29 Nd 367/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobkyně A. O., zastoupené obecnou zmocněnkyní Mgr. H. Š., proti žalované České republice – Generálnímu finančnímu ředitelství, se sídlem v Praze 1, Lazarská 15/7, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 72 08 00 43, o určení neplatnosti „rozvázání pracovního poměru“, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 17 C 63/2014, o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti,
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 17 C 63/2014 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Kroměříži.
Obvodní soud pro Prahu 1 předložil Nejvyššímu soudu spis sp. zn. 17 C 63/2014 k rozhodnutí o přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Kroměříži. Učinil tak proto, že podle jeho názoru bude stěžejní dokazování ohledně podpisu dohody o skončení pracovního poměru ze dne 25. září 2013 spočívat ve výslechu (osmi) svědků, kteří „jsou ze Zlínského kraje“, přičemž rovněž žalobkyně a její zmocněnkyně „jsou z Kroměříže“. Vzhledem k zásadě hospodárnosti řízení a k předpokládaným vysokým nákladům při předvolání svědků (jízdné, náhrada mzdy), dospěl k závěru, že „je namístě uvažovat o delegaci vhodné“.
„Pečlivě zvažoval“ i možnost provedení výslechu svědků za použití institutu dožádání podle § 39 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nicméně v poměrech dané věci neshledal takový postup vhodným. Žalovaná s návrhem na delegaci vhodnou nesouhlasila, majíc za to, že je namístě, aby věc projednal místně příslušný Obvodní soud pro Prahu 1. Podle ustanovení § 12 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3). Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně.
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). I v situaci, kdy účastníci s delegací souhlasí (či se jejich souhlas předpokládá), musí být důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15.
listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Obecně platí, že okolnosti toho druhu, že některý účastník, jeho zástupce či svědek musí překonat mezi místem svého bydliště či sídla a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (viz např.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. listopadu 2009, sp. zn. 4 Nd 368/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013). Nejvyšší soud při respektování shora uvedeného dospěl k závěru, podle něhož poměry dané věci odůvodňují přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Kroměříži. Projednání věci označeným soudem přitom považuje za vhodné nejen z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení, ale i z hlediska postupu soudu při dokazování (zejména výslechu řady svědků), ve vazbě na následné hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.), jakož i vzhledem k (ne)vhodnosti využití možnosti předvídané ustanovením § 39 o. s. ř. Proto Nejvyšší soud návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 vyhověl a věc přikázal Okresnímu soudu v Kroměříži.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. února 2015
JUDr. Petr Gemmel předseda senátu