Nejvyšší soud Usnesení insolvence

29 NSCR 129/2015

ze dne 2015-12-16
ECLI:CZ:NS:2015:29.NSCR.129.2015.1

KSPL 20 INS XY 29 NSČR 129/2015-B-32

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka J. A., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 20 INS XY, o schválení oddlužení, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. června 2015, č. j. KSPL 20 INS XY, 1 VSPH XY, takto:

Dovolání se odmítá.

Usnesením ze dne 16. února 2015, č. j. KSPL 20 INS XY, Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“):

1/ Schválil oddlužení dlužníka (J. A.) zpeněžením majetkové podstaty (bod I. výroku).

2/ Označil majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do majetkové podstaty dlužníka (bod II. výroku).

3/ Uvedl informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem (bod III. výroku). K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením: 1/ Odmítl odvolání v rozsahu, v němž směřovalo proti bodu I. výroku usnesení insolvenčního soudu (první výrok).

2/ Potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodu III. výroku (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podal (nezastoupený) dlužník dovolání, které (poměřováno obsahem) směřuje proti prvnímu výroku napadeného usnesení, a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil. Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. e/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), není dovolání přípustné podle ustanovení § 237 proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř.

Právě o tento případ jde v posuzované věci, v níž je dovoláním napaden výrok, jímž odvolací soud odmítl odvolání dlužníka; podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. totiž může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost též pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání. Nejvyšší soud proto dovolání dlužníka odmítl jako objektivně nepřípustné podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. Skutečnost, že odvolací soud dlužníka nesprávně poučil o tom, že dovolání (v dotčeném rozsahu) přípustné být může, přípustnost dovolání nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne

27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. prosince 2015

JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu