KSBR 54 INS 1247/2014 28 ICm 2116/2015 29 ICdo 113/2024-1939
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Mgr. Michala Večeři, se sídlem v Brně, Rašínova 103/2, PSČ 602 00, jako insolvenčního správce dlužníka Auto Activity s. r. o., proti žalovanému PLF dům s. r. o., v likvidaci, se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Jamská 1670/30, PSČ 591 01, identifikační číslo osoby 28293096, o odpůrčí žalobě, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 28 ICm 2116/2015, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Auto Activity s. r. o., se sídlem v Třebíči, Spojovací 1339, PSČ 674 01, identifikační číslo osoby 25589768, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 54 INS 1247/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. února 2024, č. j. 28 ICm 2116/2015, 14 VSOL 406/2023-1840 (KSBR 54 INS 1247/2014), takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
1. Žalobou podanou 29. května 2015, ve znění doplnění ze dne 8. července 2015, se žalobce (Mgr. Michal Večeřa, jako insolvenční správce dlužníka Auto Activity s. r. o.) domáhal vůči žalovanému (PLF dům s. r. o.): [1] určení, že označené smlouvy o postoupení pohledávek (celkem 6) uzavřené mezi dlužníkem (jako postupitelem) a žalovaným (jako postupníkem) 13. prosince 2013, 17. prosince 2013, 20. prosince 2013, 6. ledna 2014, 10. ledna 2014 a 17. ledna 2014, jsou neúčinné vůči věřitelům dlužníka, [2] „vydání“ částky 5.043.295 Kč do majetkové podstaty dlužníka.
2. Rozsudkem ze dne 4. října 2023, č. j. (73) 28 ICm 2116/2015-1791, rozhodl Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“ nebo „rejstříkový soud“) o části předmětu sporu představované požadovaným určením tak, že: [1] Určil neúčinnost smluv o postoupení pohledávek z 13. prosince 2013, 17. prosince 2013 a 20. prosince 2013 (body I. až III. výroku). [2] Co do požadavku na určení neúčinnosti smluv o postoupení pohledávek z 6. ledna 2014, 10. ledna 2014 a 17. ledna 2014 žalobu zamítl (body IV. až VI. výroku).
3. K odvolání žalobce i žalovaného Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 21. února 2024, č. j. 28 ICm 2116/2015, 14 VSOL 406/2023-1840 (KSBR 54 INS 1247/2014), potvrdil rozsudek insolvenčního soudu.
4. Proti rozsudku odvolacího soudu (a to zjevně jen proti té části, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek insolvenčního soudu ve vyhovujících výrocích o věci samé), podal žalovaný dovolání, namítaje, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci [dovolací důvod dle § 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)], a požaduje, aby Nejvyšší soud (potud) napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
5. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
6. V průběhu dovolacího řízení dovolatel nejprve vstoupil do likvidace a posléze, po skončení likvidace, byl vymazán k 27. listopadu 2024 bez právního nástupce z obchodního rejstříku (jak dokládají údaje z obchodního rejstříku vedeného rejstříkovým soudem, oddílu C, vložky 59156).
7. Jelikož dovolatel takto v průběhu dovolacího řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu § 19 o. s. ř. (a není zde žádný právní nástupce, s nímž by bylo možné v řízení pokračovat), Nejvyšší soud zastavil dovolací řízení podle § 104 odst. 1 a § 107 odst. 1 a 5 o. s. ř. (ve spojení s § 243b o. s. ř.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. prosince 2024
JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu