MSPH 91 INS 1811/2010 29 NSČR 36/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka STARHYS, spol. s r.o., se sídlem v Praze 2, Moravská 44, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 45807060, zastoupeného JUDr. Pavlem Novickým, advokátem, se sídlem v Praze 1, Malá Štupartská 6, PSČ 110 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 91 INS 1811/2010, o určení odměny a hotových výdajů insolvenční správce, o dovolání insolvenčního správce dlužníka CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ a spol., veřejné obchodní společnosti, se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 48118753, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. srpna 2010, č. j. MSPH 91 INS 1811/2010, 1 VSPH 621/2010-B-22, takto:
Dovolání se odmítá.
Dovolání insolvenčního správce proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) jako nepřípustné.
Učinil tak proto, že dovolání v této věci může být přípustné jen podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., ve spojení s § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., přičemž otázku, kterou mu dovolatel předkládá k řešení (výklad ustanovení § 1 a § 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve spojení s výkladem § 38 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení /insolvenčního zákona/, ve znění pozdějších předpisů) zodpověděl shodně s dovoláním napadeným usnesením v usnesení ze dne 29. září 2010, sen. zn. 29 NSČR 27/2010 (veřejnosti dostupném na webových stránkách Nejvyššího soudu).
V tomto usnesení Nejvyšší soud uzavřel, že v insolvenčním řízení, v němž byl dlužníkův úpadek řešen konkursem a ve kterém nebyl zpeněžen žádný majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, nelze odměnu insolvenčního správce určit podle § 1 vyhlášky a je namístě postupovat podle § 5 vyhlášky. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. září 2010 JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu
MSPH 91 INS 1811/2010 29 NSČR 36/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka STARHYS, spol. s r.o., se sídlem v Praze 2, Moravská 44, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 45807060, zastoupeného JUDr. Pavlem Novickým, advokátem, se sídlem v Praze 1, Malá Štupartská 6, PSČ 110 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 91 INS 1811/2010, o určení odměny a hotových výdajů insolvenční správce, o dovolání insolvenčního správce dlužníka CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ a spol., veřejné obchodní společnosti, se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 48118753, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. srpna 2010, č. j. MSPH 91 INS 1811/2010, 1 VSPH 621/2010-B-22, takto:
Dovolání se odmítá. O d ů v o d n ě n í:
Dovolání insolvenčního správce proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání v této věci může být přípustné jen podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., ve spojení s § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., přičemž otázku, kterou mu dovolatel předkládá k řešení (výklad ustanovení § 1 a § 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve spojení s výkladem § 38 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení /insolvenčního zákona/, ve znění pozdějších předpisů) zodpověděl shodně s dovoláním napadeným usnesením v usnesení ze dne 29. září 2010, sen. zn. 29 NSČR 27/2010 (veřejnosti dostupném na webových stránkách Nejvyššího soudu). V tomto usnesení Nejvyšší soud uzavřel, že v insolvenčním řízení, v němž byl dlužníkův úpadek řešen konkursem a ve kterém nebyl zpeněžen žádný majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, nelze odměnu insolvenčního správce určit podle § 1 vyhlášky a je namístě postupovat podle § 5 vyhlášky. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. září 2010
JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu