U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v
insolvenční věci dlužníků a) J. J., narozeného XY a b) B. J., narozené XY, obou
bytem XY, o schválení oddlužení, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod
sp. zn. KSHK 45 INS XY, o dovolání dlužníků, zastoupených Mgr. Milanem Šikolou,
advokátem, se sídlem v Brně, Jaselská 940/23, PSČ 602 00, proti usnesení
Vrchního soudu v Praze ze dne 3. srpna 2017, č. j. KSHK 45 INS XY, 1 VSPH XY,
Dovolání se odmítá.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. srpna 2017, č. j. KSHK 45 INS XY, 1
VSPH XY, k odvolání dlužníků (mimo jiné) potvrdil usnesení ze dne 6. března
2017, č. j. KSHK 45 INS XY, jímž Krajský soud v Hradci Králové (dále jen
„insolvenční soud“) neschválil oddlužení dlužníků a na majetek dlužníků
prohlásil konkurs.
Proti tomuto usnesení podali dlužníci dovolání, které Nejvyšší soud odmítl
podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
(dále jen „o. s. ř.“).
Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - § 41 odst. 2 o.
s. ř.) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatelé spatřují splnění
předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v
ustanovení § 237 o. s. ř. považují za splněné (k tomu srov. např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25.
září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014
Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.
srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo
2488/2013, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I.
ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 24. června
2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14, ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14,
ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14 a ze dne 3. února 2016, sp. zn.
I. ÚS 891/15).
Již v R 4/2014 přitom Nejvyšší soud ozřejmil, že:
„Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř. proto, že
napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při
jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe
dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného
nebo procesního práva jde a od které ‚ustálené rozhodovací praxe’ se řešení
této právní otázky odvolacím soudem odchyluje.“
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017)
se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se
mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním
rejstříku; dlužníkům, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci
věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do
insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 21. prosince 2017
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu