva a spolu s ní i odpovídající
družstevní podíl mohou být obnoveny kdykoli (s výjimkou případů, v nichž byla
vymáhaná povinnost splněna - byť i jen částečně - z prostředků získaných
postižením členských práv a povinnosti), obnovení účasti společníka ve
společnosti s ručením omezeným je možné pouze do doby, než společnost naloží s
uvolněným podílem postupem podle § 212 a násl. ZOK. Naloží-li společnost s
uvolněným podílem postupem podle § 212 a násl. ZOK, k obnovení účasti
společníka (přes zánik účinků exekučního příkazu) dojít nemůže, neboť podíl,
který představoval účast společníka ve společnosti (resp. práva a povinnosti z
této účasti plynoucí), byl prodán (§ 213 ZOK), přešel na zbývající společníky
či zanikl v důsledku snížení základního kapitálu (§ 215 ZOK).
Aby se účast společníka ve společnosti s ručením omezeným, zaniklá v důsledku
exekuce postihující jeho podíl, obnovila, musí proto k zániku účinků exekučního
příkazu, jímž byl podíl postižen, dojít před tím, než společnost naloží s
uvolněným podílem postupem podle § 212 a násl. ZOK (tak, jak to s účinností do
31. prosince 2013 výslovně stanovil § 148 odst. 4, resp. 5 obch. zák.). Právě z tohoto důvodu musí být návrh na zápis obnovené účasti společníka
doložen jak listinami dokládajícími zánik účinků exekučního příkazu, tak
listinami prokazujícími, že k zániku účinků došlo před tím, než společnost
naložila s uvolněným podílem postupem podle § 212 a násl. ZOK (§ 19 ZVR). Zánik účinků exekučního příkazu v důsledku provedení exekuce bude možné
prokázat zpravidla oznámením soudního exekutora o skončení exekuce podle § 46
odst. 8 exekučního řádu (srov. též rozsudek velkého senátu). To, že k zániku
účinků exekučního příkazu došlo před tím, než společnost naložila s uvolněným
obchodním podílem postupem podle § 212 a násl. ZOK, může doložit například
výpis ze seznamu společníků nebo čestné prohlášení společnosti. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že došlo-li k zániku účinků
exekučního příkazu, jímž byla účast společníka ve společnosti postižena, aniž
byla vymáhaná povinnost byť jen částečně splněna z prostředků získaných
postižením podílu (lhostejno, zda za účinnosti obchodního zákoníku, či v
poměrech zákona o obchodních korporacích), je tím naplněn (pouze) jeden ze dvou
předpokladů, jež obnovení účasti podmiňují. Pro posouzení toho, zda k obnovení
účasti došlo, je nezbytné zkoumat také to, zda účinky exekučního příkazu
zanikly před tím, než společnost naložila s uvolněným podílem. Dovodil-li tedy
odvolací soud, že k obnovení účast společníka dochází toliko v případech
zastavení exekuce a - veden touto úvahou - se již nezabýval tím, zda došlo k
zániku účinků exekučního příkazu před tím, než společnost naložila s uvolněným
podílem, není jeho právní posouzení věci správné. S ohledem na obsah dovolacích námitek, v nichž dovolatelka uvádí, že nebude-li
obnovená účast společníka zapsána do obchodního rejstříku, zůstane otázkou, jak
naložit s likvidačním zůstatkem, má Nejvyšší soud za potřebné zdůraznit, že
zanikne-li exekuční příkaz, jímž byl podíl postižen, před tím, než společnost
naložila s uvolněným podílem, dochází k obnovení účasti společníka bez dalšího
(ex lege) již v okamžiku zániku účinků tohoto exekučního příkazu. Je tomu tak
proto, že zápis společníka společnosti s ručením omezeným do obchodního
rejstříku má pouze deklaratorní účinky (srov. například usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 27. ledna 2009, sp. zn. 29 Cdo 4282/2008, uveřejněné v časopise
Soudní judikatura číslo 11, ročník 2009, pod číslem 168). V tomto směru proto
(bez ohledu na stav zapsaný v obchodním rejstříku) nelze mít pochyb o tom, komu
má být podíl na likvidačním zůstatku vyplacen. Nejvyšší soud závěrem podotýká, že s ohledem na novelu občanského soudního řádu
a obchodního zákoníku provedenou částí první, článkem I, bodem 34, a částí
čtvrtou, článkem VII, body 7 a 8 zákona č. 396/2012 Sb.
[srov. § 148 odst. 2
písm. c) a d) obch. zák.] se s účinností od 1. ledna 2013 výše uvedené závěry
neuplatní v případech, kdy účast společníka ve společnosti s ručením omezeným,
jehož (obchodní) podíl byl postižen exekučním příkazem, zanikne udělením
příklepu v dražbě; k tomu srov. úpravu § 320ab o. s. ř. S účinností od 1. ledna
2014 uvedené obdobně platí i v poměrech zákona o obchodních korporacích (§ 206
odst. 1 in fine ZOK). Jelikož právní posouzení věci není správné, Nejvyšší soud usnesení odvolacího
soudu a spolu s ním ze stejných důvodů i usnesení soudu prvního stupně v
rozsahu specifikovaném ve výroku zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu
prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 a 2 věta druhá o. s. ř.). V další fázi řízení soud prvního stupně neopomene, že k odmítnutí návrhu na
zápis z důvodu absence listin, jimiž mají být doloženy údaje u zapisovaných
skutečnostech [§ 86 písm. e) ZVR], je možné přikročit teprve tehdy, vyzve-li
soud navrhovatele k doplnění chybějících listin (§ 88 ZVR). Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně
závazný (§ 243g odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.