Nejvyšší soud Usnesení insolvence

29 ICdo 133/2024

ze dne 2024-10-02
ECLI:CZ:NS:2024:29.ICDO.133.2024.1

KSPH 60 INS 6301/2020 77 ICm 1320/2021 29 ICdo 133/2024-230

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Mgr. Miroslava Vojtka, LL.M., se sídlem v Kladně, Ctiborova 3091, PSČ 272 01, jako insolvenčního správce dlužnice Bc. Sandry Bártové, zastoupeného Mgr. Petrem Šupalem, LL.M., advokátem, se sídlem v Ostravě, Koperníkova 1215/4, PSČ 700 30, proti žalovanému T. Š., zastoupenému Mgr. Ing. Ivonou Miechovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Betlémské náměstí 251/2, PSČ 110 00, o odpůrčí žalobě, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 77 ICm 1320/2021, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice S. B., vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 60 INS 6301/2020, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. dubna 2024, č. j. 77 ICm 1320/2021, 104 VSPH 86/2024-203 (KSPH 60 INS 6301/2020), o návrhu žalovaného na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:

I. Právní moc rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. dubna 2024, č. j. 77 ICm 1320/2021, 104 VSPH 86/2024-203 (KSPH 60 INS 6301/2020), se v potvrzujícím výroku o věci samé a v navazujících výrocích o nákladech řízení a o soudním poplatku odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci. II. Ve zbývajícím rozsahu se návrh na odklad právní moci zamítá.

1. Rozsudkem ze dne 15. září 2023, č. j. 77 ICm 1320/2021-167, ve znění (opravného) usnesení ze dne 16. října 2023, č. j. 77 ICm 1320/2021-174, a (doplňujícího) usnesení ze dne 24. ledna 2024, č. j. 77 ICm 1320/2021-187, Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“): [1] Vyloučil k samostatnému řízení tu část žaloby, kterou se žalobce (Mgr. Miroslav Vojtek, jako insolvenční správce dlužnice S. B.) domáhal po žalovaném (T. Š.) vydání označené pohledávky do majetkové podstaty dlužnice, eventuálně zaplacení peněžité náhrady za postoupenou pohledávku ve výši 6.383.527,09 Kč (bod I. výroku). [2] Deklaroval, že v rozsahu bodu I. výroku mají věc v prvním stupni rozhodovat okresní soudy, pročež věc potud předloží Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti (bod II. výroku). [3] Vyzval účastníky, aby se dle § 104a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili „k tomuto postupu a k důvodům pro něj“ (bod III. výroku). [4] Určil, že označená smlouva o postoupení pohledávek ze dne 4. července 2019 je vůči věřitelům dlužnice neúčinným právním jednáním (bod IV. výroku). [5] Rozhodl o nákladech řízení (body V. a VI. výroku ve spojení s doplňujícím usnesením) a o soudním poplatku (bod II. výroku opravného usnesení).

2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem: [1] Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (ve znění opravného usnesení a doplňujícího usnesení) v bodech IV., V. a VI. výroku (první výrok, část věty před středníkem). [2] Odmítl odvolání proti bodům I. až III. výroku rozsudku insolvenčního soudu (první výrok, část věty za středníkem). [3] Potvrdil opravné usnesení v bodě II. výroku (druhý výrok). [4] Potvrdil doplňující usnesení (třetí výrok). [5] Rozhodl o nákladech odvolacího řízení (čtvrtý výrok).

3. Proti prvnímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání domáhaje se zrušení napadeného rozhodnutí, jakož i zrušení rozsudku insolvenčního soudu (v bodech IV. až VI. výroku), opravného usnesení a doplňujícího usnesení a vrácení věci insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

4. Zároveň dovolatel podal návrh na odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu. Návrh na odklad právní moci odůvodnil tím, že insolvenční správce může pojmout pohledávku do majetkové podstaty a zahájit její zpeněžování, čímž dovolateli vznikne nereparovatelná újma.

5. Pro dovolací řízení, a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí, je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.

6. Podle ustanovení § 243 písm. b/ o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

7. Poměřováno důvody uváděnými dovolatelem a kritérii nastavenými pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu především v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sb. rozh. obč., a v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněném pod číslem 78/2020 Sb. rozh. obč., jsou splněny předpoklady pro odklad právní moci. Nejvyšší soud proto návrhu na odklad vyhověl a odložil právní moc napadeného rozhodnutí v potvrzujícím výroku o věci samé a v navazujících výrocích o nákladech řízení a o soudním poplatku.

8. Ve zbývajícím rozsahu (tedy co do té části prvního výroku, kterou odvolací soud odmítl odvolání proti bodům I. až III. výroku rozsudku insolvenčního soudu) Nejvyšší soud návrh na odklad právní moci zamítl, jelikož potud dovolání směřuje proti výroku, proti němuž není (objektivně) přípustné (srov. § 237 o. s. ř. ve spojení s § 238 odst. 1 písm. e/ o. s. ř.).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. října 2024

JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu