KSOS 31 INS 4184/2021 11 ICm 979/2022 29 ICdo 46/2024-148
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce 1. Reality Tradeslav s. r. o., se sídlem v Ostravě, Jana Šoupala 1597/3, PSČ 708 00, identifikační číslo osoby 27768066, proti žalovanému Mgr. Petru Brožovi, se sídlem v Praze 4, U Zátiší 545/3, PSČ 147 00, jako insolvenčnímu správci dlužníka UNIMEX-INVEST, s. r. o., zastoupenému Mgr. MUDr. Zdeňkem Kubicou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Soukenická 1090/14, PSČ 110 00, za účasti CREDITEX HOLDING, a. s., se sídlem v Praze 9, U vysočanského pivovaru 701/3, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 16193938, zastoupeného JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 2, Vinohradská 34/30, PSČ 120 00, jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalovaného a Krajského státního zastupitelství v Ostravě, se sídlem v Ostravě, Na Hradbách 1836/21, PSČ 702 00, o vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 ICm 979/2022, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka UNIMEX-INVEST, s. r. o., se sídlem v Ostravě, Svojsíkova 1596/2, PSČ 708 00, identifikační číslo osoby 25872117, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS 4184/2021, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 ICm 979/2022 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze.
1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) dne 21. dubna 2022 se žalobce (1. Reality Tradeslav s. r. o.) domáhá proti žalovanému (Mgr. Petru Brožovi, jako insolvenčnímu správci dlužníka UNIMEX-INVEST, s. r. o.) vyloučení (označeného) majetku z majetkové podstaty dlužníka.
2. Ve vyjádření ke stanovisku žalovaného ze dne 19. prosince 2022 (č. l. 27-30) žalobce (mimo jiné) navrhl, aby insolvenční soud řízení přerušil do doby, než bude rozhodnuto o podáních, jimiž insolvenční dlužník brojí proti ustanovení žalovaného do funkce insolvenčního správce a proti rozhodnutí o úpadku.
3. Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 25. dubna 2023 (č. l. 63-65) žalobce vznesl námitku podjatosti soudkyně insolvenčního soudu JUDr. Evy Slaběňákové (dále též jen „rozhodující soudkyně“); současně navrhl, aby věc byla delegována Městskému soudu v Praze, s tím, že jmenovaná (stejně jako další soudci insolvenčního soudu) nemůže v dané věci objektivně rozhodnout, když „se bude řídit“ pokynem místopředsedy Krajského soudu v Ostravě pro insolvenční úsek, podle něhož v projednávané věci (jakož i v dalších incidenčních sporech v insolvenční věci téhož dlužníka) nemá být řízení přerušeno.
4. Usnesením ze dne 10. srpna 2023, č. j. 11 ICm 979/2022, 11 VSOL 169/2023-99 (KSOS 31 INS 4184/2021), Vrchní soud v Olomouci odmítl námitku podjatosti rozhodující soudkyně uplatněnou dlužníkem (první výrok) a k námitce žalobce rozhodl, že rozhodující soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodnutí této věci (druhý výrok).
5. Následně (s ohledem na rozhodnutí o námitce podjatosti) insolvenční soud usnesením ze dne 12. ledna 2024, č. j. 11 ICm 979/2022-125, vyzval žalobce, aby a/ doplnil skutková tvrzení k návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Praze a b/ navrhl a označil důkazy, jimiž tato tvrzení hodlá prokazovat.
6. Žalobce na výzvu insolvenčního soudu reagoval podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 26. ledna 2024 (č. l. 127-131), ve kterém poukázal na: a/ zásah do rozhodovací činnosti rozhodující soudkyně místopředsedou Krajského soudu v Ostravě pro insolvenční úsek, podle něhož v projednávané věci (jakož i v dalších incidenčních sporech v insolvenční věci téhož dlužníka) nemá být řízení přerušeno, b/ „neobjektivní a zcela rozdílný postup insolvenčních soudců vůči různým účastníkům řízení“, c/ „zjevnou neochotu (insolvenčního) soudu postupovat vůči insolvenčnímu správci a kontrolovat jeho činnost“, d/ „svévolnou aplikaci“ rozvrhu práce insolvenčního soudu a „zjevně svévolný“ postup při změně obsazení senátu insolvenčního soudu, e/ „zjevné zvýhodňování“ insolvenčního navrhovatele (CREDITEX HOLDING, a. s.) insolvenčním soudem na úkor jiných účastníků řízení a dlužníka a f/ ignoraci tvrzení, jež prospívají dlužníku.
7. Žalovaný ve vyjádření ze dne 26. února 2024 (č. l. 136-139), doplněném vyjádřením ze dne 18. března 2024 (C3-43), s návrhem žalobce nesouhlasil s tím, že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by byly způsobilé založit důvod pochybovat o nepodjatosti rozhodující soudkyně. Potud dodal, že ve vztahu k otázce podjatosti soudkyně již bylo Vrchním soudem v Olomouci pravomocně rozhodnuto tak, že není z projednávání věci vyloučena a k námitce podjatosti by soudy proto neměly přihlížet. K dalším námitkám žalobce uvedl, že nezakládají důvody pro vyloučení soudců nadepsaného soudu ve smyslu § 14, § 15 odst. 2 či § 16a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), pročež nemohou být ani důvodem pro delegaci k jinému soudu ve smyslu § 12 o. s. ř.
8. Dne 12. března 2024 předložil insolvenční soud spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu.
9. Podáním ze dne 12. března 2024, zveřejněným v insolvenčním rejstříku dne 14. března 2024 (C3-40), vstoupila do řízení společnost CREDITEX HOLDING, a. s. (insolvenční navrhovatel, dále jen „společnost C“) jako vedlejší účastník na straně žalovaného. Ve vyjádření ze dne 13. března 2024, zveřejněném v insolvenčním rejstříku dne 14. března 2024 (C3-41), společnost C označuje návrh žalobce na delegaci za obstrukční jednání žalobce a navrhuje, aby k němu Nejvyšší soud vůbec nepřihlížel, případně aby rozhodl tak, že se tento incidenční spor k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze nepřikazuje.
10. Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
11. Podle § 12 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (odstavec 3 věta první).
12. Podle § 14 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
13. Nejvyšší soud zkoumal návrh žalobce na přikázání věci jako soud nejblíže společně nadřízený Krajskému soudu v Ostravě, u nějž je vedeno řízení, a Městskému soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.).
14. Přikázání věci k projednání jinému než příslušnému soudu podle § 12 odst. 1 o. s. ř. je důsledkem vyloučení soudců toho soudu, který je soudem místně a věcně příslušným k projednání a rozhodnutí věci.
15. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nebylo (postupem podle § 14 a násl. o. s. ř.) rozhodnuto o vyloučení soudců Krajského soudu v Ostravě [nebyla vyloučena rozhodující soudkyně (Vrchní soud v Olomouci naopak rozhodl, že tato není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci), natož ostatní soudci Krajského soudu v Ostravě], není zjevně dán důvod pro delegaci nutnou (§ 12 odst. 1 o. s. ř.). K tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2016, sp. zn. 29 Nd 231/2016, nebo usnesení ze dne 20. prosince 2023, sen. zn. 29 ICdo 187/2023, ze dne 21. prosince 2023, sen. zn. 29 ICdo 188/2023, ze dne 26. února 2024, sen. zn. 29 ICdo 13/2024, jimiž bylo rozhodnuto o návrhu na přikázání věci jiného účastníka řízení v dalších incidenčních sporech vedených insolvenčním soudem v insolvenčním řízení téhož dlužníka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. února 2024, sen. zn. 29 ICdo 11/2024, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na přikázání věci téhož účastníka v jiném incidenčním sporu vedeném insolvenčním soudem v insolvenčním řízení téhož dlužníka.
16. Přitom v poměrech dané věci nemá ani Nejvyšší soud žádné pochybnosti o tom, že žalobcem tvrzené skutečnosti [poměřováno kritérii plynoucími z § 14 odst. 1 o. s. ř. a ustálené judikatury (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, a ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněná pod čísly 85/2012 a 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01)] nejsou způsobilé vyvolat pochybnosti o nepodjatosti rozhodující soudkyně (natož všech soudců Krajského soudu v Ostravě).
17. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že okolnosti, které by mohly být důvodem k vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř., nemohou být důvodem pro delegaci vhodnou podle § 12 odst. 2 o. s. ř. Návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, založenému na tvrzeném vztahu soudce daného soudu k účastníkům, jejich zástupcům nebo k projednávané věci, proto nemůže být vyhověno (k tomu srov. opět důvody usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 ICdo 187/2023, včetně judikatury tam dále označené).
18. Jelikož Nejvyšší soud v poměrech dané věci důvody pro přikázání věci jinému soudu podle ustanovení § 12 o. s. ř. neshledal, rozhodl, že se věc nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 3. 2024
Mgr. Milan Polášek předseda senátu