KSCB 28 INS XY 29 NSČR 15/2022-B-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka D. H., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 28 INS XY, o odvolání insolvenčního správce z funkce, o dovolání Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s., se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29 41 48 73, insolvenčního správce dlužníka, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2021, č. j. KSCB 28 INS XY, 1 VSPH XY, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2021, č. j. KSCB 28 INS XY, 1 VSPH XY, se mění takto: Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. října 2021, č. j. KSCB 28 INS XY, se mění tak, že Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s., se neodvolává z funkce insolvenčního správce dlužníka D. H.
Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 18. října 2021, č. j. KSCB 28 INS XY:
1) Odvolal Administraci insolvencí CITY TOWER, v. o. s. (dále též jen „veřejná obchodní společnost A“) z funkce insolvenčního správce dlužníka D. H. a ustanovil novým insolvenčním správcem dlužníka společnost LIQUIDATORS v. o. s. (bod I. výroku).
2) Veřejné obchodní společnosti A uložil, aby bez zbytečného odkladu řádně informovala nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předala mu všechny doklady související s výkonem její činnosti (bod II. výroku) a aby do 30 dnů ode dne doručení usnesení předložila zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravovala, a aby vyúčtovala odměnu, hotové výdaje a náklady, které jí vznikly v souladu se správou a udržováním majetku (bod III. výroku).
Insolvenční soud vyšel z toho, že: a) Usnesením ze dne 20. května 2020, č. j. KSCB 28 INS XY, (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníka a insolvenčním správcem ustanovil veřejnou obchodní společnost A. b) Podle sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne 7. října 2021 a výpisu ze seznamu insolvenčních správců platného k 11. říjnu 2021 zaniklo [ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích] právo veřejné obchodní společnosti A vykonávat činnost insolvenčního správce (k 30. září 2021).
Na tomto základě insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 31 odst. 3, 5 a 6 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a z ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona o insolvenčních správcích – odvolal z funkce insolvenčního správce veřejnou obchodní společnost A a ustanovil nového insolvenčního správce.
Vrchní soud v Praze k odvolání veřejné obchodní společnosti A usnesením ze dne 16. listopadu 2021, č. j. KSCB 28 INS XY, 1 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku o odvolání obchodní společnosti A z funkce insolvenčního správce.
Odvolací soud – odkazuje na ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona o insolvenčních správcích a na ustanovení § 5 písm. a) a § 31 odst. 3 insolvenčního zákona, jakož i na závěry formulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 29. července 2021, sen. zn. 29 NSČR 67/2019 ? dospěl po přezkoumání výroku o odvolání insolvenčního správce z funkce k následujícím závěrům: 1) O schválení oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty rozhodl insolvenční soud dne 12. února 2021, přičemž oddlužení by mělo probíhat ještě po dobu delší než 4 roky. 2) „Dlouhodobost trvání schváleného oddlužení“ a zásada rychlosti a hospodárnosti insolvenčního řízení opravňovaly insolvenční soud k postupu podle ustanovení § 31 odst. 3 insolvenčního zákona, když jeho úvaha a z ní plynoucí závěry plně respektují (i) výše označenou judikaturu Nejvyššího soudu.
Proti usnesení odvolacího soudu podala veřejná obchodní společnost A dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od závěrů formulovaných v usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 67/2019. Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
V mezích uplatněného dovolacího důvodu odvolacímu soudu vytýká, že při aplikaci závěrů označeného usnesení nevzal v potaz, zda jí zůstala zachována odborná způsobilost k dalšímu výkonu funkce. V návaznosti na argumentaci zmíněného usnesení Nejvyššího soudu zdůrazňuje, že odvolací soud pominul kritérium, jež má Nejvyšší soud za hlavní, a zabýval se jen kritériem podpůrným; pouhou úvahu o tom, v jaké fázi se nachází insolvenční řízení (bez zkoumání odborné způsobilosti k dalšímu výkonu funkce), pak má v intencích judikatury Nejvyššího soudu za nedostatečnou pro odvolání z funkce.
Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., když v posouzení dovoláním předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s dále označenou judikaturou Nejvyššího soudu.
Předmětná věc je jednou z typově shodných věcí, které Nejvyšší soud řeší na základě dovolání téže dovolatelky ve vztahu k insolvenčním řízením různých dlužníků. Otázky řešené napadeným usnesením a předestřené dovoláním pak Nejvyšší soud zodpověděl v usnesení ze dne 23. února 2022, sen. zn. 29 NSČR 33/2022, na něž v podrobnostech odkazuje a jehož závěry lze shrnout následovně: 1) V intencích závěrů plynoucích z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sen. zn. 29 NSČR 24/2014, uveřejněného pod číslem 135/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, i z usnesení Nejvyššího soudu sen.
zn. 29 NSČR 67/2019 platí, že podle ustanovení § 31 odst. 3 insolvenčního zákona odvolá (může odvolat) insolvenční soud insolvenčního správce z funkce jen tehdy, dospěje-li v návaznosti na důvod, pro který došlo k zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce, se zřetelem ke konkrétním poměrům insolvenčního správce k závěru, že zde jsou (nebo při pravidelném chodu věcí mohou být) překážky, které insolvenčnímu správci se zaniklou činností brání (nebo mohou bránit) v řádném dokončení výkonu funkce v daném insolvenčním řízení.
Skutečnost, že právo vykonávat činnost insolvenčnímu správci ze zákona zaniklo, není důvodem pro jeho odvolání z funkce podle § 31 odst. 3 insolvenčního zákona bez dalšího; proto také nelze takové odvolání odůvodnit negativně (tedy tím, že odvolání z funkce „nic nebrání“, nebo že odvolání z funkce „není v rozporu se základními zásadami insolvenčního řízení“). 2) Delší doba dokončení insolvenčního řízení předpokládaná v době od zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce není sama o sobě důvodem, aby byl insolvenční správce se zaniklým oprávněním odvolán z funkce.
V poměrech projednávané věci se tyto závěry promítají tak, že při absenci jakýchkoli zjištění na téma nedostatku odborné způsobilosti insolvenčního správce se zaniklým oprávněním k dokončení výkonu funkce v daném insolvenčním řízení není delší doba dokončení insolvenčního řízení předpokládaná v době od zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce sama o sobě důvodem toho, aby insolvenční správce se zaniklým oprávněním byl odvolán z funkce. Právní posouzení věci odvolacím soudem, jenž své úvahy založil právě jen na tom, že veřejné obchodní společnosti A zaniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce a že do skončení insolvenčního řízení zbývá poměrně dlouhá doba, tak správné není.
Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), změnil napadené rozhodnutí v tom duchu, že veřejná obchodní společnost A se neodvolává z funkce insolvenčního správce dlužníka.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 3. 2022
JUDr. Petr Gemmel předseda senátu