KSPA 44 INS XY 44 ICm XY 29 ICdo 109/2022-416
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Mgr. Davida Letošníka, se sídlem v Pardubicích, Masarykovo náměstí 1484, PSČ 530 02, jako insolvenčního správce dlužníka L. N., zastoupeného JUDr. Blankou Šimkovou, advokátkou, se sídlem v Pardubicích, Masarykovo náměstí 1484, PSČ 530 02, proti žalovanému Potamos CZ s. r. o., se sídlem v Praze 7 - Holešovicích, Bubenská 943/8a, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 25969714, zastoupenému JUDr. Petrem Cardou, advokátem, se sídlem ve Svitavách, Pod Věží 121/3, PSČ 568 02, o určení neúčinnosti dlužníkových právních úkonů, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 44 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka L. N., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 44 INS XY, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. dubna 2022, č. j. 44 ICm XY, 103 VSPH XY (KSPA 44 INS XY), t a k t o:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 3.400 Kč, k rukám zástupce žalovaného.
1. Rozsudkem ze dne 25. srpna 2020, č. j. 44 ICm XY, Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále jen „insolvenční soud“): [1] Určil, že kupní smlouva ze dne 15. března 2011, uzavřená mezi žalovaným (Potamos CZ s. r. o.) a dlužníkem (L. N.), kterou došlo ke změně kupní ceny za zařízení označené prodejny je vůči žalobci (Mgr. Davidu Letošníku, jako insolvenčnímu správci dlužníka) neúčinná (bod I. výroku). [2] Zamítl žalobu v rozsahu, v němž se žalobce domáhal určení, že je vůči němu neúčinný dodatek č. 1 ze dne 15. března 2011 ke smlouvě o budoucí smlouvě ze dne 15. března 2011, uzavřený mezi žalovaným a dlužníkem (bod II. výroku). [3] Uložil žalovanému vydat do majetkové podstaty dlužníka do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 1 milión Kč (bod III. výroku). [4] Zastavil řízení v rozsahu, v němž se žalobce domáhal toho, aby žalovaný vydal do majetkové podstaty dlužníka konkretizovaný zákonný úrok z prodlení (bod IV. výroku). [5] Uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení, které by jinak nebyly vznikly, do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 5.329,60 Kč (bod V. výroku). [6] Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 28.798 Kč (bod VI. výroku). [7] Uložil žalovanému zaplatit státu na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 5.278 Kč (bod VII. výroku). [8] Uložil žalobci zaplatit státu na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 6.639 Kč (bod VIII. výroku). [9] Uložil žalobci zaplatit státu na soudním poplatku ze žaloby do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 2.000 Kč (bod IX. výroku).
2. K odvolání žalobce (proti bodům V. a VI. výroku) a žalovaného (proti bodům I., III., VI., VII. a IX. výroku) Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 13. dubna 2022, č. j. 44 ICm XY, 103 VSPH XY (KSPA 44 INS XY): [1] Změnil rozsudek insolvenčního soudu v bodech I. a III. výroku tak, že žalobu i potud zamítl (první výrok). [2] Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v bodu V. výroku (druhý výrok). [3] Změnil rozsudek insolvenčního soudu v bodech VI. až IX. výroku tak, že uložil žalobci zaplatit do 3 dnů od právní moci rozhodnutí státu částku 11.917 Kč a žalovanému částku 8.000 Kč (třetí výrok). [4] Uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 107.243 Kč (čtvrtý výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu, a to výslovně proti všem jeho výrokům, podal žalobce dovolání, namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [dovolací důvod dle § 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)], a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil v tom duchu, že rozsudek insolvenčního soudu potvrdí vyjma bodu V. výroku.
4. V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti druhému až čtvrtému výroku napadeného rozhodnutí (o nákladech řízení, včetně nákladů státu, a o soudním poplatku), je Nejvyšší soud bez dalšího odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako objektivně nepřípustné, jelikož přípustnost dovolání v tomto rozsahu vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. h/ a i/ o. s. ř.).
5. V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti prvnímu (měnícímu) výroku napadeného rozhodnutí o věci samé, poukazuje Nejvyšší soud na to, že podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
6. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci ohledně měnícího výroku napadeného rozhodnutí o věci samé), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části).
7. K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.
8. Údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
9. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto, čímž žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 3. srpna 2022) určené podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), v aktuálním znění. Advokátu žalovaného přísluší za tento úkon právní služby mimosmluvní odměna dle § 11 odst. 1 písm. k/ advokátního tarifu. Tarifní hodnotou věci je ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 a § 9 odst. 4 písm. c/ advokátního tarifu částka 50.000 Kč, čemuž odpovídá (dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu) mimosmluvní odměna ve výši 3.100 Kč. Spolu s náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč jde celkem o částku 3.400 Kč.
10. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
P o u č e n í: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).
V Brně dne 31. srpna 2022
JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu