MSPH 88 INS 6424/2021 249 ICm 1333/2022 29 ICdo 15/2024-122
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce AZAM - insolvence, v. o. s., se sídlem v Praze 1, Opletalova 1417/25, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 08777993, jako insolvenčního správce dlužníka C2H Equity a. s., zastoupeného JUDr. Zbyňkem Jirouškem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Táborská 65/29, PSČ 140 00, proti žalovanému Z. Š., zastoupenému JUDr. Stanislavem Dvořákem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 394/12, PSČ 186 00, o odpůrčí žalobě, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 249 ICm 1333/2022, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka C2H Equity a. s., se sídlem v Praze 1, Bílkova 855/19, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 06358977, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 88 INS 6424/2021, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 31. srpna 2023, č. j. 249 ICm 1333/2022, 101 VSPH 464/2023-97 (MSPH 88 INS 6424/2021), o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 31. srpna 2023, č. j. 249 ICm 1333/2022, 101 VSPH 464/2023-97 (MSPH 88 INS 6424/2021), se zamítá.
1. Rozsudkem ze dne 1. března 2023, č. j. 249 ICm 1333/2022-67, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“):
[1] Určil, že soluční právní úkony, kterými dlužník (C2H Equity a. s.) uhradil žalovanému (Z. Š.) jako úroky částku 1.050.000 Kč podle nedatované smlouvy o poskytnutí zápůjčky, jsou vůči věřitelům dlužníka neúčinné (bod I. výroku).
[2] Uložil žalovanému zaplatit žalobci (AZAM - insolvence, v. o. s., jako insolvenčnímu správce dlužníka) do 3 dnů od právní moci rozhodnutí do majetkové podstaty dlužníka částku 1.050.000 Kč (bod II. výroku).
[3] Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 24.684 Kč (bod III. výroku).
[4] Uložil žalovanému zaplatit státu na soudním poplatku do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 2.000 Kč (bod IV. výroku).
2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 31. srpna 2023, č. j. 249 ICm 1333/2022, 101 VSPH 464/2023-97 (MSPH 88 INS 6424/2021):
[1] Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok).
[2] Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 4.114 Kč (druhý výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
4. Současně dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, jelikož jde o poměrně vysokou částku a on by tak musel vynaložit značné úsilí k jejímu obstarání.
5. Pro dovolací řízení, a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí je rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v aktuální znění (dále jen „o. s. ř.“).
6. Podle ustanovení § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma (…).
7. V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části prvního výroku napadeného rozhodnutí, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v bodu I. výroku ohledně určení neúčinnosti označeného právního jednání, je návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí zjevně bezdůvodný, jelikož potud jde o rozsudek o určení, jenž se nevykonává. Srov. shodně např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněného pod číslem 144/2018 Sb. rozh. obč., nebo důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. dubna 2019, sen. zn. 29 ICdo 29/2019.
8. V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části prvního výroku napadeného rozhodnutí, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v bodu II. výroku o zaplacení částky 1.050.000 Kč, Nejvyšší soud důvod odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí též nemá.
9. Závažnost újmy, která ve smyslu ustanovení § 243 písm. a/ o. s. ř. dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění povinnému (dovolateli), je pro posouzení závažnosti hrozící újmy zásadně rozhodující možný dopad vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů povinného (dovolatele), tedy poměření toho, jak závažně se (případně též s přihlédnutím k dalším okolnostem, jež se mohou týkat i osoby oprávněného) vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem „neprodleným“ výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit (se zřetelem k výši vymáhané částky) v majetkových poměrech povinného (dovolatele) [se zřetelem k rozsahu majetku povinného (dovolatele) a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí]; srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněného pod číslem 78/2020 Sb. rozh. obč..
10. Tvrzení, jímž dovolatel návrh na odklad vykonatelnosti odůvodnil (jde o poměrně vysokou částku a dovolatel by tak musel vynaložit značné úsilí k jejímu obstarání), však nevypovídá ničeho o tom, jak „závažně“ se vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem „neprodleným“ výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit ve vlastních majetkových poměrech dovolatele (coby osoby povinné).
11. Nejvyšší soud proto návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu zamítl v plném rozsahu.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. března 2024
JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu