29 Nd 153/2022-352
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Heleny Myškové a soudců Mgr. Hynka Zoubka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci
žalobce JUSTRINON MANAGEMENT a. s., se sídlem v Praze 4, U Vlečky 1749/4, PSČ
143 00, identifikační číslo osoby 29216842, zastoupeného JUDr. Ing. Karlem
Goláněm, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze, Letenská 121/8, PSČ 118 00, proti
žalované A. H., narozené XY, bytem XY, o zaplacení částky 4 267,50 Kč s
příslušenstvím, o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost, vedené u
Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 7 C 188/2017, o dovolání žalované proti
usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. listopadu 2020, č. j. 21
Co 246/2020-256, o návrhu žalované na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Jan Eliáš, Ph.D., Mgr. Petr Kraus a Mgr. Zdeněk
Sajdl nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího
soudu pod sp. zn. 28 Cdo 312/2022.
1. Žalovaná podala (podáním doručeným Okresnímu soudu v Jičíně dne 22.
ledna 2021) dovolání proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v
Hradci Králové. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 312/2022.
2. Podáním datovaným 1. března 2022 namítla dovolatelka podjatost soudců
soudního oddělení Nejvyššího soudu č. 28 JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., Mgr. Petra
Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla. Ve vztahu ke všem těmto soudcům dovolatelka tvrdí,
že s ohledem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
3. Označení soudci ve vyjádřeních k námitce podjatosti (ze dne 8. března
2022) shodně uvedli, že k účastníkům, k jejich zástupcům ani k projednávané
věci nemají vztah, který by zakládal důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Účastníky řízení neznají a nemají žádný zájem na výsledku sporu. Dodali, že
dovolatelka ani neuvádí žádné okolnosti nasvědčující jejich podjatosti.
4. Podle ustanovení § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
(dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a
rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo
k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U
soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo
rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o
rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro
zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali
nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího)
nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o
projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
5. Podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo
přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců
Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
6. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř.
představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému
zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce
lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných
důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem
nezaujatě a spravedlivě.
7. Ke kritériím, z nichž může vyplývat soudcův poměr k věci, srov. např.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012,
uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (které
je, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže, dostupné i na
webových stránkách Nejvyššího soudu). „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce
je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé
difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami
jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález
Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod
číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014,
uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
8. V posuzované věci nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo
možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců.
Ostatně dovolatelka žádný konkrétní důvod pochybnosti o nepodjatosti označených
soudců ani neuvádí.
9. Příslušný senát Nejvyššího soudu (§ 16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.)
proto rozhodl, že ve výroku označení soudci Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z
projednávání a rozhodování označené dovolací věci. Protože nebylo prováděno
dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání
(§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 5. 2022
JUDr. Helena Myšková
předsedkyně senátu