KSPL 29 INS 2142/2023 29 ICm 1713/2023 29 ICdo 56/2025-109
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobců a/ J. T. a b/ Mgr. Viktora Švantnera, se sídlem v Plzni, Mikulášská třída 455/9, PSČ 326 00, jako insolvenčního správce žalobce a/, obou zastoupených JUDr. Josefem Kašparem, advokátem, se sídlem v Karlových Varech, Jáchymovská 27/114, PSČ 360 04, proti žalovanému Československé obchodní bance, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo osoby 00001350, o určení pravosti přihlášené pohledávky, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 29 ICm 1713/2023, jako incidenční spor v insolvenční věci žalobce a/, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 29 INS 2142/2023, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. srpna 2024, č. j. 29 ICm 1713/2023, 107 VSPH 828/2023-62 (KSPL 29 INS 2142/2023), o návrhu žalovaného na odklad právní moci napadeného rozhodnutí, takto:
Právní moc rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. srpna 2024, č. j. 29 ICm 1713/2023, 107 VSPH 828/2023-62 (KSPL 29 INS 2142/2023), se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
1. Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“) rozsudkem ze dne
11. října 2023, č. j. 29 ICm 1713/2023-23, určil, že pohledávka P2 z titulu směnečného peníze ve výši 2 360 433,72 Kč, šestiprocentního úroku ve výši 2 157 697,27 Kč a směnečné odměny ve výši 15 214 Kč, přihlášená žalovaným (Československou obchodní bankou, a. s.) do insolvenčního řízení vedeného na majetek žalobce a/ (J. T.) u insolvenčního soudu pod sp. zn. KSPL 29 INS
2142/2023, není po právu (bod I. výroku), a rozhodl o náhradě nákladů řízení a o soudním poplatku (body II. až IV. výroku).
2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 20. srpna 2024, č. j. 29 ICm 1713/2023, 107 VSPH 828/2023-62 (KSPL 29 INS 2142/2023), potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení a o soudním poplatku (druhý až čtvrtý výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dne 31. října 2024 dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení, případně aby rozsudek změnil v tom duchu, že přihlášená pohledávka P2 je po právu. Podáním datovaným 16. ledna 2025 dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud odložil právní moc napadeného rozhodnutí. Návrh odůvodnil tím, že mu hrozí závažné ohrožení jeho „věřitelských práv“ tím, že žalobce b/ (Mgr. Viktor Švantner, jako insolvenční správce žalobce a/) podal v insolvenčním řízení zprávu o zpeněžení majetku (B-13), kterou insolvenční soud (přes námitky dovolatele o předčasnosti zprávy) schválil usnesením ze dne 13. ledna 2025, č. j. KSPL 29 INS 2142/2023-B-21, přičemž uložil žalobci b/ (mimo jiné) povinnost, aby podle upraveného seznamu přihlášených pohledávek provedl do 15 dnů od právní moci usnesení vydání výtěžku zpeněžení nezajištěným věřitelům.
4. Z obsahu insolvenčního rejstříku se podává, že proti usnesení insolvenčního soudu ze dne 13. ledna 2025 podal dovolatel odvolání (B-22), o němž odvolací soud doposud nerozhodl.
5. Podle ustanovení § 243 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma (písm. a/), nebo právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (písm. b/).
6. V usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), Nejvyšší soud vysvětlil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. Spor o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky v insolvenčním řízení je sporem určovacím, podle kterého nelze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci; zbývá tedy posoudit, zda je dán dovolatelem prosazovaný důvod odložit právní moc napadeného rozhodnutí.
7. Nejvyšší soud, přihlížeje k argumentaci dovolatele a k aktuálnímu stavu insolvenčního řízení [zejména ke skutečnosti, že žalobci b/ byla (doposud nepravomocně) uložena povinnost vydat výtěžek zpeněžení nezajištěným věřitelům], dospěl k závěru, že jsou splněny předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozsudku, jak byly Nejvyšším soudem formulovány v R 144/2018.
8. Nejvyšší soud proto odložil právní moc napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
9. Pro dovolací řízení a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí je rozhodný občanský soudní řád v aktuální znění. Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 5. 2025
Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu