MSPH 90 INS 7368/2021 29 NSČR 10/2024-P126-36
USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka Acquisition Capital, a. s., se sídlem v Praze 4, Doudlebská 1699/5, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 24136069, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 90 INS 7368/2021, o přihlášce pohledávky č. P126 věřitele č. 96, o dovolání věřitele č. 96 Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a. s. v likvidaci, se sídlem v Praze 4, Doudlebská 1699/5, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 28470729, zastoupeného Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. února 2022, č. j. MSPH 90 INS 7368/2021, 4 VSPH 232/2022-P126-15, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Městského soudu v Praze 7. prosince 2021, č. j. MSPH 90 INS 7368/2021-P126-5, se zastavuje. II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. února 2022, č. j. MSPH 90 INS 7368/2021, 4 VSPH 232/2022-P126-15, se odmítá.
1. Usnesením ze dne 7. prosince 2021, č. j. MSPH 90 INS 7368/2021-P126-5, odmítl Městský soud v Praze (dále též jen „insolvenční soud“) přihlášku č. P126 věřitele č. 96 Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a. s. v likvidaci, ze dne 25. října 2021, doručenou insolvenčnímu soudu dne 12. listopadu 2021, ve výši 42 021 789,43 Kč (bod I. výroku), a určil, že právní mocí rozhodnutí končí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení (bod II. výroku).
2. K odvolání věřitele č. 96 Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
3. Soudy vyšly z toho, že: 1/ Insolvenční soud usnesením ze dne 1. září 2021, č. j. MSPH 90 INS 7368/2021-A-46, zjistil úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs. Věřitele, kteří dosud nepřihlásili pohledávky, insolvenční soud vyzval, aby tak učinili ve lhůtě do 2 měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku; usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne. 2/ Dne 27. října 2021 v 09:46:05 hod. byla insolvenčnímu soudu doručena prostřednictvím datové schránky přihláška pohledávky P100 (včetně příloh) věřitele č. 96, odeslaná jeho (tehdejší) zástupkyní advokátkou JUDr. Renatou Veseckou, Ph.D., na elektronickém formuláři, obsahující 3 dílčí pohledávky v celkové výši 11 862 374,30 Kč. Pořadové číslo datové zprávy bylo 378129/2021, ID zprávy 961611462. 3/ Téhož dne byla insolvenčnímu soudu doručena v 10:24:02 hod. pod pořadovým číslem zprávy 378234/2021 a ID zprávy 961632956 datová zpráva s názvem „přihláška pohledávky do insolvenčního řízení Acquisition Capital, a. s. – 15 mil“, odeslaná stejnou zástupkyní věřitele č. 96. Žádnou z 11 příloh však nebyla přihláška pohledávky na elektronickém formuláři ani v jiné formě. Proto byly původně listiny zaevidovány jako doplnění k přihlášce P100 (P100-2). Přílohy této zprávy tvořily plná moc, směnka, smlouva o zápůjčce, předávací protokol, výpis z účtu, smlouva o zřízení zástavního práva, úřední výpis z Notářského centrálního registru záložních práv, oznámení o vzniku zástavního práva, „EUR 7, 116, 894 Shareholder Loan, Agreement“, Arca Capital CEE bank account notification a Arca Capital CEE request for payment. 4/ Dne 12. listopadu 2021 v 15:22:28 hod. bylo insolvenčnímu soudu doručeno podání, které obsahovalo přihlášku tří dílčích pohledávek za dlužníkem v celkové výši 42 021 789,43 Kč (kde dílčí pohledávku 1 představovala jistina ve výši 15 000 000 Kč). V doplnění věřitel uvedl, že zapsané doplnění k přihlášce č. P100 (P100-2) není doplněním, nýbrž samostatnou přihláškou. 5/ Následně insolvenční soud zapsal přihlášku tří dílčích pohledávek ve výši 42 021 789,43 Kč jako samostatnou přihlášku pod č. P126 (P126-1). K přílohám, které byly doručeny samostatně dne 27. října 2021 a dosud byly evidovány u přihlášky č. P100 (P100-2), byl přidán záznam o mylném zařazení.
4. Odvolací soud – vycházeje z § 83, § 89 odst. 1, § 136 odst. 2 písm. d/, § 173 odst. 1 a § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a z § 43 a § 57 odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“) – přisvědčil závěru insolvenčního soudu o opožděnosti přihlášky, neboť přihlašovací lhůta 2 měsíců počítaná ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku uplynula 1. listopadu 2021 a věřitel č. 96 přihlásil pohledávku č. P126 do insolvenčního řízení prokazatelně prostřednictvím datové schránky své tehdejší zástupkyně až dne 12. listopadu 2021, tj. 11 dnů po uplynutí přihlašovací lhůty.
5. K argumentaci věřitele č. 96 odvolací soud dodal, že ze spisu a z insolvenčního rejstříku je jednoznačné, že obsahem datové zprávy ID 961632956, doručené insolvenčnímu soudu dne 27. října 2021 v 10:24:02 hod. bylo toliko 11 dokumentů (příloh) bez jakéhokoliv průvodního podání. Žádný jiný dokument, jenž by bylo možné považovat za přihlášku (byť vadnou), však nebyl v této datové zprávě obsažen (k ní připojen). Odvolací soud tak měl za zřejmé, že věřitel č. 96 pohledávku přihlásil až následně podáním ze dne 12. listopadu 2021 (P126-1), neboť samotné přílohy přihlášky (P126-2) nelze považovat za podání, které by bylo způsobilé zahájit řízení o pohledávce. Proto nemohl insolvenční soud postupovat podle § 43 o. s. ř., když žádné podání, jehož vady by bylo možno odstranit, učiněno nebylo.
6. Proti usnesení odvolacího soudu a výslovně i proti usnesení
insolvenčního soudu podal věřitel č. 96 dovolání, jehož přípustnost vymezuje na základě § 237 o. s. ř. argumentem, že napadená rozhodnutí závisejí na vyřešení otázky, kterou soudy posoudily v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí
dovolacího soudu, namítá nesprávné právní posouzení věci a požaduje, aby Nejvyšší soud napadená rozhodnutí změnil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
7. Konkrétně dovolatel namítá, že soudy nesprávně posoudily otázku opožděnosti přihlášky pohledávky. Míní, že přihlášku podal včas. Nebyla-li přihláška podána na předepsaném formuláři, i tak měl insolvenční soud povinnost posoudit podání podle obsahu (jako přihlášku) a měl dovolatele vyzvat k nápravě postupem podle § 43 o. s. ř. Současně dovolatel poznamenal, že téhož dne s časovým odstupem několika minut zaslal insolvenčnímu soudu dalších šest formulářů s mnoha přílohami, z čehož bylo patrno, že činí úkon ve vztahu k soudu, který je jednoznačně srozumitelný a určitý v tom smyslu, že má vůli přihlásit pohledávky do insolvenčního řízení. Nedošlo-li k přiložení formuláře, ale zároveň s podáním odešly všechny přílohy včetně právního titulu, ze kterého byla odvozována pohledávka, a podání bylo v názvu zprávy označeno dokonce výší pohledávky, pak šlo o podání dostatečně určité.
8. Řízení o dovolání proti usnesení insolvenčního soudu Nejvyšší soud zastavil podle § 243b věty před středníkem a § 104 odst. 1 o. s. ř., když k projednání takového dovolání není dána funkční příslušnost soudu. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
9. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, které může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. jako nepřípustné.
10. Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je (oproti mínění dovolatele) souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu k náležitostem přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení a k odstraňování případných vad přihlášky. Jde především o usnesení ze dne 16. prosince 2009, sen. zn. 29 NSČR 18/2009, uveřejněné pod číslem 64/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 21. května 2014, sen. zn. 29 NSČR 109/2013, uveřejněné pod číslem 104/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 27. září 2017, sen. zn. 29 NSČR 107/2015, uveřejněné pod číslem 155/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 155/2018“), a usnesení ze dne 29. srpna 2018, sen. zn. 29 NSČR 191/2016.
11. Nejvyšší soud v obecné rovině přisvědčuje dovolateli v tom, že podání přihlášky do insolvenčního řízení učiněné jinak než na předepsaném formuláři (tj. formuláři, jehož náležitosti vymezuje § 8 vyhlášky č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, a jehož podoba je bezplatně zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti) nezpůsobuje procesní bezúčinnost podání, ale zakládá vadu přihlášky, která je (pro dobu po rozhodnutí o úpadku) důvodem pro postup podle § 188 odst. 2 insolvenčního zákona.
12. Vada přihlášky spočívající v nedodržení předepsané formy je odstranitelná předložením řádně vyplněné přihlášky na předepsaném formuláři, a to nejpozději do uplynutí lhůty určené věřiteli insolvenčním správcem v řádné výzvě k odstranění vad přihlášky (k tomu srov. shodně usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. července 2008, sen. zn. 1 VSPH 103/2008, uveřejněné pod číslem 37/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či R 155/2018).
13. V posuzované věci však podání dovolatele z 27. října 2021 není možno vyhodnotit jako přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení, byť vadnou či nesrozumitelnou. K jinému závěru nelze dospět ani s přihlédnutím k obsahu dovolatelova podání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) a kontextu, v jakém bylo učiněno. Nelze pominout, že dovolatel v daném období přihlašoval několik dalších pohledávek (P100-P106), přičemž všechny ostatní datové zprávy obsahovaly jako přílohu i příslušnou přihlášku pohledávky na stanoveném formuláři. Poukazuje-li dovolatel na označení datové zprávy, z čehož dovozuje, že insolvenčnímu soudu muselo být zřejmé, že v posuzované věci jde o další přihlášku (nikoliv o přílohy k jiné již podané přihlášce), pak pomíjí, že téměř shodným způsobem byl označen i předmět datové zprávy pořadového čísla 378260/2021, ID zprávy 961637754, jíž byla insolvenčnímu soudu dne 27. října 2021 v 10:32:22 hod. doručena přihláška pohledávky evidovaná pod č.
105. Tato datová zpráva je označena jako „Přihláška pohledávky do insolvenčního řízení – Acquisition Capital a. s. 15 mil B“.
14. Výhrady, které dovolatel uplatňuje proti závěru o opožděnosti přihlášky pohledávky, založené na argumentaci o chybném postupu insolvenčního soudu, který jej nevyzval k doplnění přihlášky dle § 188 insolvenčního zákona, proto nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání (nezakládají rozpor napadeného rozhodnutí se závěry plynoucími z výše označené judikatury).
15. Rozhodnutí odvolacího soudu založené na závěru, že podání dovolatele ze dne 27. října 2021 nelze považovat za přihlášku pohledávky, je v souladu se zásadou, podle které je každý procesní úkon nutno posuzovat podle toho, jak byl navenek projeven, nikoliv podle toho, jestli mezi projeveným procesním úkonem a vnitřní vůlí jednajícího je skutečný souhlas. Ani podstatný omyl účastníka mezi tím, co procesním úkonem projevil a tím, co jím projevit chtěl, nemá na procesní úkon a jeho účinnost žádný vliv (srov. odstavec 53 stanoviska pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. ledna 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, důvody usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. března 2012, sp. zn. 31 Cdo 2847/2011, uveřejněného pod číslem 72/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2003, sp. zn. 29 Odo 649/2001, uveřejněné pod číslem 11/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
16. Jelikož dovolatel předmětným procesním úkonem neprojevil vůli uplatnit uspokojení svých práv v insolvenčním řízení, odvolací soud v souladu s citovanou judikaturou nepovažoval tento úkon za podání, kterým se (byť vadně) přihlašují pohledávky. Ostatně insolvenční zákon výslovně rozlišuje mezi přihláškou a jejími přílohami (viz § 174 odst. 1 insolvenčního zákona). Vzhledem k tomu nebyl ani důvod postupovat podle § 188 odst. 2 insolvenčního zákona.
17. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu také plyne, že věřitele stíhá povinnost přihlásit (včas) do insolvenčního řízení pohledávku za dlužníkem (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2011, sen. zn. 29 NSČR 35/2009, uveřejněné pod číslem 151/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), přičemž prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné (§ 83 část věty před středníkem insolvenčního zákona). Napadené rozhodnutí je v souladu i s obecným právním principem „vigilantibus iura scripta sunt“ (bdělým náležejí práva), kterého dovolatel nedbal. Jednoduše řečeno, ve věci nešlo o to, že by prostřednictvím datové zprávy popsané v odstavci 3 odůvodnění shora pod bodem 3/ dovolatel „přihlašoval“ jakoukoli pohledávku, nýbrž o to, že prostřednictvím oné datové zprávy zaslal insolvenčnímu soudu jen „přílohy“ (přihlášky) a na přihlášku samotnou zapomněl.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 3. 2025
Mgr. Milan Polášek předseda senátu