a, se sídlem v Teplicích, Duchcovská
412/88C, PSČ 415 03, identifikační číslo osoby 25027981, zastoupeného JUDr.
Michalem Vihanem, advokátem, se sídlem v Teplicích, Školní 349/2, PSČ 415 01,
proti žalovanému J. H., narozenému XY, bytem XY, o zaplacení částky 102 665 Kč
s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 209 C 2/2017, o
dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20.
dubna 2021, č. j. 26 Co 72/2021-587, o návrhu žalovaného na vyloučení soudců
Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Jan Eliáš, Ph.D., Mgr. Petr Kraus, Mgr. Zdeněk
Sajdl a JUDr. Michael Pažitný, Ph.D., nejsou vyloučeni z projednávání a
rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 112/2022.
1. Žalovaný podal (podáním datovaným 27. května 2021) dovolání proti v
záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové. Věc je vedena u
Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 112/2022.
2. Podáním datovaným 17. února 2022 namítl dovolatel podjatost soudců
soudního oddělení Nejvyššího soudu č. 28 „v uvedeném složení, který již dříve
ve věci rozhodoval“. Dovolatel namítá, že s ohledem na poměr soudců k věci, k
účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
3. Soudci JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. (dále jen „J. E.“), Mgr. Petr Kraus
(dále jen „P. K.“), Mgr. Zdeněk Sajdl (dále jen „Z. S.“) a JUDr. Michael
Pažitný, Ph.D. (dále jen „M. P.“) ve vyjádření k námitce podjatosti (ze dne 1.
března 2022) shodně uvedli, že k účastníkům, k jejich zástupcům ani k
projednávané věci nemají vztah, který by zakládal důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Účastníky řízení neznají a nemají žádný zájem na výsledku sporu.
K poukazu dovolatele na jejich dřívější účast na rozhodování o jiném dovolání v
téže věci pak zdůrazňují, že podle § 14 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), důvodem k vyloučení soudce
nejsou okolnosti, které spočívají v jeho rozhodování v jiných věcech.
4. Podle ustanovení § 14 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z
projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k
účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti
(odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří
projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž
platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a
rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou
napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k
vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu
soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v
jiných věcech (odstavec 4).
5. Podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo
přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců
Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
6. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř.
představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému
zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce
lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných
důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem
nezaujatě a spravedlivě.
7. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012,
uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův
poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na
projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl
účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v
případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např.
kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí
situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při
jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování)
a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti
případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem.
Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen
především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v
konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
8. Ve světle takto vymezených kritérií Nejvyšší soud uzavírá, že tvrzení
dovolatele uvedené shora nevypovídá (poměřováno ustanovením § 14 odst. 1, 2 a 4
o. s. ř.) o jakémkoliv „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti soudců J. E., P. K.,
Z. S. a M. P. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde
objektivní skutečnost, která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo
„osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov.
nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01,
uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a
důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR
79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek.
9. V posuzované věci nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo
možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců.
Dovolatel žádný konkrétní důvod pochybnosti o nepodjatosti označených soudců
ani neuvádí. Důvod vyloučení založený na tom, že „senát 28 Cdo již dříve ve
věci rozhodoval“ (zřejmě míněno o dovolání, které podal dovolatel v řízení
vedeném u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 209 C 2/2017 proti jinému
rozhodnutí odvolacího soudu) vylučuje jako způsobilou námitku přímo dikce § 14
odst. 4 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sen.
zn. 29 NSČR 30/2018, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2018,
sen. zn. 29 NSČR 81/2018).
10. Příslušný senát Nejvyššího soudu (§ 16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.)
proto rozhodl, že ve výroku označení soudci Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z
projednávání a rozhodování označené dovolací věci. Protože nebylo prováděno
dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání
(§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 4. 2022
JUDr. Helena Myšková
předsedkyně senátu