Nejvyšší soud Usnesení insolvence

29 ICdo 163/2025

ze dne 2025-12-16
ECLI:CZ:NS:2025:29.ICDO.163.2025.1

KSPA 71 INS 12586/2022 71 ICm 3605/2023 29 ICdo 163/2025-197

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce M. H., zastoupeného JUDr. Janem Číhalem, advokátem, se sídlem v Brně, Tuřanka 1554/115b, proti žalovanému I. S., zastoupenému Mgr. Jiřím Sůrou, advokátem, se sídlem v Chrudimi, Štěpánkova 84, o popření pohledávek přihlášeným věřitelem, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 71 ICm 3605/2023, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka J. Š., vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 71 INS 12586/2022, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. března 2025, č. j. 71 ICm 3605/2023, 103 VSPH 582/2024-155 (KSPA 71 INS 12586/2022), takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí částku 3 944,60 Kč, k rukám zástupce žalobce.

1. Rozsudkem ze dne 13. června 2024, č. j. 71 ICm 3605/2023-126, Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu na určení, že dílčí pohledávky č. 1 (ve výši 5 085 315 Kč), č. 2 (ve výši 400 000 Kč) a č. 3 (ve výši 2 500 000 Kč), přihlášené žalovaným (I. S.) přihláškou pohledávky P21 do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka (J. Š.) u insolvenčního soudu pod sp. zn. KSPA 71 INS 12586/2022, jsou pohledávkami nezajištěnými (body I. až III. výroku), odmítl žalobu na určení, že uvedené dílčí pohledávky č. 2 a 3 nejsou po právu a jejich výše u každé z nich činí 1 Kč (body IV. a V. výroku), a rozhodl o nákladech řízení (bod VI. výroku).

2. K odvolání žalobce (M. H.) Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 27. března 2025, č. j. 71 ICm 3605/2023, 103 VSPH 582/2024-155 (KSPA 71 INS 12586/2022), potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v bodech IV. a V. výroku; v bodech I. až III. a VI. výroku jej změnil tak, že žalobu na určení pořadí dílčích pohledávek č. 1 až 3 odmítl (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

3. Proti prvnímu výroku rozsudku odvolacího soudu v tom rozsahu, ve kterém odvolací soud změnil rozsudek insolvenčního soudu v bodech I. až III. výroku, podal žalovaný (I. S.) dovolání, jež má za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), uplatňuje

přitom dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. (nesprávné právní posouzení věci) a navrhuje, aby dovolací soud změnil první výrok rozsudku odvolacího soudu v tom duchu, že se rozsudek insolvenčního soudu v bodech potvrzuje v bodech I. až III. výroku.

4. Žalobce ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout. Dovolatel v replice k vyjádření žalobce setrval na podaném dovolání.

5. Nejvyšší soud dovolání odmítl jako podané někým, kdo k němu není oprávněn podle § 218 písm. b/ a § 243c odst. 3 věty první o. s. ř.

6. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.

7. S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka (29. července 2022) se v insolvenčním řízení a ve sporech jím vyvolaných uplatní i v době od 1. října 2024 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 30. září 2024 [srov. článek II (Přechodné ustanovení) části první zákona č. 252/2024 Sb.].

8. Zkoumání, zda dovolání je objektivně přípustné, předchází posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání. Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší, popřípadě změní; hlediska posouzení subjektivní přípustnosti dovolání lze přitom existenci případné újmy na právech účastníka posuzovat jen z procesního hlediska, nikoliv podle hmotného práva Srov. např. již např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2005, sp. zn. 29 Odo 327/2004, uveřejněného pod číslem 45/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“), nebo odstavec 21 odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2022, sen. zn. 29 ICdo 2/2021, uveřejněného pod číslem 70/2023 Sb. rozh. obč.

9. Odmítnutím žaloby nebyla dovolateli způsobena žádná procesní újma, která by byla napravitelná v dovolacím řízení; zároveň podle § 236 odst. 2 o. s. ř. platí, že dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (dovolání nelze podat z toho důvodu, že účastník nesouhlasí s odůvodněním pro něj jinak příznivého rozhodnutí).

10. Jen pro úplnost a bez ohledu na výsledek dovolacího řízení Nejvyšší soud dodává, že otázka včasnosti přihlášky pohledávky se řeší (má být řešena) v insolvenčním řízení jako takovém (v rámci rozhodnutí o odmítnutí přihlášky podle § 185 insolvenčního zákona), nikoliv v incidenčním sporu o určení pravosti, výše nebo pořadí takové pohledávky. Důvodem pro popření pořadí pohledávky je přitom toliko námitka, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo je-li popíráno právo na uspokojení pohledávky ze zajištění (§ 195 insolvenčního zákona), nikoliv námitka, že pohledávka byla přihlášena opožděně.

11. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3 větu první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto, čímž žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty v dané věci sestávají z mimosmluvní odměny ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 9. října 2025), která podle § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. b/ a § 11 odst. 2 písm. c/ a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), činí 2 810 Kč, dále z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.) ve výši 684,60 Kč. Celkem činí náhrada nákladů dovolacího řízení přiznaná žalobci částku 3 944,60 Kč.

Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 16. 12. 2025

Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu