Nejvyšší soud Usnesení insolvence

29 ICdo 163/2025

ze dne 2025-12-16
ECLI:CZ:NS:2025:29.ICDO.163.2025.1

KSPA 71 INS

12586/2022

71 ICm 3605/2023

29

ICdo 163/2025-197

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců

JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce M. H.,

zastoupeného JUDr. Janem Číhalem, advokátem, se sídlem v Brně, Tuřanka

1554/115b, proti žalovanému I. S., zastoupenému Mgr. Jiřím Sůrou, advokátem, se

sídlem v Chrudimi, Štěpánkova 84, o popření pohledávek přihlášeným věřitelem,

vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn.

71 ICm 3605/2023, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka J. Š.,

vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn.

KSPA 71 INS 12586/2022, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v

Praze ze dne 27. března 2025, č. j. 71 ICm 3605/2023, 103 VSPH 582/2024-155

(KSPA 71 INS 12586/2022), takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího

řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí částku 3 944,60 Kč, k rukám

zástupce žalobce.

1. Rozsudkem ze dne 13. června 2024, č. j. 71 ICm 3605/2023-126, Krajský

soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „insolvenční soud“)

zamítl žalobu na určení, že dílčí pohledávky č. 1 (ve výši 5 085 315 Kč), č. 2

(ve výši 400 000 Kč) a č. 3 (ve výši 2 500 000 Kč), přihlášené žalovaným (I.

S.) přihláškou pohledávky P21 do insolvenčního řízení vedeného na majetek

dlužníka (J. Š.) u insolvenčního soudu pod sp. zn. KSPA 71 INS 12586/2022, jsou

pohledávkami nezajištěnými (body I. až III. výroku), odmítl žalobu na určení,

že uvedené dílčí pohledávky č. 2 a 3 nejsou po právu a jejich výše u každé z

nich činí 1 Kč (body IV. a V. výroku), a rozhodl o nákladech řízení (bod VI.

výroku).

2. K odvolání žalobce (M. H.) Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 27.

března 2025, č. j. 71 ICm 3605/2023, 103 VSPH 582/2024-155 (KSPA 71 INS

12586/2022), potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v bodech IV. a V. výroku; v

bodech I. až III. a VI. výroku jej změnil tak, že žalobu na určení pořadí

dílčích pohledávek č. 1 až 3 odmítl (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení

před soudy obou stupňů (druhý výrok).

3. Proti prvnímu výroku rozsudku odvolacího soudu v tom rozsahu, ve

kterém odvolací soud změnil rozsudek insolvenčního soudu v bodech I. až III.

výroku, podal žalovaný (I. S.) dovolání, jež má za přípustné podle § 237 zákona

č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), uplatňuje

přitom dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. (nesprávné právní posouzení

věci) a navrhuje, aby dovolací soud změnil první výrok rozsudku odvolacího

soudu v tom duchu, že se rozsudek insolvenčního soudu v bodech potvrzuje v

bodech I. až III. výroku.

4. Žalobce ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout. Dovolatel v replice

k vyjádření žalobce setrval na podaném dovolání.

5. Nejvyšší soud dovolání odmítl jako podané někým, kdo k němu není

oprávněn podle § 218 písm. b/ a § 243c odst. 3 věty první o. s. ř.

6. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.

7. S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení vedeného na

majetek dlužníka (29. července 2022) se v insolvenčním řízení a ve sporech jím

vyvolaných uplatní i v době od 1. října 2024 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a

způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 30. září 2024

[srov. článek II (Přechodné ustanovení) části první zákona č. 252/2024 Sb.].

8. Zkoumání, zda dovolání je objektivně přípustné, předchází posuzování

tzv. subjektivní přípustnosti dovolání. Je tomu tak proto, že k podání dovolání

je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu

nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto

rozhodnutí zruší, popřípadě změní; hlediska posouzení subjektivní přípustnosti

dovolání lze přitom existenci případné újmy na právech účastníka posuzovat jen

z procesního hlediska, nikoliv podle hmotného práva Srov. např. již např.

důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2005, sp. zn. 29 Odo

327/2004, uveřejněného pod číslem 45/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a

stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“), nebo odstavec 21 odůvodnění rozsudku

Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2022, sen. zn. 29 ICdo 2/2021, uveřejněného

pod číslem 70/2023 Sb. rozh. obč.

9. Odmítnutím žaloby nebyla dovolateli způsobena žádná procesní újma,

která by byla napravitelná v dovolacím řízení; zároveň podle § 236 odst. 2 o.

s. ř. platí, že dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (dovolání

nelze podat z toho důvodu, že účastník nesouhlasí s odůvodněním pro něj jinak

příznivého rozhodnutí).

10. Jen pro úplnost a bez ohledu na výsledek dovolacího řízení Nejvyšší

soud dodává, že otázka včasnosti přihlášky pohledávky se řeší (má být řešena) v

insolvenčním řízení jako takovém (v rámci rozhodnutí o odmítnutí přihlášky

podle § 185 insolvenčního zákona), nikoliv v incidenčním sporu o určení

pravosti, výše nebo pořadí takové pohledávky. Důvodem pro popření pořadí

pohledávky je přitom toliko námitka, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než

je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo je-li popíráno právo na

uspokojení pohledávky ze zajištění (§ 195 insolvenčního zákona), nikoliv

námitka, že pohledávka byla přihlášena opožděně.

11. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3 větu

první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo

odmítnuto, čímž žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

Ty v dané věci sestávají z mimosmluvní odměny ve výši jedné poloviny za jeden

úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 9. října 2025), která podle § 7

bodu 5., § 9 odst. 4 písm. b/ a § 11 odst. 2 písm. c/ a odst. 3 vyhlášky č.

177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních

služeb (advokátního tarifu), činí 2 810 Kč, dále z paušální částky náhrady

hotových výdajů ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a z náhrady za

21% daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.) ve výši 684,60 Kč.

Celkem činí náhrada nákladů dovolacího řízení přiznaná žalobci částku 3 944,60

Kč.

Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v

insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i

zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný

domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 16. 12. 2025

Mgr. Hynek Zoubek

předseda senátu