28 Cdo 112/2022-657
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a
soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobce Podkrušnohorské
bytové družstvo, IČ 250 27 981, se sídlem v Teplicích - Řetenicích, Duchcovská
412/88C, zastoupené JUDr. Michalem Vihanem, advokátem se sídlem v Teplicích,
Školní 349, proti žalovanému J. H., nar. XY, bytem XY, o 102.665 Kč s
příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 209 C 2/2017, o
dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20.
dubna 2021, č. j. 26 Co 72/2021-587, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Okresní soud v Jičíně usnesením ze dne 5. 11. 2020, č. j. 209 C
2/2017-563, zamítl návrh žalovaného na prominutí zmeškání lhůty (výrok I.),
odmítl odvolání žalovaného ze dne 18. 8. 2020, doručené soudu dne 21. 8. 2020
(výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
2. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 20. 4. 2021, č. j. 26
Co 72/2021-587, k odvolání žalovaného usnesení okresního soudu potvrdil (výrok
I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.
4. Žalovaný ve svém dovolání současně požádal o osvobození od soudních
poplatků pro dovolací řízení v této věci, což však bylo pravomocně zamítnuto
usnesením soudu prvního stupně ze dne 26. 10. 2021, č. j. 209 C 2/2017-614,
které bylo k odvolání žalovaného potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 8.
12. 2021, č. j. 26 Co 327/2021-624 (usnesení nabyla právní moci dne 22. 12.
2021). Dovolatel soudní poplatek za dovolací řízení splatný podáním dovolání
nezaplatil [§ 4 odst. 1 písm. c), § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o
soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)].
5. Dovolací soud proto usnesením ze dne 28. 1. 2022, č. j. 28 Cdo
112/2022-638, vyzval žalovaného k zaplacení soudního poplatku za podané
dovolání ve výši 4.000 Kč (srovnej položku 23 bod 2 sazebníku soudních
poplatků, jenž tvoří přílohu zákona o soudních poplatcích) do 15 dnů ode dne
doručení tohoto usnesení a zároveň jej poučil, že nezaplatí-li soudní poplatek
ve stanovené lhůtě, bude dovolací řízení zastaveno.
6. Žalovaný, jemuž byla daná výzva doručena dne 2. 2. 2022, proti ní
podal námitky (o nichž bylo dne 25. 5. 2022 usnesením Nejvyššího soudu sp. zn.
28 Cdo 112/2022, rozhodnuto tak, že se usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1.
2022, č. j. 28 Cdo 112/2022-638, potvrzuje) a zároveň vznesl námitku podjatosti
soudců senátu 28 Cdo Nejvyššího soudu (o níž bylo negativně rozhodnuto
usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 4. 2022, č. j. 29 Nd 142/2022-645). Dne 14.
6. 2022 potom žalovaný zaslal dovolacímu soudu opětovnou žádost o osvobození od
soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, k ní však Nejvyšší soud
nepřihlížel.
7. Z obsahu spisu se totiž podává, že dovolatel od zahájení řízení
podává opakovaně neodůvodněné námitky podjatosti soudců, žádosti o ustanovení
zástupce či osvobození od soudních poplatků, aniž by jakkoliv dokládal své
majetkové poměry. Dané žádosti byly soudy zamítnuty, či jim jiným způsobem
nebylo vyhověno (v poměrech projednávané věci viz již citované usnesení
Okresního soudu v Jičíně ze dne 26. 10. 2021, č. j. 209 C 2/2017-614, které
bylo k odvolání žalovaného potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové
ze dne 8. 12. 2021, č. j. 26 Co 327/2021-624, či z dalších obdobných namátkou
usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 23. 10. 2018, č. j. 209 C 2/2017-286,
jež bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 1.
2019, č. j. 20 Co 11/2019-303, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 23. 1.
2019, č. j. 20 Co 11/2019-305), přičemž v mezidobí nedošlo ke změně poměrů.
Zmíněné jednání lze tak označit za obstrukční (srov. usnesení Ústavního soudu
ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III.
ÚS 2791/08, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo
1417/2016), a Nejvyšší soud proto k takovým opakovaným a nedoloženým žádostem
nepřihlíží.
8. Jelikož dovolatel na soudním poplatku za dovolání ničeho nezaplatil,
Nejvyšší soud řízení o dovolání podle ustanovení § 9 odst. 2, věty druhé a
čtvrté, zákona o soudních poplatcích, zastavil.
9. Vzhledem k tomu, že dovolací řízení bylo zastaveno, dovolací soud již
samostatně nerozhodoval o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí
uplatněném v dovolání, a to v souladu se závěrem nálezu Ústavního soudu ze dne
23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, podle něhož jsou-li splněny důvody pro
odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení [§ 243c zákona č. 99/1963
Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s.
ř.“)], není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním
napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický.
10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nemusí odůvodňovat (§
243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 6. 2022
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu