KSBR 33 INS 22602/2021 4 ICm 3034/2022 29 ICdo 1/2024-57
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce M. K., zastoupeného JUDr. Ing. Pavlem Fabianem, advokátem, se sídlem v Brně, Marešova 304/12, PSČ 602 00, proti žalovanému Global Spectrum a. s., se sídlem v Charvátské Nové Vsi, Lednická 738/138, PSČ 690 06, identifikační číslo osoby 29357667, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 4 ICm 3034/2022, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Helian Develop s. r. o., se sídlem v Charvátské Nové Vsi, Lednická 738/138, PSČ 690 06, identifikační číslo osoby 27708829, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 33 INS 22602/2021, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. srpna 2023, č. j. 4 ICm 3034/2022, 13 VSOL 235/2023-25 (KSBR 33 INS 22602/2021), takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Usnesením ze dne 18. dubna 2023, č. j. 4 ICm 3034/2022-12, Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“): [1] Zastavil (pro neuhrazení soudního poplatku ze žaloby) řízení o žalobě, kterou se žalobce (M. K.) domáhal vůči žalovanému (Global Spectrum a. s.) určení, že pohledávka žalovaného za dlužníkem (Helian Develop s. r. o.) ve výši 6.628.946 Kč není po právu (bod I. výroku). [2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).
2. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 2 odst. 1 písm. a/, § 4 odst. 1 písm. a/, § 7 odst. 1 a § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích – uzavřel, že žalobce neuhradil soudní poplatek ze žaloby (ve výši 5.000 Kč) ani při podání žaloby ani později [na základě výzvy (usnesení insolvenčního soudu ze dne 24. února 2023, č. j. 4 ICm 3034/2022-8), která mu byla doručena (do datové schránky) 14. března 2023, a podle které připadl poslední den dodatečné patnáctidenní lhůty stanovené k úhradě soudního poplatku na 29. březen 2023].
3. K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 30. srpna 2023, č. j. 4 ICm 3034/2022, 13 VSOL 235/2023-25 (KSBR 33 INS 22602/2021): [1] Potvrdil usnesení insolvenčního soudu (první výrok). [2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
4. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 200 odst. 5 a § 202 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a z ustanovení § 4 odst. 1 písm. a/ a § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích – dospěl po přezkoumání napadeného usnesení k následujícím závěrům:
5. Odvolací námitka, že žalobce soudní poplatek řádně zaplatil, podložená poukazem na záznam o složení částky 10.000 Kč zveřejněný v insolvenčním rejstříku (C8-2), není důvodná. Předmětný dokument totiž dokládá složení jistoty (k němuž došlo již 31. srpna 2022), nikoli úhradu soudního poplatku ze žaloby. Insolvenční soud proto po marném uplynutí dodatečné lhůty k zaplacení soudního poplatku řízení správně zastavil. II. Dovolání a vyjádření k němu
6. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, konkrétně otázky vzájemného vztahu jistoty a soudního poplatku a následku jejich nezaplacení.
7. Dovolatel namítá (poměřováno obsahem dovolání), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
8. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel argumentuje tím, že si byl vědom jak povinnosti složit jistotu, tak povinnosti zaplatit soudní poplatek; povinnost zaplatit soudní poplatek nesplnil pouze v důsledku zmatečných zápisů v insolvenčním rejstříku.
9. Dále dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť se nevypořádává s tvrzeními o zmatečných zápisech v insolvenčním rejstříku, a že věc má i ústavněprávní rozměr, neboť nevypořádání odvolacích námitek nejen porušuje jeho právo na spravedlivý proces, ale představuje i formalistickyě přístup, kdy orgán veřejnéě moci těží (na úkor dovolatele) ze svého vlastního pochybeniě a narušuje (tak) princip ochrany důvěry občanů v právo, respektive princip dobré víry v akty veřejné moci. III. Přípustnost dovolání
10. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
11. Nejvyšší soud se nejprve zabýval přípustností podaného dovolání.
12. Dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., pak odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je souladné s (níže označenou) ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
13. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že neuhradí-li poplatník soudní poplatek za řízení splatný podáním žaloby ani dodatečně ve lhůtě určené ve výzvě soudu dle § 9 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích, soud zastaví řízení pro neuhrazení soudního poplatku bez zřetele k tomu, že poplatník v mezidobí soudní poplatek již (opožděně) uhradil. Srov. shodně např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2019, sen. zn. 29 ICdo 156/2018, uveřejněného pod číslem 30/2020 Sb. rozh. obč., nebo důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2021, sp. zn. 21 Cdo 1958/2021, uveřejněného pod číslem 76/2022 Sb. rozh. obč. [usnesení jsou (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupná i na webových stránkách Nejvyššího soudu].
14. Ustáleně rovněž platí, že jistota na náklady řízení incidenčního sporu není soudním poplatkem; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2023, sen. zn. 29 ICdo 42/2022.
15. Odvolací soud při přezkoumání napadeného usnesení vyšel ve skutkové rovině z toho, že v oddílu C insolvenčního rejstříku (C8-2) je pod označením „Záznam o složení“ zveřejněn (1. března 2023) „Záznam o složení“ vystavený insolvenčním soudem 24. února 2023 o tom, že jako splátka „Složení jistoty“ byla zúčtována došlá částka 10.000 Kč (uhrazená 31. srpna 2022); srov. odstavec 13. napadeného usnesení. To, že šlo o záznam o složení jistoty, potvrzuje i obsah procesního spisu v této věci, v němž je onen záznam zažurnalizován (srov. č. l. 8). Právní posouzení věci odvolacím soudem (co do závěru, že onen záznam nedokládá úhradu soudního poplatku ze žaloby), tak odpovídá shora označené ustálené judikatuře Nejvyššího soudu.
16. Též ve vztahu k námitce jeho nepřezkoumatelnosti je napadené rozhodnutí souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, konkrétně se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněném pod číslem 100/2013 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 100/2013“).
17. V R 100/2013 Nejvyšší soud vysvětlil, že měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele. Obdobně platí, že i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu dovolání – na újmu uplatnění práv dovolatele. Poměřováno těmito závěry napadené rozhodnutí zjevně nebylo nepřezkoumatelné.
18. K tomu lze dodat, že z ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř. [které upravuje náležitosti odůvodnění písemného vyhotovení rozsudku, platí obdobně pro odůvodnění usnesení, jímž se rozhoduje ve věci samé (§ 169 odst. 4 o. s. ř.) a přiměřeně se prosazuje i pro odůvodnění rozhodnutí vydaných odvolacím soudem (§ 211 o. s. ř.)] ani z práva na spravedlivý proces nelze dovozovat povinnost soudů vypořádat se s každou jednotlivou námitkou účastníka řízení. Jak opakovaně vysvětlil Ústavní soud, není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12.
února 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, uveřejněný pod č. 26/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, dostupný i na webových stránkách Ústavního soudu).
19. Napadené rozhodnutí nemá ani dovolatelem tvrzený ústavněprávní rozměr. Je totiž zřejmé, že označení dokumentu zveřejněného v insolvenčním rejstříku jako „Záznam o složení“ nemělo (nemohlo) bez dalšího vyvolat v účastníku řízení (poplatníku) představu, že jde o dokument zaznamenávající úhradu soudního poplatku; ke zjištění toho, čeho se záznam týkal (jaká částka byla složena), postačovalo prosté otevření dokumentu v insolvenčním rejstříku, které od účastníka řízení (poplatníka) dbalého svých procesních práv bylo lze očekávat zejména v reakci na dodatečnou výzvu k úhradě soudního poplatku.
Ta totiž dokládala, že k 24. únoru 2023 (cca 6 měsíců po úhradě částky 10.000 Kč) nemá insolvenční soud soudní poplatek z žaloby za uhrazený. Je to tedy dovolatel, jehož konání bylo v rozporu s obecným právním principem „vigilantibus iura skripta sunt“ (bdělým náležejí práva). To v konfrontaci se skutečností, že údaje zveřejněné v insolvenčním rejstříku, oddílu C8, zobrazují až do vydání napadeného usnesení pouze jeden „Záznam o složení“, platí tím více, jestliže si dovolatel (jak sám uvádí v dovolání) byl vědom jak povinnosti složit jistotu, tak povinnosti zaplatit soudní poplatek (splnění obou povinností by pro zkoumanou dobu zásadně odpovídaly záznamy dva).
19. Výrok o nákladech řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).
P o u č e n í: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. dubna 2024
JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu