KSLB 87 INS 6366/2015
29 NSČR 212/2016-B-160
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího
Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci
dlužníka Bytového družstva Maršíkova 254, se sídlem v Janově Dole č. p. 10, PSČ
463 52, identifikační číslo osoby 01709313, vedené u Krajského soudu v Ústí nad
Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. KSLB 87 INS 6366/2015, o popěrném úkonu
věřitele AFOR 7, s. r. o., za účasti Krajského státního zastupitelství v Ústí
nad Labem – pobočky v Liberci, se sídlem v Liberci, Pelhřimovská 541/16, PSČ
460 79, o dovolání věřitele AFOR 7, s. r. o., se sídlem v Janově Dole č. p. 10,
PSČ 463 52, identifikační číslo osoby 27274900, zastoupeného Mgr. Josefem
Smutným, advokátem, se sídlem v Pardubicích, třída Míru 92, PSČ 530 02, proti
usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. května 2016, č. j. KSLB 87 INS
6366/2015, 1 VSPH 2332/2015-B-89, takto:
Dovolání se odmítá.
Usnesením ze dne 1. října 2015, č. j. KSLB 87 INS 6366/2015-B-25, Krajský soud
v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „insolvenční soud“) odmítl
popěrný úkon, jímž věřitel AFOR 7, s. r. o. (dále jen „věřitel A“) popřel
pohledávky věřitele Sano, a. s., přihlášené do insolvenčního řízení vedeného na
majetek dlužníka Bytového družstva Maršíkova 254 v celkové výši 46.680.866 Kč.
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání věřitele A
potvrdil unesení insolvenčního soudu.
Odvolací soud – odkazuje na ustanovení § 200 odst. 1 až 3 zákona č. 182/2006
Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – ve shodě s
insolvenčním soudem uzavřel, že neuvedl-li popírající věřitel v popěrném úkonu
taková skutková tvrzení, z nichž by bylo zřejmé, z jakého důvodu pohledávky
jiného věřitele popírá, je jeho popěrný úkon neurčitý a k popření pohledávek
přihlášeného věřitele proto nelze přihlížet.
Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel A dovolání, jímž se domáhal
zrušení napadeného rozhodnutí.
Nejvyšší soud dovolání věřitele A odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty
první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s.
ř.“), jako bezpředmětné.
Učinil tak proto, že v průběhu dovolacího řízení insolvenční soud usnesením ze
dne 4. října 2017, č. j. KSLB 87 INS 6366/2015-B-143, jež nabylo právní moci
dne 20. října 2017, (mimo jiné) podle ustanovení § 308 odst. 2 insolvenčního
zákona zrušil konkurs prohlášený na majetek dlužníka.
V situaci, kdy insolvenční řízení bylo uvedeným způsobem skončeno (§ 309 odst.
4 insolvenčního zákona), již nemá smysl zabývat se správností dovoláním
napadeného rozhodnutí, tj. zkoumat, zda popěrný úkon dovolatele (ne)obsahoval
náležitosti vymezené v ustanovení § 200 insolvenčního zákona. I kdyby totiž
Nejvyšší soud shledal dovolání proti usnesení odvolacího soudu přípustným,
věcně přezkoumal a případně zrušil napadené rozhodnutí, nemohly by se výsledky
dovolacího přezkumu (řešení dovoláním předestřených otázek) již jakýmkoliv
způsobem v (dříve skončeném) insolvenčním řízení projevit.
Jelikož dovolání věřitele A se stalo bezpředmětným v důsledku okolností
nastalých po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí, je namístě dovolání
odmítnout (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku, srov.
např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002,
jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. října 2013, sen. zn. 29 NSČR
8/2011).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (znění účinné od 1.
ledna 2014 do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona
č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních
soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním
rejstříku; dovolateli se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 21. prosince 2017
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu