Nejvyšší soud Usnesení insolvence

29 ICdo 162/2017

ze dne 2017-12-21
ECLI:CZ:NS:2017:29.ICDO.162.2017.1

KSBR 39 INS 5572/2016

39ICm 1586/2017

29 ICdo 162/2017-26

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v

právní věci žalobkyně PRIMGEO, spol. s r. o., se sídlem v Brně, Potocká 58/7,

PSČ 623 00, identifikační číslo osoby 44 01 25 78, zastoupené Mgr. Milošem

Ráboněm, advokátem, se sídlem v Brně, Pekařská 403/12, PSČ 602 00 proti

žalované Mgr. Ivaně Rychnovské, se sídlem v Brně, Dobrovského 824/50, PSČ 612

00, jako insolvenční správkyni dlužnice JMA stavební, spol. s r. o., o určení

pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 39 ICm

1586/2017, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice JMA stavební, spol.

s r o., se sídlem v Jihlavě, Pánovská 4493/15b, PSČ 586 01, identifikační číslo

osoby 18 19 86 27, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 39 INS

5572/2016, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne

22. června 2017, č. j. 39 ICm 1586/2017, 17 VSOL 180/2017-14 (KSBR 39 INS

5572/2016), takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 22. června 2017, č. j. 39 ICm

1586/2017, 17 VSOL 180/2017-14 (KSBR 39 INS 5572/2016), k odvolání žalobkyně

potvrdil usnesení ze dne 6. dubna 2017, č. j. 39 ICm 1586/2017-6, jímž Krajský

soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) odmítl žalobu na určení, že žalobkyně

má za dlužnicí nezajištěnou pohledávku ve výši 1.034.207,32 Kč.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud

odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského

soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu ? § 41 odst. 2 o.

s. ř.) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění

předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v

ustanovení § 237 o. s. ř. považuje za splněné (k tomu srov. např. usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25.

září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014

Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.

srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo

2488/2013, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I.

ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 24. června

2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14, ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14,

ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14 a ze dne 3. února 2016, sp. zn.

I. ÚS 891/15).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3

věta druhá o. s. ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v

insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i

zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 21. prosince 2017

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu